ŠVP - 2. stupeň
ANGLICKÝ JAZYK 1. - 9. ROČNÍK
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Výuka anglického jazyka přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci Evropy a světa.
Vyučovací předmět má časovou dotaci tři hodiny týdně v 3. - 9. ročníku a jednu hodinu týdně (disponibilní) v 1. a 2. ročníku. Výuka probíhá v učebně a žáci pracují ve skupinách, v párech nebo jednotlivě. Výuka je doplňována projekty, poslechy, časopisy aj. Hlavním záměrem je vzbudit v žácích skutečný zájem o anglický jazyk a anglickou kulturu.
Důraz je kladen na to, aby se systematicky rozvíjely všechny čtyři základní řečové dovednosti. Řadou zábavných a motivujících cvičení je žákům umožněn posun od poslechu a mluvení ke čtení a psaní. Důraz je kladen na komunikační schopnosti, k čemuž je podřízena i veškerá výuka gramatiky. Dovednost mluvení je chápána jako pomalý proces, který bere do úvahy, že ho bude žák sebejistěji používat při hrách a při jiných zábavných činnostech. Kromě čtení k získání určité informace a čtení s porozuměním si osvojí žáci také techniku čtení pro radost. Při psaní žáci postupují od psaní jednotlivých slov k jednoduchým větám a odstavcům.
Výuka seznamuje žáky s reáliemi zemí, které anglicky hovoří. Znalost cizího jazyka vede k pochopení jiných kultur, prohlubuje v nich toleranci a je nedílnou součástí komunikace mezi nimi.
2. stupeň navazuje na 1. stupeň, procvičuje se větná skladba, pozornost je věnována základním gramatickým strukturám, poslechu s porozuměním a smysluplné komunikaci.
Vzdělání v oblasti Anglického jazyka směřuje k rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:
- probouzení zájmu a posílení pozitivního přístupu k učení se cizím jazykům motivujícími, přiměřeně náročnými a provokujícími úkoly a zábavou
- povzbuzování k tomu, aby převzali zodpovědnost za vlastní učení zadáváním jednoduchých úloh a sebehodnocením
- porozumění pro jiné kultury, země, zvyky a lidi
- samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměření
- získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama
VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
v oblasti motivace:
- Každá hodina má jasně stanovený konkrétní komunikativní, příp. jiný vzdělávací cíl umožňující žákovi identifikaci s úkolem a aktivní přijetí požadavku.
- Obsah učiva je dávkován v malých krocích.
- Zpětnovazební informace jsou podávány průběžně po každém kroku.
- Zvládání jazykových prostředků automatizujeme, aby se snížilo žákovo úsilí při tvorbě vlastních textů.
v oblasti rozvoje kompetencí k učení:
- Učební autonomii žáků zvyšujeme zprostředkováním příslušných učebních strategií, vytvářením příležitostí ke společnému učení a k tvorbě vlastních cvičení, vlastních učebních strategií a mnemotechnických pomůcek (memory aids), zvyšováním způsobilosti k autokorekci poskytováním algoritmů postupu kontroly a vytvářením prostoru a podmínek ke kontrole a opravě.
- Vedeme žáky k reflexi a sebehodnocení zpřístupněním srovnávacích testů, ukázkami práce s žákovským portfoliem.
- Zařazujeme úkoly na vytěsňování nadbytečných pojmů, na postihování jednoduchých analogií a na transfer, procvičujeme myšlenkové operace.
v oblasti rozvoje kompetencí k řešení problémů:
- Zařazováním úkolů na specifický i nespecifický transfer, na postihování analogií, na vytěsňování nadbytečných pojmů a zprostředkováním obvyklých strategií k řešení problémů.
v oblasti rozvoje komunikativních kompetencí:
- Pragmatické a diskurzní kompetence rozvíjíme pravidelnou tvorbou kohezních a koherentních textů ústních i písemných.
- Lingvistické kompetence stupňujeme automatizováním jazykových dovedností.
- Vedeme k využívání informačních technologií seznámením s různými výukovými webovými stránkami.
- Např. www.bbc.uk/worldservice/learningenglish/teachingenglish.org.uk/learningchocolate atd.
v oblasti rozvoje sociálních a personálních kompetencí:
- Vhodnou motivací (viz Výchovné a vzdělávací strategie v oblasti motivace) zlepšujeme žákův obraz o sobě, což přispívá jednak k rozvoji sebedůvěry, jednak k rozvoji tolerance.
- Iniciativu, tvořivost a skupinové ctnosti rozvíjíme častým zařazováním skupinové práce do výuky.
v oblasti rozvoje občanských kompetencí:
- Na úrovni základního vzdělávání zvyšujeme interkulturální i multikulturní citlivost žáků projekty v rámci monotematických dní i projektů.
v oblasti rozvoje pracovních kompetencí:
- Důslednou kontrolou zadaných úkolů rozvíjíme v žácích potřebné vlastnosti a pracovní návyky.
v oblasti vytváření a upevňování kognitivních struktur:
- Dbáme na zařazování cvičení, která vedou k automatizaci předávaného učiva.
- Účinně a pravidelně opakujeme.
- Předávání poznatků probíhá individuálně a diferencovaně pomocí při práci s učebnicí a dalšími doplňkovými materiály.
- Vedeme žáky k pochopení podstaty lexikálních a gramatických jevů srovnáváním s mateřštinou.
- Vštěpujeme žákům metody řešení typových úkolů i metody přístupu k různým druhům testů.
Český jazyk a literatura 6. – 9. ročník
Charakteristika vyučovacího předmětu
Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Užívání češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umožňuje žákům poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Při uskutečňování daného vzdělávacího oboru se vytvářejí předpoklady k správné a účelné mezilidské komunikaci.
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy. Ve výuce se vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná.
Vyučovací předmět český jazyk a literatura se vyučuje jako samostatný předmět v 6., 7., 8., 9. ročníku a má časovou dotaci 4 hodiny týdně (v devátém ročníku 3 hodiny + 1 hodina disponibilní).
Výuka probíhá v učebnách II. stupně, je možné využívat i učebnu informatiky.
V Komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat také formální stránku textu a jeho výstavbu.
V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další – nespisovné - formy. Jazyková výchova vede žáky k jasnému, přehlednému a srozumitelnému vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti. Český jazyk se stává ve vzdělávání nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání.
V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti podělit se o čtenářské zážitky, u žáků se rozvíjí i estetické vnímání textu. V hodinách jsou žáci vedeni k rozvoji dovedností různými metodami a aktivitami. Dostávají prostor pro využití svých zkušeností či znalostí, např. při besedách o přečtených knihách, o dalších literárních dílech spisovatelů.
Žáci jsou seznamováni s různými zdroji informací, jako jsou např. knihy, slovníky, encyklopedie, referáty, internet. Učí se s nimi pracovat, vyhledávat a zpracovávat informace.
Získané dovednosti mohou žáci využívat v praxi, především při zapojení do soutěží, např. v olympiádách v českém jazyce, literárních nebo recitačních soutěžích.
V rámci vyučovacího předmětu jsou v jednotlivých ročnících v osnovách zařazené uvedené tematické oblasti průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Výchova demokratického občana, Environmentální výchova, Multikulturní výchova a Mediální výchova.
Výchovné a vzdělávací strategie
Kompetence k učení
- Žáci jsou vedeni k zodpovědnosti za své vzdělávání a za svou budoucnost, připravují se na celoživotní vzdělávání.
- Učí se samostatně pracovat s informacemi (vyhledávají, zpracovávají a vyhodnocují různé informační zdroje v literatuře, na internetu atd.)
- Žáci jsou motivováni k otevřenosti v oblasti poznávání, jsou vedeni k užívání odborné literatury, školní knihovny a využívání služeb obecní knihovny.
- Žákům je poskytován prostor k diskusi a hledání různých řešení předložených problémů.
- Žákům je umožněno svou práci prezentovat (referáty, miniprojekty).
- Žáci se učí trpělivosti a práci s chybou.
Kompetence k řešení problémů
- Žáci jsou podněcováni k hledání a formulování problémů, je jim umožněno navrhovat a porovnávat různá řešení a postupy.
- Žákům jsou nabízeny praktické problémové úlohy, je u nich podporována samostatnost, tvořivost i logické myšlení.
- Jsou vedeni k argumentaci podložené důkazy.
- Podle potřeby je podporována při řešení problémů týmová spolupráce.
- Žáci jsou vedeni k řešení problémů s mezioborovým přesahem.
Kompetence komunikativní
- Žáci jsou vedeni k výstižné a kultivované komunikaci ústní i písemné.
- Učí se projevovat své názory osobitě a sebevědomě, prezentují různými formami své aktivity (zájmovou činnost, literární práce posílané do soutěží atd.).
- Žáci se učí různou formou prezentovat své názory a myšlenky.
- Žáci se učí naslouchat druhým, jako nezbytnému prvku účinné mezilidské komunikace.
- Jsou připravováni na zvládnutí komunikace s jinými lidmi v nejrůznějších situacích.
- Seznamují se s prvky nonverbální komunikace.
Kompetence sociální a personální
- Žáci jsou vedeni k správnému budování a rozvíjení dobrých mezilidských vztahů.
- Učí se pracovat v týmu, učí se vnímat vzájemné odlišnosti jako podmínku efektivní spolupráce.
- Žáci se učí kriticky hodnotit význam týmu, svoji práci i práci ostatních členů týmu.
- U žáků je posilováno samostatné a zodpovědné chování při organizování nejrůznějších činností.
- Učitelé podporují vzájemnou pomoc žáků.
- Žáci se učí odmítat projevy rasismu, xenofobie a nacionalismu.
Kompetence občanské
- Žáci jsou vedeni k toleranci vůči jiným kulturám.
- Učí se sebeúctě a úctě k druhým lidem.
- Žákům jsou nabízeny různé vhodné pozitivní aktivity, které mohou pomoci eliminovat nežádoucí sociálně patologické jevy.
- Žáci se účastní setkání a besed se zajímavými osobnostmi společenského a kulturního života.
Kompetence pracovní
- Žáci jsou vedeni k pozitivnímu vztahu k práci.
- Učí se používat vhodné a efektivní pracovní nástroje a postupy.
- Žáci jsou motivováni k tomu, aby své zkušenosti a znalosti využívali v zájmu své přípravy na další studium a povolání.
Dějepis 6. – 9. ročník
Charakteristika vyučovacího předmětu
Dějepis přináší základní poznatky o tom, jak žili a pracovali lidé v minulosti. Umožňuje žákům poznávat děje, skutky a jevy, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti v minulosti a promítají se až do naší současnosti.
Předmět rozvíjí časové a prostorové představy žáků, umožňuje vcítění se do života jedinců – historických osobností i obyčejných lidí. Žáci jsou vedeni k poznání, že historie není jen souhrn faktů z minulosti, ale že důležité společenské jevy a jejich souvislosti mohou ovlivňovat každodenní život a celkové společenské klima.
Předmět má časovou dotaci dvě hodiny týdně (v 6. - 8. ročníku 2 hodiny, v 9. ročníku 1+1disp.), je vyučován ve spojených třídách a to tak, že v 6. a 7. ročníku získají žáci poznatky z historické epochy pravěk, starověk a středověk a v 8. a 9. ročníku výuka zahrnuje historickou epochu novověk a dobu moderní, zejména 20. století.
Obecné historické problémy a jevy jsou žákům přiblíženy zařazováním poznatků a zajímavostí z regionálních a místních dějin.
Vzdělávání v předmětu dějepis vede žáka:
- k získání základních vědomostí o minulosti a současnosti naší země v kontextu se světovými dějinami
- k poznání postupné změny způsobu života lidí v různých epochách dějinného vývoje
- k poznávání historických a kulturních památek, jejich ochraně a úctě k nim
- ke kultivovanému vyjadřování vlastních myšlenek, postojů a jejich obhajování
- k nacházení místa ve společnosti a k vytváření představy o vlastní budoucnosti
Výchovné a vzdělávací strategie
Kompetence k učení
- Žáci jsou vedeni k efektivním metodám učení, jeho plánování a organizování.
- Učí se třídit informace, propojovat je a využívat v tvůrčích činnostech i v praktickém životě.
- Poznávají smysl a cíl učení, umějí posoudit vlastní pokrok či problémy v učení.
Kompetence k řešení problémů:
- Žáci jsou vedeni k rozpoznání problémů, nesrovnalostí, rozdílů při setkávání se s minulostí.
- Učí se využívat odbornou literaturu, porovnávat různé historické výklady událostí v průběhu času.
- Vyhledávají informace z různých zdrojů, kriticky myslí, využívají vlastního úsudku.
- Umějí obhájit své stanovisko samostatně i ve skupině.
Kompetence komunikativní
- Žáci dovedou naslouchat promluvám druhých, vhodně reagují a zapojují se do diskuse.
- Učí se porozumět různým druhům historických textů a záznamů a tvořivě je využívají.
- Používají moderní informační a komunikační technologie.
- Žáci jsou vedeni k souvislému, kultivovanému ústnímu projevu.
Kompetence sociální a personální
- Žáci účinně spolupracují ve skupinách.
- Dodržují předem stanovená pravidla.
- Vzájemně si pomáhají.
- Projevují úctu při jednání s druhými.
- Umějí poskytnout pomoc nebo o ni požádat.
Kompetence občanské
- Žáci jsou tolerantní k přesvědčení druhých.
- Žáci se učí chápat základní principy, z nichž vycházejí zákony a společenské normy.
- Odmítají útlak a hrubé zacházení.
- Žáci jsou si vědomi svých práv a povinností ve škole a mimo ni.
- Při besedách a zapojení do projektů – např. projekt Příběhy bezpráví – se setkávají s občanskou statečností.
- Učí se vážit si a chránit naše tradice a historické dědictví.
Kompetence pracovní
- Žáci jsou vedeni k efektivní práci.
- Bezpečně a smysluplně používají pomůcky a informační zdroje.
- Žáci mají možnost si sami organizovat postup práce a přizpůsobit se změně pracovních podmínek.
FYZIKA 6. - 9. ročník
Charakteristika vyučovacího předmětu
Výuka směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o poznávání základních fyzikálních pojmů a zákonitostí, s využíváním jednoduchých fyzikálních pokusů, řešení problémů a zdůvodňování správného jednání v praktických situacích;
- k osvojení si základních poznatků z vybraných okruhů učiva (látky a tělesa, pohyb těles, síly, mechanické vlastnosti tekutin, energie, zvukové děje, elektromagnetické a světelné děje, vesmír);
- k vytváření potřeb objevovat a vysvětlovat fyzikální jevy, zdůvodňovat vyvozené závěry a získané poznatky využívat k rozvíjení odpovědných občanských postojů;
- k získávání a upevňování dovedností pracovat podle pravidel bezpečné práce při provádění fyzikálních pozorování, měření a experimentů.
Předmět fyzika se vyučuje jako samostatný předmět v 6. až 9. ročníku (6. r. 1 + 1 disp., 7. - 9. r. 2 hodiny týdně). Je úzce spjat s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda.
HUDEBNÍ VÝCHOVA 1. – 9. ROČNÍK
Časové vymezení:
Týdenní časová dotace pro ročník 1. až 9. je jedna vyučovací hodina týdně.
Charakteristika vyučovacího předmětu:
a) Cílem je rozvíjení hudebnosti žáků a získání vztahu k hudbě a hudebnímu umění. Žák by se měl naučit esteticky vnímat hudbu a chápat hudební bohatství našich národů. Rozvíjí se ve čtyřech hlavních činnostech – zpěv, poslech, pohyb a hra na hudební nástroje.
V hudební výchově klademe důraz především na tyto kompetence – komunikace, řešení problémů, city, empatie.
b) Prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností vedeme žáky k porozumění hudbě, k tomu, aby byli aktivními a kreativními provozovateli hudby, aby se pro ně stal zpěv přirozenou potřebou pro vyjádření pohody a radosti, a to i v jiných předmětech než v hudební výchově.
Organizační struktura:
Vyučující využije všech forem a metod práce k tomu, aby žák dosáhl požadovaných kompetencí.
Výuka probíhá ve třídách, podle potřeby bývá využívána multimediální učebna vybavená počítači, učebna vybavená interaktivní tabulí a učebna s klavírem.
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáka:
Kompetence k učení
- žák se naučí rozumět obecně používaným termínům v hudební oblasti a dovede s nimi zacházet
- žák využívá vlastních zkušeností a poznatků z jiných předmětů
Kompetence k řešení problémů
- žák hodnotí umění v hudební oblasti z různých úhlů, tak aby svůj názor byl schopen obhájit
- žák si uvědomuje, že různí lidé vnímají stejnou věc různě
- žák umí kriticky myslet a je schopen hájit svá rozhodnutí
Kompetence komunikativní
- žák vnímá i mimojazykové vyjadřování a sám tuto komunikaci využívá
- žák umí vyslechnout názor druhých lidí na společně prožitý estetický prožitek a učí se, že vhodně na něho reagovat může být přínosem
- žák má dostatečný prostor k vlastnímu kulturnímu uměleckému projevu
Kompetence sociální a personální
- žák rozvíjí své smyslové vnímání, kreativitu, vyjádření pocitů z poslechu hudebních ukázek
- žák získává přehled o zásadách slušného chování na kulturních akcích
- žák si upevňuje svoji sebedůvěru - na základě respektování názorů každého žáka
Kompetence občanské
- žák rozvíjí potřebu respektovat, chránit a oceňovat naše tradice a kulturní a historické dědictví
- žák formuje vlastní pozitivní postoj k hudebním dílům, smysl pro kulturu a tvořivost
Kompetence pracovní
- žák využívá získané znalosti pro vlastní rozvoj
- žák používání jednoduchých hudebních nástrojů
- žák zvládá a orientuje se v základních pravidlech pro grafický záznam hudby
CHEMIE 8. – 9. ročník
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení
Předmět chemie je vyučován jako samostatný předmět dvě hodiny týdně v 8. ročníku a 1+1disp. hodina týdně v 9. ročníku. Hodiny jsou vyučovány ve spojených ročnících 8. a 9.
Vzdělávání v předmětu chemie:
- směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o obor
- vede k poznávání základních chemických pojmů a zákonitostí na příkladech směsí, chemických látek a jejich reakcí s využíváním jednoduchých chemických pokusů
- učí řešit problémy a správně jednat v praktických situacích, vysvětlovat a zdůvodňovat chemické jevy
- učí poznatky využívat k rozvíjení odpovědných občanských postojů
- učí získávat a upevňovat dovednosti pracovat podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a dovednosti poskytnout první pomoc při úrazech s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky.
Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:
- frontální výuka je spojována s praktickými cvičeními
- nácviky jednoduchých laboratorních metod a postupů
- práce ve skupinách
- demonstrační pokusy
Rozdělení žáků do skupin, počet skupin a počet žáků ve skupině je omezen vybavením školy pomůckami. Vždy je kladen důraz na dodržování zásad bezpečné práce a postupů v souladu s platnou legislativou.
Řád učebny chemie je nedílným vybavením učebny, dodržování uvedených pravidel je pro každého žáka i vyučujícího závazné.
Mezipředmětové vztahy:
Předmět chemie je úzce spjat s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda a z části s matematikou. Příklady mezipředmětových vztahů: zeměpis – surovinové zdroje chemického průmyslu, přírodopis – význam zelených rostlin, životní prostředí, zdraví, fyzika – vlastnosti látek, matematika – chemické výpočty).
Předmětem prolínají průřezová témata. Důraz je kladen na zodpovědnost každého jedince za své zdraví (Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana), na zodpovědnost a spoluzodpovědnost za stav životního prostředí (Environmentální výchova, Myšlení v evropských a globálních souvislostech).
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků
Kompetence k učení
Učitel:
- vede žáky k systematickému pozorování jako základní formě zjišťování chemických vlastností látek, jejich přeměn a podmínek, za kterých tyto přeměny nastávají, k jejich popisu, hledání souvislostí mezi jevy a jejich vysvětlení
- vede žáky ke správnému používání chemických termínů, symbolů a značek
- dává žákům možnost samostatně či ve skupinách formulovat závěry na základě pozorování a pokusů
Kompetence k řešení problémů
Učitel:
- předkládá problémové situace související s učivem chemie
- dává žákům možnost volit různé způsoby řešení
- dává možnost obhajovat svá rozhodnutí
- vede žáky k promýšlení pracovních postupů praktických cvičení
- vede žáky k nacházení příkladů chemických dějů a jevů z běžné praxe, k vysvětlování jejich chemické podstaty
- klade důraz na aplikaci poznatků v praxi
Kompetence komunikativní
Učitel:
- vede žáky ke správnému užívání chemických symbolů a značek
- podněcuje žáky k argumentaci
- zadává takové úkoly, při kterých mohou žáci navzájem komunikovat
Kompetence sociální a personální
Učitel:
- zadává úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat
- podněcuje žáky ke smysluplné diskusi
- vytváří situace, při kterých se žáci učí respektovat názory jiných
Kompetence občanské
Učitel:
- společně s žáky respektuje pravidla pro práci s chemickými látkami a řád učebny
- vyžaduje dodržování pravidel slušného chování
- předkládá situace, ve kterých se žáci učí chápat základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektovat požadavky na kvalitní životní prostředí
- vede žáky k zodpovědnému chování v krizových situacích (přivolat pomoc a poskytnout první pomoc)
Kompetence pracovní
Učitel:
- vede žáky k bezpečnému a účinnému používání materiálů, nástrojů a vybavení
- vyžaduje dodržování vymezených pravidel/povinností z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých a ochrany životního prostředí
- zadává úkoly tak, aby žáci byli schopni využít poznatků v běžné praxi
INFORMATIKA 5. – 8. ROČNÍK
CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU
Vyučovací předmět Informatika se vyučuje v 5., 6., 7. (disp.) a 8. (disp.) ročníku. Je dotován jednou hodinou týdně.
Vyučovací předmět Informatika pokrývá vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie, v rámci tohoto předmětu jsou realizovány tematické okruhy produktivních činností průřezového tématu Mediální výchova a některé tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Multikulturní výchova.
Protože v tomto vzdělávacím oboru je kladen důraz na osvojení dovedností při práci s výpočetní technikou, jsou i žáci hlavně hodnoceni převážně na základě získaných praktických dovedností.
Cílem tohoto vyučovacího předmětu je, aby byli žáci schopni porozumět informacím, aby je uměli třídit, zpracovávat a prezentovat. Žáci se učí pracovat samostatně i v týmu, tvoří vlastních práce s využitím získaných poznatků. Předmět informatika umožňuje všem žákům získat základní dovednosti v ovládání výpočetní techniky, orientovat se ve světě informací, zpracovat získané informace a využít je v dalším vzdělávání i v praktickém životě, naučit sebehodnocení a schopnosti obhájit závěry své práce v třídním kolektivu. Klademe důraz na to, aby žáci porozuměli práci s informací - vznik, uložení, přenos, zpracování, vyhledávání, praktické využití, aby byli schopni ověřit věrohodnost získané informace využitím více zdrojů, aby byli schopni formulovat stručně a přesně svůj požadavek. Využíváme moderních informačních a komunikačních technologií. Snažíme se, aby děti využívali výpočetní techniku a výukový software ke zvýšení efektivnosti učení, aby dokázali prezentovat výsledky své práce s využitím vhodného softwaru. Výuka informatiky by měla vést děti k respektování práv duševního vlastnictví, zaujetí odpovědného přístupu k nevhodným obsahům vyskytujícím se na internetu nebo jiných mediích, šetrné práci s výpočetní technikou.
MATEMATIKA 6. – 9. ročník
Charakteristika vyučovacího předmětu
Časová dotace:
- 6., 7. a 9. ročník 4 hodiny týdně
- 8. ročník 3+1 disp. hodina týdně
Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace v základním vzdělávání je založena především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost.
Vzdělávání klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití.
Vzdělávací obsah oboru Matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tematické okruhy. V tematickém okruhu Čísla a početní operace na prvním stupni, na který navazuje a dále ho prohlubuje na druhém stupni tematický okruh Číslo a proměnná, si žáci osvojují aritmetické operace v jejich třech složkách: dovednost provádět operaci, algoritmické porozumění (proč je operace prováděna předloženým postupem) a významové porozumění (umět operaci propojit na reálné situace). Učí se získávat číselné údaje měřením, odhadováním, výpočtem a zaokrouhlováním. Seznamují se s pojmem proměnná a s její rolí při matematizaci reálných situací.
V dalším tematickém okruhu Geometrie v rovině a v prostoru žáci určují a znázorňují geometrické útvary a geometricky modelují reálné situace, hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nás, uvědomují si vzájemné polohy objektů v rovině (resp. v prostoru), učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, velikost úhlu, obvod a obsah (resp. povrch a objem), zdokonalovat svůj grafický projev. Zkoumání tvaru a prostoru vede žáky k řešení polohových a metrických úloh a problémů, které vycházejí z běžných životních situací.
V tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty žáci rozpoznávají určité typy změn a závislostí, které jsou projevem běžných jevů reálného světa, a seznamují se s jejich reprezentacemi. Uvědomují si změny a závislosti známých jevů, docházejí k pochopení, že změnou může být růst i pokles a že změna může mít také nulovou hodnotu.
Důležitou součástí matematického vzdělávání jsou Nestandardní aplikační úlohy a problémy, jejichž řešení může být do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech školské matematiky, ale při němž je nutné uplatnit logické myšlení. Žáci se učí řešit problémové situace a úlohy z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a podmínky, provádět situační náčrty, řešit optimalizační úlohy. Řešení logických úloh posiluje vědomí žáka ve vlastní schopnosti logického uvažování a může podchytit i ty žáky, kteří jsou v matematice méně úspěšní.
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků
Kompetence k učení – Žáci se učí přesně a stručně vyjadřovat užíváním mat. jazyka včetně symboliky,prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh a zdokonaluje grafický projev,rozvíjí abstraktní,exaktní,kombinatorické a logické myšlení k věcné a srozumitelné argumentaci.
Učitel umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků srozumitelně jim vysvětluje, co se mají naučit stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu vede žáky k ověřování výsledků.
Kompetence k řešení problémů - učí se rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k sebekontrole, k systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti, učí se provádět rozbor problémů a plánu řešení, odhadování výsledků, volbě správného postupu, vyhodnocování správností výsledků.
Učitel se zajímá o náměty, názory, zkušenosti žáků klade otevřené otázky a vybízí žáky k pojmenování cíle činnosti vede žáky k plánování úkolů a postupů zařazuje metody, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami žáci umožňuje, aby žáci v hodině pracovali s odbornou literaturou. Učitel podle potřeby žákům v činnostech pomáhá, pracuje s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení dodává žákům sebedůvěru.
Kompetence komunikativní - žáci se učí přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky. Formuluje a řeší reálné situace pomocí rovnic.
Učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu.
Kompetence sociální a personální - žáci jsou vedeni ke kritickému usuzování, srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů, ke kolegiální radě a pomoci,učí se pracovat v týmu.
Učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch podněcuje žáky k argumentaci hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok.
Kompetence občanská - při zpracovávání informací jsou žáci vedeni ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení, učí se hodnotit svoji práci a práci ostatních, jsou vedeni k ohleduplnosti a taktu,učí se vnímat složitosti světa.
Učitel podle potřeby žákům v činnostech pomáhá a umožňuje jim, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky.
Kompetence pracovní - žáci jsou vedeni k vytváření zásoby matematických nástrojů pro řešení reálných situací v životě, učí se využívat matematické poznatky a dovednosti v praktických činnostech. Pro žáky s SPU jsou k dispozici vhodně přizpůsobené pracovní materiály.
Učitel zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace z různých informačních zdrojů, a které vyžadují využití poznatků z různých předmětů, vede žáky ke správným způsobům užití vybavení, techniky a pomůcek. Vytváří příležitosti k interpretaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů.
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (povinně volitelný předmět) 9. ročník
Charakteristika vyučovacího předmětu
Pro úspěšnou integraci a uplatnění člověka ve společnosti je nezbytné naučit se pracovat s poznatky a informacemi, které přicházejí z médií. Je třeba správně je zpracovat, vyhodnotit a popřípadě s nimi dále pracovat. Předmět mediální výchova se snaží vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti (poznatky o funkci a fungování současných médií, aktivní přístup jedince k mediální komunikaci, kritický přístup k mediálním sdělením apod.).
V povinně volitelném předmětu mediální výchova se realizují především okruhy produktivních činností při tvorbě školního časopisu. Předmět je zaměřen především na vlastní tvorbu mediálního sdělení a práci v realizačním týmu. Je příležitostí pro vyjádření názoru na dění v bezprostředním okolí. Žáci mají možnost poznat celý proces tvorby mediálního sdělení, podílí se na něm podle svých schopností a učí se společně s dalšími nést za výsledek odpovědnost. Při tvorbě školního časopisu nepřebírají témata a styl médií profesionálních, ale hledají vlastní. MV nabízí poznatky týkající se mediální komunikace a také základní dovednosti práce s médii. MV vede žáky k vyhodnocování mediálních sdělení z hlediska jejich záměru a z hlediska jejich vztahu k realitě.
Časové a organizační vymezení
Předmět se vyučuje jako povinně volitelný v 9. ročníku po 1 disponibilní vyučovací hodině týdně. Cílem předmětu je získání základů mediální gramotnosti. Při výuce bude využito běžných prostředků, které má škola k dispozici. Výuka probíhá převážně v počítačové učebně. Cílem je, aby žáci uměli vyhledávat, ověřovat a třídit informace, rozlišovat podstatné od nepodstatného, analyzovat, rozlišovat různé typy sdělení, rozlišovat fiktivní a faktický obsah, aby si uvědomili vliv médií na každodenní život. Nedílnou součástí předmětu je tvorba školního časopisu.
KLÍČOVÉ KOMPETENCE
Kompetence k učení:
Žák:
- čte s porozuměním
- vyhledává informace, kriticky přistupuje k informacím, vyhodnocuje je
- vytvoří mediální sdělení
Kompetence k řešení problémů:
Žák:
- využívá logických postupů při řešení problémů
- řeší praktické úkoly, volí vhodné metody a postupy
Kompetence komunikativní:
Žák:
- komunikuje s okolím (ústní, písemný projev, elektronická komunikace)
- spolupracuje na společných projektech, pracuje v kolektivu
- dokáže obhájit vlastní názor
- respektuje názory druhých
Kompetence sociální a personální:
Žák:
- respektuje pravidla při práci ve skupině
- pracuje ve skupině, respektuje názory a práci druhých
Kompetence pracovní:
Žák:
- aktivně pracuje, zapojuje se při řešení problémů
- objektivně posoudí vlastní práci i práci druhých
- uplatňuje získané vědomosti v praxi
- dodržuje pravidla při práci v počítačové učebně
NĚMECKÝ JAZYK 7. -9. ročník
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, organizační a časové vymezení
Vyučovací předmět německý jazyk patří do vzdělávacího oboru Jazyk a jazyková komunikace. Vyučuje se od 7. ročníku (v rozsahu 2 disp. hodiny týdně) a následně v 8. a 9. ročníku s týdenní dotací 3 disp. vyučovací hodiny. Součástí vyučování německému jazyku jsou také projekty, soutěže a jiné příležitostné akce.
Ve výuce jsou kombinovány různé metody – frontální vyučování (výklad, shrnutí učiva), především ale skupinová práce, práce ve dvojicích, samostatná práce (procvičování a opakování učiva, práce se slovníkem, práce s počítačem apod.).
Výuka je zaměřena především na zvládnutí komunikativních dovedností na úrovni A1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, proto je důraz kladen především na dialogy, čtení s porozuměním, poslech, samostatný ústní a psaný projev. Přitom jsou zohledňovány individuální možnosti a schopnosti žáků. Při rozvíjení dovedností se zaměřujeme na složku receptivní (poslech a čtení s porozuměním), produktivní (psaný a ústní projev) a interaktivní (jednoduchá konverzace).
Při výuce jsou využívány časopisy, jednoduché autentické texty, audionahrávky, žáci jsou aktivizováni hrami, dramatizací, zpěvem atd. Žákům je k dispozici také počítačová učebna s výukovými programy a vybavením pro poslechová cvičení.
Při vyučování jsou realizovány i části vzdělávacích obsahů průřezových témat: např. Mediální výchova, Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Multikulturní výchova. Jsou integrovány do jednotlivých částí učiva.
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků
V předmětu německý jazyk využíváme pro rozvoj a utváření klíčových kompetencí různé výchovné a vzdělávací strategie:
Kompetence k učení:
Žák:
- efektivně získává poznatky z nejrůznějších zdrojů (internet, knihy, časopisy ap.).
- chápe slova ve vztazích při osvojování slovní zásoby
- uvědomuje si vlastní pokrok za určitou dobu
- pracuje s chybou (nechápe chybu jako nedostatek, ale jako krok ke zlepšení)
- je schopen zvládat zdánlivě neřešitelné úkoly (např. při poslechu zachovat klid, pokud nerozumím, domyslet si význam atd.)
- využívá své znalosti z jiných jazyků (např. podobnost anglického jazyka s německým)
- využívá a aplikuje internacionalismy a anglikanismy
- rozvíjí své dovednosti v NJ (poslech s porozuměním, čtení s porozuměním, ústní projev)
Kompetence k řešení problémů:
Žák:
- uplatňuje získané dovednosti k řešení jakéhokoliv problému, kde je nutná znalost cizího jazyka
- se orientuje v cizím jazykovém prostředí (umí se zeptat na cestu a porozumět odpovědi, vyhledá dopravní spoj, zakoupí si jízdenku, vede telefonický rozhovor atd.)
- vyjádří souhlas či nesouhlas s názorem druhých při kolektivním řešení problémů
- je schopen řešit úkoly v učebnici a pracovním sešitu podle zadání
- uplatňuje improvizaci, intuici, kreativitu při řešení problémů
- zpracovává projekty (týmová práce, využití médií, prezentace výsledků vlastní práce)
Kompetence komunikativní:
Žák:
- prakticky a efektivně využívá písemnou a ústní komunikaci v cizím jazyce
- formuluje a vyjadřuje své myšlenky
- rozšiřuje svou slovní zásobu, vytváří si systém při osvojování jazyka
- reaguje na slyšené i psané pokyny
- dovede argumentovat, obhájit svůj názor
- získává sebevědomí při komunikaci, odbourává bariéry
- vyjadřuje se adekvátně situaci, vhodně v určitých momentech
Kompetence sociální a personální:
Žák:
- uplatňuje individuální schopnosti k získávání a prohlubování vědomostí a dovedností v cizím jazyce
- pracuje ve dvojicích a skupinách (rozlišení a respektování rolí, respektování jiného názoru při týmové práci, prezentování a obhájení vlastních myšlenek, budování sebevědomí)
- využívá cizí jazyk jako jazyk komunikace při týmové práci
- pozoruje zvyky a vztahy v cizích zemích (reálie německy mluvících zemí)
- je schopen sebehodnocení a hodnocení druhých, hodnocení práce skupiny
- uplatňuje se v kolektivu
Kompetence občanské:
Žák:
- zodpovědně plní zadané úkoly
- dodržuje pravidla (slušné chování, respektování pravidel a tradic různých národů)
- uvědomuje si české tradice ve srovnání s jinými
- toleruje a respektuje rasové, náboženské a jiné odlišnosti, je schopen empatie
- poznává společné prvky v dějinách
- poznává problémy jiných zemí (rasismus, násilí)
- chová se zodpovědně k životnímu prostředí
Kompetence pracovní:
Žák:
- účelně využívá vědomosti a dovednosti získané v jiných vzdělávacích oblastech pro oblast jazyka a komunikace
- používá cizí jazyk jako prostředek komunikace při plnění úkolů
- pracuje se slovníkem, mapou, plánem, schématem, na počítači, s internetem
- vyhledává informace, materiály potřebné pro práci v hodinách, na projektu ap.
- dodržuje řád učebny, bezpečnostní zásady při používání techniky
- formuje své pracovní návyky (vedení sešitu, zápis slovíček)
- dokáže pracovat ve dvojici, ve skupině
- prezentuje a hodnotí výsledky vlastní práce a práce skupiny
- pracuje podle návodu v cizím jazyce
- orientuje se v učebnici
Občanská výchova 6. – 9. ročník
Charakteristika vyučovacího předmětu
Jedním ze základních cílů vyučovacího předmětu je postupné formování a rozvíjení občanského profilu žáků. Žák by se měl naučit orientovat ve významných okolnostech společenského života. Předmět se snaží formovat vnitřní postoje žáků k důležitým oblastem lidského života ve společnosti i k vědomí odpovědnosti za vlastní život. Významná pozornost je věnována sebepoznávání.
Vyučující využije všech forem a metod práce k tomu, aby žák dosáhl požadovaných kompetencí.
Týdenní časová dotace pro ročník 6. až 9. je jedna vyučovací hodina týdně.
Výuka probíhá ve spojených ročnících 6. a 7., 8. a 9. Žáci 6. a 7. ročníku probírají zároveň učivo 6. ročníku v jednom školním roce, následující školní rok pak učivo 7. ročníku. Stejná organizace učiva je i v 8. a 9. ročníku – důvodem je efektivita práce a klidnější průběh hodin. Výuka probíhá ve třídách a podle potřeby bývá využívána multimediální učebna vybavená počítači
V rámci vyučovacího předmětu jsou v jednotlivých ročnících v osnovách zařazené uvedené tematické oblasti průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova.
Výchovné a vzdělávací strategie
Kompetence k učení
- žáci vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojují získané poznatky do širších celků, nalézají souvislosti
- žáci získané poznatky hodnotí, třídí a vyvozují z nich závěry
Kompetence k řešení problémů
- žáci tvořivě přistupují k řešení problému, umí vyhledat vhodné informace, pracovat s nimi a umí nalézt řešení
- žáci umí kriticky myslet a jsou schopni hájit svá rozhodnutí
Kompetence komunikativní
- žáci formulují a vyjadřují své myšlenky a názory souvisle a kultivovaně
- žáci umí naslouchat promluvám druhých lidí, vhodně na ně reagují
- žáci komunikují na odpovídající úrovni
- žáci umí využívat ke komunikaci vhodné technologie
Kompetence sociální a personální
- žáci umí spolupracovat v týmu, vzájemně si naslouchají a pomáhají,
- žáci upevňují dobré mezilidské vztahy
- žáci umí hodnotit svoji práci i práci ostatních
Kompetence občanské
- žáci znají legislativu a obecné morální zákony a dodržují je
- žáci respektují názory ostatních
- žáci si formují volní a charakterové rysy
- žáci se zodpovědně rozhodují podle dané situace
Kompetence pracovní
- žáci jsou vedeni k efektivitě při organizování vlastní práce
Pracovní činnosti 6., 8., 9. ročník
Obsahové, časové a organizační vymezení
Vyučovací předmět pracovní činnosti se vyučuje jako samostatný předmět v 6., 8. a 9. ročníku.
Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně. Výuka probíhá ve spojených ročnících - 6., 8. a 9. ročníku.
Vzhledem k materiálně technickým podmínkám a pedagogickým záměrům školy jsou vybrány tematické okruhy Pěstitelské práce a chovatelství, Provoz a údržba domácnosti, Příprava pokrmů a povinný tematický okruh pro 8. a 9. ročník Svět práce.
Vzdělávání v pracovních činnostech směřuje k:
- získání základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí
- osvojování správné volby a používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci
- osvojení a uplatňování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce, základů organizace a plánování práce a technologické kázně
- získání pozitivního vztahu k práci a odpovědného a tvořivého postoje k vlastní činnosti a její kvalitě
- získávání orientace v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci
- seznámení s historií významných a zajímavých vynálezů technického pokroku pro poznání a pochopení kontinuity vývoje technické vyspělosti a ekonomických podmínek života společnosti
- poznání vybraných technologických výrobních postupů, materiálů a jejich užitných vlastností, surovin a plodin a osvojení si jednoduchých pracovních postupů pro běžný život
V předmětu pracovní činnosti se prolínají průřezová témata:
- Výchova demokratického občana – zásady slušnosti, tolerance a odpovědného jednání, řešení problémů samostatně a odpovědně, společně komunikovat, podporovat aktivitu a kooperovat.
- Osobnostní a sociální výchova – rozvíjet dovednosti a schopnosti, dobré vztahy k sobě samému, k dalším lidem a k dalším složkám životního prostředí.
- Environmentální výchova – pozorovat a popisovat okolní prostředí, získávat informace o ekologické problematice, získané poznatky kriticky zvažovat a domýšlet možné důsledky, provádět konkrétní pracovní aktivity ve prospěch životního prostředí, péče o zeleň, třídění odpadů, zlepšování okolního prostředí.
- Mediální výchova – schopnost zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z médií.
- Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – rozvíjet vědomí evropské identity při respektování identity národní.
- Interkulturní výchova – zlepšovat klima třídy a školy, harmonizovat mezilidské vztahy.
VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE PRO ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ ŽÁKŮ:
KOMPETENCE K UČENÍ
Žák:
- poznává smysl a cíl učení
- má pozitivní vztah k učení prostřednictví zadávaných úkolů v rámci výuky
- umí posoudit vlastní pokrok
- kriticky zhodnotí výsledky své práce a diskutuje o nich
Učitel:
- zadává úkoly, které umožní volbu různých postupů
- vede žáky, aby v hodinách pracovali s odbornou literaturou
- pozoruje pokrok u všech žáků v hodině
KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
Žák:
- promýšlí pracovní postupy praktických cvičení
- při řešení se učí chápat, že se při práci budou setkávat s problémy, které nemají jen
- jedno správní řešení
- poznatky aplikuje v praxi
Učitel:
- se zajímá o náměty
- klade otevřené otázky
KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ
Žák:
- při komunikaci používá správné technické názvosloví
- využívá informační zdroje k získání nových poznatků
Učitel:
- zadává úkoly, při kterých žáci spolupracují
- vede žáky ke vzájemné ohleduplnosti
KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ
Žáci:
- pracují ve skupinách
- spolupracují při řešení problémů
- přispívají k diskusi a respektují názory jiných
- učí se věcně argumentovat
Učitel:
- podle potřeby pomáhá žákům
- každému žákovi umožňuje zažít úspěch
KOMPETENCE OBČANSKÉ
Žáci:
- respektují pravidla při práci
- dokážou přivolat pomoc při zranění
- chápou základní ekologické souvislosti, chrání a oceňují naše kulturní tradice a historické dědictví
- projevují pozitivní postoj k uměleckým dílům
Učitel:
- vyžaduje dodržování pravidel slušného chování
- dodává žákům sebedůvěru
KOMPETENCE PRACOVNÍ
Žák:
- dodržuje bezpečnostní a hygienická pravidla při práci
- používá bezpečně a účinně nástroje, vybavení, materiály
- dodržuje technologický postup a pravidla, plní povinnosti, myslí na ochranu svého zdraví a zdraví druhých
- dbá na ochranu životního prostředí
- své znalosti využívá v běžné praxi.
Učitel:
- vede žáky ke správným způsobům užití materiálů a nástrojů
- pozoruje pokrok při práci v hodině
- jasnými pokyny směřuje činnosti ke stanovenému cíli
- hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok
PŘÍRODOPIS 6. – 9. ročník
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, organizační a časové vymezení
Předmět přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku po dvou hodinách týdně (v 8. r. je využita 1disp. hodina). Výuka probíhá ve spojených ročnících, 6. a 7., 8. a 9. Žáci 6. a 7. ročníku probírají zároveň učivo 6. ročníku v jednom školním roce, následující školní rok pak učivo 7. ročníku. Stejná organizace učiva je i v 8. a 9. ročníku – důvodem je efektivita práce a klidnější průběh hodin.
Vzdělávání v předmětu přírodopis:
- směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o přírodu a přírodniny
- poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům
- umožňuje poznat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se
- podporuje vytváření otevřeného myšlení, kritického myšlení a logického uvažování
- učí aplikovat přírodovědné poznatky v praktickém životě
- vede k chápání podstatných souvislostí mezi stavem přírody a lidskou činností, závislosti člověka na přírodních zdrojích
- seznamuje žáka se stavbou živých organismů
Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:
- frontální výuka s demonstračními pomůckami
- skupinová práce (s využitím přírodnin, pracovních listů, odborné literatury)
- přírodovědné vycházky s pozorováním
- krátkodobé projekty
Předmět přírodopis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda:
- chemie: ochrana životního prostředí – chemické znečištění, chemické vlastnosti minerálů a hornin, herbicidy, pesticidy, insekticidy
- fyzika: fotosyntéza a světelná energie, sluch, zrak
- zeměpis: rozšíření živočichů a rostlin, výskyt, biotopy, CHKO, Národní parky
Předmětem prolínají průřezová témata:
- aplikace odpovědného jednání, zodpovědnost za své zdraví, angažovaný přístup k prostření (VDO)
- evoluce lidského chování, zvířecí a lidské komunikace, seberegulující jednání (OSV)
- porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí, zachování biologické rovnováhy (EV)
- komunikace a kooperace, kritické čtení (MDV)
- evropská a globální dimenze v základech ekologie (EGS)
- vzájemné respektování (MKV)
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků
Kompetence k učení
Žák:
- vyhledává, třídí a propojuje informace
- správně používá odbornou terminologii
- samostatně pozoruje a porovnává získané informace
- nalézá souvislosti
Kompetence k řešení problémů
Žák:
- hledá různé postupy řešení
- samostatně navrhuje řešení
- dochází k závěrům a vyhodnocuje získaná fakta
Kompetence komunikativní
Žák:
- pracuje ve skupinách, komunikuje mezi spolužáky, respektuje názory druhých, diskutuje
- formuluje své myšlenky v písemné i mluvené formě
- prezentuje svou práci, zhodnotí výsledky své práce a reaguje na hodnocení ostatních, argumentuje, přijímá kritiku
Kompetence sociální a personální
Žák:
- využívá skupinové práce ke spolupráci při řešení problémů
- posiluje svou sebedůvěru, pocit zodpovědnosti
Kompetence občanské
Žák:
- dodržuje pravidla slušného chování
- chápe svá práva a povinnosti v souvislosti s ochranou životního prostředí, ochranou vlastního zdraví i zdraví svých blízkých
Kompetence pracovní
Žák:
- dodržuje bezpečnostní a hygienická pravidla při práci s mikroskopickými preparáty a s živými přírodninami
- sám si organizuje práci, navrhuje postup a časový rozvrh
TĚLESNÁ VÝCHOVA 6. – 9. ročník
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, organizační a časové vymezení – 2. stupeň
Předmět tělesná výchova je vyučován jako samostatný předmět v 6. – 9. ročníku po dvou hodinách týdně. Výuka probíhá ve spojených ročnících, 6. - 9., dělených na TV dívky a TV hoši - důvodem je efektivita práce, menší počet žáků v ročníku – škola má výjimku z počtu žáků.
Vzdělávání v předmětu tělesná výchova:
- směřuje k rozvíjení zájmu žáků o zdravý životní styl a pohybové aktivity
- poskytuje žákům nové příležitosti k týmové práci a k týmovým prožitkům
- umožňuje poznat člověka jako systém vzájemně propojených součástí, které na sebe působí a ovlivňují se
- podporuje vytváření kvalitních a správných hygienických návyků ve spojení se sportovními aktivitami
- zrychluje reakci na pokyny a signály
Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:
- individuální cvičení
- skupinová cvičení
- pobyt v přírodě a využití přírodních překážek pro pohybovou aktivitu
- cvičení obratnosti, rychlosti, síly a vytrvalosti
- cvičení pro zvládání mimořádných událostí
Předmět tělesná výchova úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověka a zdraví:
- výchova ke zdraví: etika, výchova, sociální vztahy, hygiena, vlastní tělo, ochrana člověka za mimořádných událostí, rizikové chování, prevence sociálně patologických jevů, vztahy etnik, sezónní činnosti
Předmětem prolínají průřezová témata:
- aplikace odpovědného jednání, zodpovědnost za své zdraví, angažovaný přístup k prostření (VDO)
- evoluce lidského chování, zvířecí a lidské komunikace, seberegulující jednání (OSV)
- porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí (EV)
- komunikace a kooperace (MDV)
- evropská a globální dimenze sportovních aktivit (EGS)
- vzájemné respektování (MKV)
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků
Kompetence k učení
Žák:
- vyhledává další sportovní aktivity
- správně používá odbornou sportovní terminologii
- samostatně organizuje sportovní aktivity
- nalézá partnerské a týmové vztahy
Kompetence k řešení problémů
Žák:
- vyhledává různé sportovní vyžití, je sportovně aktivní
- samostatně navrhuje sportovní aktivity a zorganizuje je
- hodnotí činnosti ostatních z hlediska bezpečnosti a hygieny
Kompetence komunikativní
Žák:
- pracuje ve skupinách, komunikuje mezi spolužáky, respektuje názory druhých, diskutuje
- formuluje své myšlenky
- prezentuje svou sportovní aktivitu, zhodnotí výsledky své práce a reaguje na hodnocení ostatních, argumentuje, přijímá kritiku
Kompetence sociální a personální
Žák:
- využívá skupinové práce ke spolupráci při řešení problémů
- posiluje svou sebedůvěru, pocit zodpovědnosti
Kompetence občanské
Žák:
- dodržuje pravidla slušného chování
- chápe svá práva a povinnosti v souvislosti s ochranou vlastního zdraví i zdraví svých blízkých
Kompetence pracovní
Žák:
- dodržuje bezpečnostní a hygienická pravidla
- sám organizuje sportovní činnosti, navrhuje postup a časový rozvrh
VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 6. -8. ročník
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu
Předmět Výchova ke zdraví je dotován jednou hodinou týdně ve spojeném 6., 7. a v 8. ročníku.
Výchova ke zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí žáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví v propojení všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a být za ně odpovědný. Svým vzdělávacím obsahem bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět.
Žáci upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v každodenních i mimořádných situacích. Rozšiřují a prohlubují si poznatky o rodině, škole a společenství vrstevníků, o přírodě, člověku i vztazích mezi lidmi a učí se tak dívat se na vlastní činnosti z hlediska zdravotních potřeb a životních perspektiv dospívajícího jedince a rozhodovat se ve prospěch zdraví. Předmět je úzce propojen s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova, souvisí též s průřezovými tématy Environmentální výchova a Mediální výchova.
Výuka probíhá v kmenových třídách a dle možností také v multimediální učebně. Frontální výuka je ve velké míře doplňována aktivizujícími a komplexními výukovými metodami (diskuse, praktická cvičení, simulace problémových situací, dramatizace, besedy, psychosociální hry, skupinová a kooperativní výuka, projektová výuka apod.). Podporováno je také využívání elektronických zdrojů informací, zejména internetu, vzdělávacích DVD a výukových programů. Podle možností je výuka doplňována přednáškami, exkurzemi, promítáním vhodných dokumentárních filmů.
VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE NA ÚROVNI PŘEDMĚTU VÝCHOVA KE ZDRAVÍ
K rozvoji klíčových kompetencí žáků uplatňujeme ve výchově ke zdraví tyto vzdělávací a výchovné postupy:
Kompetence k učení:
Žák:
- využívá různých zdrojů informací, především zdrojů dostupných a využitelných v praktickém životě (např. internet, tisk).
- prezentuje výsledky své práce (individuální – např. referáty, prezentace i skupinové – např. projekty, dotazníky), provádí hodnocení své práce i práce ostatních, srovnává úroveň jednotlivých prací
- zohledňuje především souvislosti s životní praxí.
Kompetence k řešení problémů:
Žák:
- respektuje své vzdělávací potřeby, příležitostně reaguje na aktuální otázky z oblasti prevence zdraví a sociálních vztahů a jevů
- je kladně motivován výběrem takových témat a forem práce, které posilují vlastní zájem o danou problematiku.
- hovoří o situacích, ve kterých je třeba samostatně se rozhodovat, chránit se a vyvarovat se ohrožení v každodenních i mimořádných situacích
- dbá na samostatnost a osobní zodpovědnost v jednání a rozhodování
Kompetence komunikativní:
- žák otevřeně komunikuje, prezentuje svou práci, své názory či postřehy, ale zároveň též hodnotí diskutované otázky či práci druhých.
- žák vytváří příležitosti pro sdělení názoru formou ústní i písemnou prostřednictvím diskusí, dramatizací, besed, referátů, anket, dotazníků a dalších metod, podporujících jeho tvořivost.
Kompetence sociální a personální:
- žák pracuje dle možností a schopností
- žák chápe smysl prevence a hodnoty zdraví jako vyváženého stavu tělesné i duševní pohody
- žák získává potřebnou míru samostatnosti a odpovědnost za své zdraví, vnímá a sleduje postoje, které v souvislosti s moderním životním stylem vyjadřuje
Kompetence občanské:
- žák otevřeně komunikuje, důrazně respektuje odlišnosti v názorech i životním stylu druhých lidí
- žák názorně představuje možnosti postupu při mimořádných krizových a nebezpečných situacích. Průběžně reaguje na aktuální otázky z problematiky ekologie, společenských jevů i
Kompetence pracovní:
- žák získává praktické dovedností (např. první pomoc)
- využívá znalostí v běžném životě k vytváření správných návyků, postojů a rozhodnutí (např. volba povolání).
Výtvarná výchova 6. – 9. ročník
Charakteristika vyučovacího předmětu
Časové vymezení
- 6. ročník - 2 hodiny/týden
- 7. ročník - 2 hodiny/týden
- 8. ročník - 1 hodina/týden
- 9. ročník - 1 hodina/týden
Obsahové vymezení
- při práci zapojovat svoji fantazii, být tvořivý
- umět pracovat s barvou, znát základní vlastnosti barev
- umět zacházet s různými výtvarnými prostředky
- získat praktické i teoretické poznatky o malbě, kresbě, grafických technikách
- nebát se využívat různých výtvarných technik při práci s různým materiálem
- mít představu o histor. vývoji výtvarného umění
- vnímat krásu přírody, světa
- využít dosažených poznatků ve svém životě
- udržovat svůj pracovní prostor v čistotě, orientovat se ve svých malířských potřebách
Žáci zaznamenávají, sledují, dokumentují a prezentují proměny vlastního výtvarného vývoje, tvoří záznamy pozorování, vytvářejí sbírky. Třídí a systematizují obrazový materiál podle své skener, internet, mikroskop, …). Některé výtvarné činnosti doplňují písemným projevem.
Osvojují si schopnost výtvarné výpovědi - jejího hodnocení, zdůvodnění a obhájení, vedení dialogu, vyjadřování se k tvorbě vlastní i ostatních - tolerance k rozdílným způsobům výtvarného vyjadřování. Jsou schopni hodnotit, obhájit a zdůvodnit vlastní výtvarnou výpověď.
Organizační vymezení
Vv je předmět, který velmi často prolíná či doplňuje ostatní předměty, zvláště na 1. stupni ZŠ.
K práci žáci využívají prostory třídy, školy, okolí, ateliéry, dílny…Používají audiovizuální techniku, odborné knihy, názorné ukázky prací.
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíč. kompetencí žáků
Kompetence k učení
Žák je motivován k aktivnímu zapojení se do vyuč. hodin
Učitel vytváří podmínky pro získávání dalších informací potřebných pro práci
- dbá, aby se žáci stále zdokonalovali v jednotlivých technikách
- posiluje sebevědomí žáků a jejich vlastní výtvarné vyjádření
- podporuje zájem vhodnou volbou námětů náročnosti technik
Kompetence k řešení problému
Žák navrhuje různá řešení
- je zodpovědný za svoji práci
- prakticky ověřuje, porovnává získané dovednosti
- vzájemně si pomáhají
Učitel nepředkládá vždy konečnou podobu díla
- hodnotí práci žáků tak, aby mohli posoudit vlastní pokrok, aby dokázali ocenit i práci ostatních
Kompetence komunikativní
Žák dokáže prezentovat a obhájit své práce
Učitel vytváří tvořivé a přátelské prostředí
- zprostředkovává komunikaci žáka s okolím
Kompetence sociální a personální
Žák respektuje pokyny učitele
- pracuje ve dvojicích, skupině
Učitel organizuje práci ve skupinách
- rozvíjí vztahy mezi žákem a učitelem
- využívá pomoci rodičů
Kompetence občanské
Žák se aktivně zapojuje do výzdoby třídy, školy
- zvládne komunikovat a orientovat se i mimo školu - výstavy, besedy
Učitel vysvětluje význam každé práce
- neopomíná historii, lidovou tvorbu
Kompetence pracovní
Žák využívá získané dovednosti i v domácím prostředí
Učitel využívá odborné literatury
- požaduje dodržování pracovních postupů, termínů
- zajímá se i o žákův mimoškolní projev
ZÁKLADY ADMINISTRATIVY 6. -7. ročník
Charakteristika povinně volitelného předmětu
Časové vymezení
Základy administrativy se vyučují jako samostatný předmět ve dvou spojených ročnících 2. stupně:
- 6. ročník - 1 disp. hodina týdně
- 7. ročník - 1 disp. hodina týdně
Obsahové vymezení
Vzdělávání v předmětu Základy administrativy směřuje:
- k ovládnutí základní desetiprstové techniky psaní na klávesnici PC
- k utváření základů grafické úpravy textů
- k osvojování a rozvíjení praktických znalostí práce na PC
- k užívání různých zdrojů informací
- k rozšiřování znalostí a dovedností potřebných pro další rozvoj a vývoj žáka
Organizační vymezení
Základy administrativy jsou úzce spjaty s ostatními vyučovanými předměty.
Žáci pracují během vyučovací hodiny ve třídě PC.
Pro práci žáků s postižením jsou vhodně přizpůsobeny pracovní materiály.
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků
Kompetence k učení
Žák:
- je motivován k aktivnímu zapojování se do vyučovacího procesu
- k organizaci vlastního učení se
Učitel:
- stanovuje dílčí vzdělávací cíle
- vede žáky k pochopení systému psaní na klávesnici
- dbá, aby se žáci stále zdokonalovali
- vytváří podmínky pro získávání dalších informací potřebných pro práci
Kompetence k řešení problémů
Žák:
- dokončuje úkoly
- zdůvodňuje své závěry
- žáci si vzájemně radí a pomáhají
- je zodpovědný za svou práci
- prakticky ověřuje získané vědomosti
Učitel:
- hodnotí práci žáků způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok
Kompetence komunikativní
Žák:
- dokáže prezentovat své názory
Učitel:
- vede žáky k výstižnému a kultivovanému projevu
- vytváří prostředí vzájemné tolerance
Kompetence sociální a personální
Žák:
- respektuje pokyny pedagogů
- pracuje ve skupině
- pomáhá ostatním
Učitel:
- organizuje práci ve skupinách
- dbá na spolupráci žáků
- vede žáky k prezentaci jejich myšlenek a názorů
- vytváří příležitosti pro komunikaci mezi žáky
- rozvíjí vztahy mezi žáky
Kompetence občanské
Žák:
- zvládne komunikaci i ve vyhraněných situacích
- aktivně se zapojuje do práce školy, třídy, skupiny, kroužku,…
Učitel:
- vysvětluje vnitřní hodnoty každého jedince
Kompetence pracovní
Žák:
- využívá získané znalosti pro vlastní rozvoj
Učitel:
- vede žáky k organizování a plánování učení
- zajímá se, jak žákům vyhovuje jeho způsob výuky
- požaduje dodržování dohodnuté kvality, postupů, termínů
Metody pro vyučovaný předmět Základy administrativy, kterými jsou dané kompetence rozvíjeny:
Desetiprstová technika, didaktické hry, opakování, upevňování, samostatná práce, individuální přístup, testy, cvičení, výklad, praktická cvičení, názor, motivace, klasifikace, pochvala, problémová cvičení, reedukace,…
Zeměpis 6. – 9. ročník
Charakteristika vyučovacího předmětu
Obsahové, organizační a časové vymezení
Předmět zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. V každém z těchto ročníků je to 1 + 1 hodina disponibilní.
Zeměpis se vyučuje ve spojených ročnících 6. + 7. a 8. + 9.
Vzdělávání v předmětu zeměpis směřuje k:
- získávání a rozvíjení orientace v geografickém prostředí, osvojování hlavních geografických objektů, jevů, pojmů a používání poznávacích metod
- získávání a rozvíjení dovedností pracovat se zdroji geografických informací
- respektování přírodních hodnot, lidských výtvorů a k podpoře ochrany životního prostředí
- rozvoji trvalého zájmu o poznávání vlastní země a regionů světa jako nedílné součásti životního způsobu moderního člověka
- rozvíjení kritického myšlení a logického uvažování
- aplikování geografických poznatků v praktickém životě
Formy a metody práce podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:
- frontální výuka s demonstračními pomůckami, obrazovým materiálem
- skupinová práce (s využitím map, pracovních listů, odborné literatury, časopisů, internetu)
- zeměpisné vycházky s pozorováním
- projekty
Předmět zeměpis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověka příroda:
- chemie: znečištění atmosféry, hydrosféry, biosféry,…
- fyzika: sluneční soustava, vesmír, …
- přírodopis: rozšíření živočichů a rostlin, biotopy, CHKO, národní parky, …
Mezipředmětové vztahy jsou aplikovány i na předměty z ostatních vzdělávacích oblastí:
- matematika: měřítko mapy, převody jednotek, práce s grafy, diagramy, …
- ICT: zdroj aktuálních informací a jejich zpracování
- dějepis: kultura národů, historie států,…
Předmětem prolínají průřezová témata:
- VDO: občanská společnost a stát formy participace občanů v politickém životě principy demokracie
- OSV: rozvoj schopností poznávání seberegulace, sebeorganizace kreativita poznávání lidí mezilidské vztahy komunikace kooperace řešení problémů a rozhodovací dovednosti hodnoty, postoje
- EV: ekosystémy základní podmínky života problémy životního prostředí vztah člověka k prostředí
- MDV: kritické čtení a vnímání mediálního sdělení interpretace vztahu mediálního sdělení a reality stavba mediálního sdělení tvorba mediálního sdělení práce v realizačním týmu
- EGS: objevování Evropy, světa
- MKV: kulturní diference lidské vztahy etnický původ multikulturalita principy solidarity
Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků
Kompetence k učení
- žáci vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojují získané poznatky do širších celků, nalézají souvislosti
- žáci získané poznatky kriticky posuzují, porovnávají a formulují závěry
- žáci poznávají smysl a cíl učení, mají pozitivní vztah k učení
Učitel vede žáky:
- k vyhledávání, shromažďování, třídění, porovnávání informací
- k používání odborné terminologie
- k nalézání souvislostí mezi získanými poznatky a využití v praxi
- k využívání vlastních zkušeností a poznatků z jiných předmětů
Kompetence komunikativní
- žáci formulují a vyjadřují své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřují se souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
- žáci se učí naslouchat promluvám druhých lidí, vhodně na ně reagují
Učitel vede žáky:
- ke komunikaci mezi sebou a učitelem a k dodržování předem stanovených pravidel vzájemné komunikace
- k naslouchání a respektování názorů druhých
- k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů v písemné i mluvené podobě
Kompetence k řešení problémů
- žáci jsou schopni pochopit problém, vyhledat k němu vhodné informace, diskutovat o možnostech řešení
- žáci se učí myslet kriticky, jsou schopni hájit svá rozhodnutí
Učitel vede žáky:
- k vyhledávání a kombinování informací z různých informačních zdrojů
- k využívání metod, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami žáci
- k argumentaci, k diskusi na dané téma, k obhajování svých výroků
- k odpovědím na otevřené otázky
- k práci s chybou
Kompetence sociální a personální
- žáci spolupracují ve skupinách na základě vytvořených pravidel, upevňují dobré mezilidské vztahy, pomáhají si a jsou schopni o pomoc požádat, učí se vzájemnému naslouchání
Učitel vede žáky:
- k využívání skupinového vyučování
- k utváření pocitu zodpovědnosti za svá jednání
- k ochotě pomoci a o pomoc požádat
- k spoluúčasti na vytváření kritérií hodnocení a k následnému hodnocení svých výsledků
- k dodržování dohodnuté kvality, postupů, termínů
- k občanské odpovědnosti za vytváření podmínek pro udržitelný rozvoj v lokálním a globálním měřítku
Kompetence občanské
- žáci respektují názory druhých, uvědomují si svá práva a povinnosti ve škole i mimo školu
- žáci se rozhodují zodpovědně podle dané situace
- žáci chápou základní environmentální problémy, respektují požadavky na kvalitní životní prostředí, jednají v zájmu trvale udržitelného rozvoje
Učitel vede žáky:
- k dodržování pravidel slušného chování
- k pochopení práv a povinností v souvislosti s principem trvale udržitelného rozvoje
- k tomu, aby brali ohled na druhé
- k vytváření osobních představ o geografickém a životním prostředí
Kompetence pracovní
- žáci jsou seznámeni s pravidly bezpečného chování v terénu
- žáci jsou vedeni k efektivní práci
Učitel vede žáky:
- k dodržování pravidel bezpečného chování v terénu
- k vyhledávání a využívání různých zdrojů informací
