Školní vzdělávací program MŠ 2019/2020

Téma: „NAŠE ŠKOLKA“

 

Motto: „Takový bude příští svět, jak budou vychováni příští jeho občané.“

 

Za MŠ Chlum: Jaroslava Bulínová, vedoucí učitelka MŠ

Na základě hodnocení školního roku 2018-2019 byl program doplněn, dopracován a aktualizován pro školní rok 2019-2020.

 

OBSAH A USPOŘÁDÁNÍ ŠVP:

  1. Škola a její vzdělávací program:
    1. Identifikační údaje
    2. Charakteristika školy
    3. Charakteristika vzdělávacího programu
    4. Podmínky a organizace vzdělávání
  2. Vzdělávací obsah - uspořádání učiva
  3. Evaluační systém mateřské školy

 

1. ŠKOLA A JEJÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

A. Identifikační údaje

Základní škola a Mateřská škola Chlum, okres Příbram
Chlum 16, 262 93 Nalžovice
Telefon: 318 864 157
E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
IČO: 71OOO461

Zřizovatel:

OBEC NALŽOVICE
262 93 Nalžovice
zastoupena starostkou obce p. Janou Pšeničkovou

Ředitelka školy:

  • Mgr. Jaroslava Procházková

Vedoucí učitelka: 

  • Jaroslava Bulínová (zpracovatelka programu)

Zaměstnanci MŠ:

  • Martina Bartošová, učitelka
  • Pavlína Křížová, učitelka
  • Štěpánka Bublíková, učitelka
  • Martina Vrbická, asistentka pedagoga
  • Monika Deusová, školnice
  • Miluše Sedláčková, asistentka

ZŠ A MŠ CHLUM sdružuje:

  • ZÁKLADNÍ ŠKOLU
  • MATEŘSKOU ŠKOLU
  • ŠKOLNÍ JÍDELNU
  • ŠKOLNÍ DRUŽINU

  

B. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

Mateřská škola Chlum je umístěna v objektu základní školy od školního roku 1996.

Bezprostřední okolí je vesnického rázu s malebným okolím a nedalekým parkem. V blízkosti se nenachází žádná rušná komunikace, proto je zde klid a poměrně bezpečno.

V budově základní školy má MŠ třída mladších dětí svůj oddělený prostor, který byl v roce 1996 rekonstruován o nové sociální zařízení a umývárny.

Mateřská škola má celkem dvě třídy s celodenním provozem. Ve třídě starších dětí je k dispozici herna a prostor pro stolky a židle, sociální zařízení je přes chodbu a je vyhrazeno pouze dětem z MŠ. Stravují se v jídelně ZŠ, kde mají prostor se stolky a židlemi. Po obědě mají děti v této třídě klidový režim a klidové činnosti, spánek je umožněn na koberci s podložkami a ložními potřebami.

Kmenová třída je pro mladší děti ve věku od 2,5 let do 5 let. Je také celodenní a děti po obědě mají klidový spánek na lehátkách. Strava je dětem donášena z jídelny, děti nikam nepřecházejí. Děti v kmenové třídě mají k dispozici hernu a menší třídu se stolky, kuchyňku na výdej stravy, sociální zařízení a šatnu.

Obě třídy MŠ jsou vybaveny nábytkem vyrobeným pro potřebu dětí i uskladnění pomůcek a hraček.

Třídy jsou vybaveny dostatečným množstvím hraček i pomůcek pro hru i výchovu dětí, výzdoba místností se mění dle výrobků dětí i ročního období.

Prostory MŠ jsou barevně vymalovány a doplněny pokojovými květinami.

Stravování zajišťuje kuchyň ZŠ. Pestrá nabídka zeleniny, ovoce, obilninových výrobků a dalších prvků zdravé výživy se stala běžnou součástí výchovného působení.

Dokladem pravidelné spolupráce s rodiči je činnost Sdružení rodičů a přátel školy.

Mateřskou školu charakterizuje svoboda, neformálnost a individualizovaná struktura výchovných i vzdělávacích cílů.

Neupřednostňujeme jednostranně rozum dítěte, ale rozvojem jeho citových, sociálních a volních vazeb zajišťujeme pocit svobody a bezpečí. Vytváříme dětem přirozené prostředí k sociálnímu učení a poznávání.

Filosofie mateřské školy: „Dětem hru, lásku a vše pro rozvoj jeho poznání.“

 

C. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

Stručná anotace programu:

ŠVP vychází z modelu osobnostně orientované předškolní výchovy.

Jde o model výchovy, který prosazuje přístup, jehož cíle směřují k dítěti, k jeho rozvoji a učení. Uplatňuje integrované vzdělávání, které svým obsahem i svými metodami práce založenými na prožitkovém učení, umožňuje dítěti vnímat svět v jeho přirozených souvislostech a získávat globálnější, srozumitelnější a reálnější pohled na svět a aktivní postoj k němu. Směřuje k rozvoji a osvojení kompetencí.

Osobnostně orientovaný model předškolní výchovy je založen na přesvědčení, že nelze přehlížet všechny dosavadní dobré a přínosné zkušenosti a tradice české předškolní výchovy.

Dítě chápeme jako jedinečnou, neopakovatelnou osobnost, která má právo být sama sebou a být kladně přijímána.

Vztah učitelky k dítěti je zbavován tradiční autoritativnosti, snahy o nadvládu a řízení pomocí odměny a trestu, dítě se stává partnerem. V komunikaci převažují projevy náklonnosti a důvěry, umožňujeme mu uplatnit jeho mnohostrannou aktivitu a přirozený projev. Dítě dostává šanci spolurozhodovat, souhlasit i oponovat a vstupovat do dění jako rovnoprávný účastník.

Vzdělávací program navazuje na dřívější programové materiály a zachovává tradiční poznatkový horizont předškolního dítěte, také je však dostatečně pružný a umožňuje vstřebávat nové poznatky a metody výchovné práce.

Nejdůležitějším činitelem vzdělávání jsou děti, jejich potřeby a prožitky. Důležitá je preference rozvoje smyslů, zařazováním smyslových her-učení prožitkem.

Na základě dlouholeté praxe všech učitelek vycházíme pro vytvoření vzdělávacího programu ze základních potřeb dítěte takto námi určených:

  1. vyznat se v emocích
  2. dospělé, které jsou pravdiví
  3. pravidla, která dávají smysl
  4. úctu, aby si mohly vážit samy sebe
  5. lásku, aby o ní věděly
  6. kompetence = způsob dělat věci samostatně, prožívat vlastní emoce, rozhodovat o vlastních potřebách, volit si činnosti, které děti zajímají, dodržovat pravidla, která se vytváří ve spolupráci s dětmi, nést důsledky svých činů, mít svůj vlastní názor a sdělit ho
  7. vstřícného, důsledného učitele
  8. podnětné prostředí, hračky, pomůcky

VZDĚLÁNÍ je pro dítě činností přirozenou, pro pedagoga cílevědomou. Povinné předškolní vzdělávání je stanoveno n čtyři hodiny denně. Učitel by si měl být schopen v průběhu veškerých činností s dětmi odpovědět pravdivě na tyto otázky:

  • co se právě teď dítě učí
  • s jakou hodnotou se setkává
  • jaký má prostor pro samostatnost
  • jak může ovlivnit situaci, v níž se nachází

HLAVNÍ PROSTŘEDKY VÝCHOVY a vzdělávání jsou činnosti.

Učitelka musí připravit dostatek zajímavých činností pro děti a na nich bude záležet, které z nich použijí. A z těch mohou vzniknout činnosti úplně jiné, pedagogem neplánované a obvykle nejzdařilejší.

JÁDRO VZDĚLÁVÁNÍ V MŠ neleží v řízených činnostech, ale ve všem, co se děje při pobytu dítěte v MŠ.

DÍTĚ si odnáší kompetence a ne splněné úkoly. Pedagog jednoznačně ztrácí autoritářskou pozici, je pozorovatelem, partnerem. Pomáhá a povzbuzuje tam, kde je třeba, vede děti ke zdravému sebevědomí, povzbuzuje ve svobodné volbě činnosti. Není třeba neustále děti motivovat, ale využít chvíle, kdy dítě samo projeví o danou činnost zájem nebo kdy se dítě nechá strhnout kolektivem.

PŘÍSTUP UČITELKY K DĚTEM V MŠ.

Učitelka má přijmout dítě s porozuměním, bez podmínek, výhrad a předsudků. Každé dítě musí být akceptováno bez podmínek takové, jaké je. Děti velmi dobře vnímají zájem a vycítí, jestliže respektujeme jejich důstojnost.

Učitelka má přijmout dítě s plnou důvěrou a úctou k jeho individualitě.

Učitelka musí být empatická, akceptující a autentická.

Učitelka by měla být pro dítě transparentní osobnost, měla by přirozeně vypovídat o sobě, nechat se blíže poznávat.

Učitelka by měla vyváženě komunikovat se všemi dětmi. Mluvení a naslouchání dětí by mělo být v rovnováze.

Učitelka si má být vědoma toho, že množství otázek adresovaných dítěti nemusí být jím vždy chápáno jako příjemný zájem.

Učitelka má usnadňovat nejen procesy vznikání a osvojování nových vědomostí, ale i dětské projevy tvořivosti, fantazie, sociálních aktivit a stavy obav a úzkosti.

HLAVNÍ CÍLE PRÁCE UČITELEK

  • podporovat duševní pohodu dětí
  • vést děti ke zdravému životnímu stylu
  • vzdělávání rozvíjet přirozenou cestou

FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

Pracujeme podle vlastního projektu. Realizovanými činnostmi naplňujeme základní rámcové cíle předškolního vzdělávání a zároveň specifické cíle jednotlivých oblastí. Ke zvoleným tématům jsou vybírány činnosti, které rozvíjejí všechny kompetence dítěte. Do každého tematického celku se snažíme zařazovat činnosti ze všech pěti vzdělávacích oblastí, obsahově ucelené s hlavním tématem. S tématy pracujeme tak dlouho, dokud mají děti o činnost zájem a dokud jim tyto činnosti přinášejí uspokojení. Témata se navzájem prolínají. Projekt je tvořen pro obě třídy MŠ a slouží pro přípravu plánů. Každá třída má své koutky, ve kterých probíhá proces učení. 

Vzdělávání v MŠ se uskutečňuje ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne v MŠ vyskytnou.

PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE

Poskytování poradenské služby ve škole zajišťuje speciální pedagog a vedoucí učitelka MŠ ve spolupráci s dalšími pedagogickými pracovníky.

Poradenské služby zaměřujeme na:

  • poradenství v oblasti výchovy a vzdělávání rodičům dítěte
  • poradenství při neúspěšnosti, postupy řešení a podpora ke zlepšení, prevence
  • poradenství při řešení a prevenci rizikového chování dítěte
  • poradenství v obtížných životních situacích dítěte, rodičům v souvislosti s výchovou dětí
  • poradenství při integraci dítěte s predikovanými speciálními vzdělávacími potřebami
  • metodická podpora učitelů ve speciálně pedagogických dovednostech při práci s dětmi
  • poskytování informací o dalších službách poradenských zařízení, odborné instituce
  • speciální pedagog realizuje konzultační schůzky s rodiči podle potřeb dětí.

 

D. PODMÍNKY A ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ

Organizace vzdělávání:

Při vstupu do MŠ je uplatňován individuálně přizpůsobený adaptační režim.

Postup při přijímání dětí do mateřské školy se řídí především zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), vyhláškou MŠMT ČR č. 14/2005 Sb. o mateřských školách, a dalšími platnými předpisy a ustanoveními.

Ředitelka ZŠ, jejíž je MŠ součástí, stanoví po dohodě se zřizovatelem místo a dobu zápisu na následující školní rok. Termín konání zápisu vyvěsí na vývěsku u MŠ.

Mateřská škola Chlum přijímá děti od 1. 9. 2018 do dvou tříd s celodenním provozem.

Kapacita kmenové třídy MŠ Chlum je 28 dětí, druhá třída má kapacitu také 28 dětí.

Provozní doba je od 6.30 do 16.30 hodin.

Pro pedagogickou činnost je vytvářen třídní plán, který vychází ze školního vzdělávacího plánu.

Tento plán také plynule navazuje na dřívější programové materiály určené mateřským školám. (podrobněji v příloze ŠVP)

Organizace dne:

  • 6.30 – 8.15 příchod dětí (spontánní hra, individuální práce, kontakt s rodiči)
  • 8.15 – 8.45 hra, TV chvilka, skupinové činnosti
  • 8.45 – 9.15 svačina
  • 9.20 – 9.45 hlavní program, řízená činnost, skupinové hry, pohádka
  • 9.45 – 11.45 pobyt venku (řízená i volná hra)
  • 11.50 – 12.30 oběd, hygiena (kmenová třída)
  • 12.00 – 12.45 oběd, hygiena (třída starších dětí)
  • 12.30 – 12.45 odchod dětí, klidná hra, pohádka
  • 12.45 – 14.00 odpolední klid (nespavé děti – krátké činnosti, ostatní děti - ložnice, klid na lůžku, pohádky)
  • 14.00 – 14.30 hygiena, svačina
  • 14.30 – 16.30 odpolední program (individuální řízená činnost, hra, pobyt venku apod.), odchod dětí

Denní řád je dostatečně pružný a umožňuje reagovat na individuální možnosti dětí, na jejich aktuální potřeby.

Vytváříme dětem podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti. Děti mají možnost účastnit se společných činností v různě velkých skupinách, ale také uchýlit se do klidného koutku a neúčastnit se. 

Veškeré aktivity jsou organizovány tak, aby byly děti podněcovány k vlastní aktivitě a experimentování, mají možnost pracovat svým tempem.

Snažíme se o vyváženost spontánních a řízených činností v denním programu.

V naší mateřské škole nepřekračujeme doporučený počet dětí ve třídě.

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

MŠ je otevřená dětem se zdravotním postižením, zdravotním a sociálním znevýhodněním, dětem talentovaným a s mimořádným nadáním.

Dětem se speciálními vzdělávacími potřebami je zabezpečena školou nezbytná speciálně pedagogická podpora. Pro děti individuálně integrované jsou podle jejich potřeby zabezpečeny podmínky odpovídající jejich individuálním vzdělávacím potřebám pro jejich všestranný rozvoj. Odbornou diagnostiku zabezpečují poradenská zařízení. Na základě diagnostiky jsou konzultovány, plánovány a využívány vhodné metody a organizační postupy předškolního vzdělávání. Na základě odborného posudku poradenského pracoviště speciální pedagog a učitelky, ve spolupráci se zákonnými zástupci dítěte vytvářejí a realizují individuální vzdělávací.

Struktura vzdělávacího plánu vychází z platné právní úpravy, je doplněna dohodou o formě podílu dítěte a o spolupráci se zákonnými zástupci.

Vzdělávání dětí zdravotně postižených 

Vzdělávání dětí zdravotně postižených probíhá formou individuální integrace do tříd

MŠ při zohlednění druhu, stupně a míry postižení. Děti jsou vzdělávány podle individuálních

vzdělávacích plánů. Intenzivní je spolupráce s rodiči dětí se zdravotním postižením.

Vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním

Vzdělávání dětí sociálně znevýhodněných probíhá formou individuální integrace v rámci tříd MŠ. Je jim věnována specifická péče v rozsahu, jaký potřebují. V případě potřeby je vypracován individuální plán po doporučení poradenského zařízení, je zajištěn asistent pedagoga, speciální pomůcky a materiály. Učitelka se opírá o pomoc speciálního pedagoga, sociálních pracovníků či dalších odborníků. Důraz je kladen na otevřený dialog a vstřícný vztah učitelek a dítěte, na prevenci sociálně patologických jevů a na úzkou spolupráci se zákonnými zástupci dítěte.

Děti s odkladem školní docházky

Děti s odkladem školní docházky jsou zařazeny do třídy s dalšími předškoláky. Je jim věnována péče nad rámec běžného předškolního vzdělávání v době spontánních činností ostatních dětí tak, aby byly rozvinuty ty stránky osobnosti dítěte s odkladem školní docházky, a podle doporučení specializovaného pracoviště realizuje nápravné a preventivní aktivity dítěte tak, aby došlo v průběhu odkladu školní docházky k redukci potíží, pro něž byl odklad realizován.

 

Materiální podmínky

Prostory kmenové třídy mateřské školy odpovídají maximální kapacitě 28 dětí, druhá třída je rozšířena na kapacitu 28 dětí.

Dětský nábytek, tělocvičné nářadí, zdravotně hygienické zařízení i vybavení pro odpočinek dětí jsou antropometricky přizpůsobeny a odpovídají počtu dětí. Vzhledem k integraci zdravotně postiženého dítěte byly zakoupeny odpovídající pomůcky.

Učebny je vybaveny hračkami, pomůckami a materiály odpovídajícími počtu dětí a jejich věku. Všechny jsou průběžně obnovovány a doplňovány. Většinou jsou umístěny tak, aby je děti dobře viděly a mohly si je samostatně brát a uklízet.

Prostředí naší mateřské školky je vyzdobeno dětskými výtvory a upraveno tak, aby dětské práce mohli shlédnout i rodiče.

V blízkosti mateřské školy se rozkládá školní zahrada a park, jejichž herní prvky vyhovují všem požadavkům bezpečnostních a hygienických norem a dětem umožňují dostatek rozmanité pohybové aktivity.

  

Provozní řád

Nástup dětí:

6.30 – 8.00 (po předchozím upozornění kdykoliv)

Spontánní hra:

od 7.00 do 8.15 (dle potřeb a zájmu dítěte kdykoliv)

při pobytu venku

po obědě do odchodu domů – pouze u kmenové třídy MŠ

po spaní 15.00 –16.30

Činnost řízená:

od 8.15 - 8.45 a od 9.15 – 9.45 ve třídě mladších dětí

částečně při pobytu venku

od 8.00 – 12.00 povinné předškolní vzdělávání ve třídě starších dětí

Pohybové aktivity:

Vzhledem k daným podmínkám se snažíme o maximální podporu – tělovýchovné chvilky i s tanečky /každý den/.

pohybové hry, cvičení, relaxace /1 - 3x týdně/

pohyb dětí v přírodě, na zahradě každý den

cvičení v tělocvičně – dle rozvrhu ZŠ možno dopoledne každý den

Pobyt venku:

Využívání školní zahrady je maximální. Pobyt venku je přizpůsoben okamžité kvalitě ovzduší. Využíváme také s dětmi park, který se průběžně vybavuje dle potřeb dětí a dostatku finančních prostředků zřizovatele.

Výměna písku – 1x ročně.

Délka pobytu:

dopoledne 9.45 – 11.45 hodin (třída mladších dětí), 9.50 – 11.50 hodin (třída starších dětí)

odpoledne 15.00 – 16.30 hodin /dle počasí/

Pobyt venku využíváme především k rozvoji pohybových schopností a dovedností dětí, ale též k rozvoji jejich poznání. Využíváme také okolní park a hřiště.

Odpočinek a spánek:

V denním programu je respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku jednotlivých dětí.

Pro odpočinek máme prostory herny, lehátka se skládají a rozkládají dle počtu dětí na spaní, místnost je každý den větraná a důkladně uklizená. Děti mají k dispozici i podložky a ložní prádlo.

Výměna prádla:

lůžkoviny – 1x za tři týdny

ručníky, ubrusy – 1x týdně

pyžama – 1x týdně

Prádlo pere školnice, která používá školní pračku se sušičkou, prádlo se vzápětí žehlí.

V MŠ je čisté prádlo uskladněno ve speciálním skladu.

 

Stravování

Dětem je poskytována plnohodnotná a vyvážená strava odpovídající daným předpisům a mezi jednotlivými pokrmy jsou dodržovány vhodné intervaly. Děti do jídla nenutíme.

Rytmus a řád je natolik flexibilní, že umožňuje organizaci činností v průběhu dne přizpůsobit potřebám aktuální situaci.

Podávání svačin od 8.45 do 9.15, samoobslužně.

Oběd - dle dispozic ŠJ, částečná samoobsluha

 

Pitný režim:

Pití připravují kuchařky ZŠ a děti je mají ve třídě neustále k dispozici. Děti si mohou nalévat samy, nebo požádat učitelku. Nádobí se odkládá na určené místo, odkud je školnice odnáší k umytí.

 

Spolupráce s rodiči

V naší mateřské škole se snažíme stále být s rodiči kontaktu a maximálně s nimi spolupracovat. Společné aktivity se staly součástí vzdělávacího plánu.

Našim cílem je maximální otevřenost a spolupráce. Pravidelných schůzek SRPŠ se vždy účastní obě učitelky MŠ a spolupráce funguje na základě partnerství.

Domlouvají se s nimi na společném postupu při výchově a vzdělávání. Sledují konkrétní potřeby jednotlivých dětí – rodin a snaží se jim porozumět.

Naší společnou snahou je rozvíjet tuto spolupráci, a nabízet rodičům i dětem množství různých aktivit i mimo běžný výchovný program (zahradní slavnosti, soutěžní odpoledne, výstavy, výlety atd.).

Při těchto společných akcích zůstáváme otevření též pro rodiny, jejichž děti již ukončily docházku v MŠ, nebo naopak ještě nebyly přijaty.

Společné tradiční akce nabízené školou:

  • drakiáda
  • oslavy narozenin dětí v MŠ
  • martinská lampionová slavnost
  • vánoční besídka, pásmo ke Dni matek, loučení s předškoláky
  • maškarní karaoke a diskotéky
  • pohádkový les
  • školní ples se SRPDŠ při ZŠ Chlum

 

Psychosociální podmínky

Maximálně se snažíme o vytvoření takového prostředí, aby se u nás cítili děti i dospělí dobře, spokojeně a bezpečně.

K nově příchozímu dítěti přistupujeme citlivě a snažíme se přizpůsobit jeho potřebám.

Adaptace na nové prostředí probíhá postupně ve spolupráci s rodiči. Jde nám především o klidné, přirozené a citlivé jednání, kdy děti nejsou neúměrně přetěžovány a stresovány.

Pedagogický styl počítá s aktivní spoluúčastí a samostatným rozhodováním dítěte.

Základem je vstřícná komunikace.

Jakýkoliv samostatný pokus dítěte je podporován a dostatečně pochválen.

Záleží nám na vzájemné toleranci, důvěře, ohleduplnosti a spolehlivosti.

Vzhledem k prevenci sociálně patologických jevů a šikany, se snažíme věnovat pozornost neformálním vztahům dětí ve třídě a jejich ovlivňování prosociálním směrem.

Vyvažujeme volnost a osobní svobodu dítěte s nezbytnou mírou omezení, vyplývající z nutnosti dodržovat v naší mateřské škole potřebný řád.

Cílem pro nás zůstává přání, aby se školka stala pro děti místem plným radosti a dobrých kamarádů.

 

Personální a pedagogické zajištění

V jednotlivých odděleních MŠ pracují 4 učitelky na plný úvazek. Z důvodu integrace byla přijata na plný úvazek asistentka pedagoga a na doporučení PPP byla přijata asistentka k dítěti. Učitelky mají odpovídající vzdělání. V MŠ je rovněž zaměstnána školnice.

Vedení školy nám vytváří vhodné podmínky pro další profesní růst a systematické vzdělávání.

Pedagogická služba je stanovena tak, aby byla dětem zajištěna optimální vzdělávací a výchovná péče.

Snažíme se pracovat v souladu s pedagogickými a metodickými zásadami zajišťujícími rozvoj výchovy a vzdělání předškolních dětí. Ve spolupráci s příslušnými odborníky (logoped, speciální pedagog, poradenský psycholog,…), nabízíme rodičům pomoc v péči o děti se zvláštními vzdělávacími potřebami.

Náš pedagogický sbor a celý pracovní tým je stabilní a stmelený.

Chráníme soukromí rodiny a zachováváme patřičnou mlčenlivost o jejich vnitřních záležitostech.

 

Řízení MŠ

Povinnosti zaměstnanců školy jsou jasně vymezeny v pracovních náplních.

Pedagogický sbor pracuje jako tým, spolupracuje s rodiči. Vedoucí učitelka MŠ vypracovává program školy ve spolupráci se všemi členkami pedagogického sboru. Pedagogický tým je stmelený, pedagogové se soustavně vzdělávají, pracují profesionálním způsobem. Pro nový školní rok plánujeme účast na seminářích a vzdělávacích programech pro učitele MŠ.

 

2. VZDĚLÁVACÍ OBSAH - USPOŘÁDÁNÍ UČIVA

Základní obsah předškolního vzdělávání v naší mateřské škole byl stanoven tak, aby

navazoval na současné trendy ve vzdělání, odpovídal základním cílům a přitom respektoval

věk, předpoklady a zkušenosti dítěte.

Reagujeme na jeho zájmy a zároveň se snažíme přizpůsobit prostředí školky jeho

přirozeným potřebám.

Jednotlivé oblasti vzdělání reflektují vývoj dítěte, jeho přirozený život, zrání i učení.

Jsou rozlišeny na základě vztahů, které si dítě postupně vytváří k sobě samému, k druhým

lidem i k okolnímu světu.

Základní interakční oblasti:

1. Dítě a jeho tělo – oblast biologická

2. Dítě a jeho psychika – oblast psychologická

3. Dítě a ten druhý – oblast interpersonální

4. Dítě a společnost – oblast sociálně-kulturní

5. Dítě a svět – oblast environmentální

Tyto oblasti vzdělávání jsou vzájemně propojeny a ovlivňují se. Obsah jednotlivých

oblastí se prolíná, prostupuje, vzájemně se podmiňuje a doplňuje.

V rámcovém programu pro předškolní vzdělávání je uvedeno, co nám každá oblast

jasně definuje - vzdělávací cíle, očekávané kompetence dítěte, rizika ohrožující úspěch

vzdělávacích záměrů i hlavní činnosti a příležitosti, které dětem nabízíme, vytváříme a

umožňujeme.

Hlavní téma naší mateřské školy:

 

Kamarádi, pojďte si hrát

 

Vycházíme z přesvědčení, že dítě poznává svět kolem sebe zejména konkrétním

prožitkem a své první zkušenosti a znalosti čerpá ze svého bezprostředního okolí.

Vzdělávací oblasti

Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou zpracovány tak, aby byly pro pedagoga

srozumitelné a aby s jejich obsahem mohl dále pracovat. Každá oblast zahrnuje tyto vzájemně

propojené kategorie: dílčí cíle (záměry), vzdělávací nabídku a očekávané výstupy

(předpokládané výsledky).

Dílčí cíle vyjadřují, co by měl pedagog v průběhu předškolního vzdělávání sledovat,

co by měl u dítěte podporovat.

Vzdělávací nabídka jako prostředek vzdělávání představuje ve svém celku soubor

(souhrn) praktických i intelektových činností, popř. příležitostí, vhodných k naplňování cílů

a k dosahování výstupů. Pedagog by měl ve své praxi (tzn. při práci ve třídě) tuto nabídku

respektovat a tvůrčím způsobem ji konkretizovat tak, aby nabízené činnosti byly

mnohostranné a maximálně pestré a svou úrovní odpovídaly konkrétním možnostem

a potřebám dětí.

Očekávané výstupy jsou dílčí výstupy vzdělávání, které je možno obecně považovat v

této úrovni vzdělávání za dosažitelné. Jsou formulovány tak, aby měly charakter způsobilostí

(kompetencí). Nejedná se o výčet jednotlivých schopností, poznatků, dovedností kognitivních

i praktických, postojů a hodnot, ale o jejich vzájemné propojení, o jejich jednoduché soubory

 

13

dítětem prakticky využitelné. Tyto výstupy jsou formulovány pro dobu, kdy dítě předškolní

vzdělávání ukončuje, s tím, že jejich dosažení není pro dítě povinné. Každé dítě může v čase,

kdy opouští mateřskou školu, dosahovat těchto výstupů v míře odpovídající jeho

individuálním potřebám a možnostem. Pedagog má při své práci sledovat proces osvojování

těchto způsobilostí jak v rámci třídy dětí, tak u jednotlivých dětí a postupovat tak, aby děti

získávaly co nejvíce.

Z praktického hlediska jsou v RVP PV pojmenována možná rizika, která mohou

ohrožovat úspěch vzdělávacích záměrů. Ta srozumitelně upozorňují pedagoga na to, čeho by

se měl vyvarovat.

 

1. Dítě a jeho tělo

Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti biologické je stimulovat a

podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte, podporovat jeho fyzickou pohodu,

zlepšovat jeho tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj

jeho pohybových i manipulačních dovedností, učit je sebeobslužným dovednostem a vést

je k zdravým životním návykům a postojům.

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje)

− uvědomění si vlastního těla

− rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné

motoriky (koordinace a rozsah pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.),

ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí

− rozvoj a užívání všech smyslů

− rozvoj fyzické i psychické zdatnosti

− osvojení si věku přiměřených praktických dovedností

− osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě

− osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní

pohody i pohody prostředí

− vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního

stylu

Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí)

− lokomoční pohybové činnosti (chůze, běh, skoky a poskoky, lezení), nelokomoční

pohybové činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě) a jiné činnosti (základní

gymnastika, turistika, sezónní činnosti, míčové hry apod.)

− manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním,

materiálem; činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým

používáním

− zdravotně zaměřené činnosti (vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová,

relaxační cvičení)

- smyslové a psychomotorické hry

− konstruktivní a grafické činnosti

− hudební a hudebně pohybové hry a činnosti

− jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování,

oblékání, úklidu, úpravy prostředí apod.

− činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí

− příležitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření

zdravých životních návyků

 

14

− činnosti relaxační a odpočinkové, zajišťující zdravou atmosféru a pohodu prostředí

− příležitosti a činnosti směřující k prevenci úrazů (hrozících při hrách, pohybových

činnostech a dopravních situacích, při setkávání s cizími lidmi), k prevenci nemoci,

nezdravých návyků a závislostí

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)

− zachovávat správné držení těla

− zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby

pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní,

pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku)

− koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou

− vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu

− ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem

− vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově

rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat

hmatem apod.)

− ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní

potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s

grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem,

modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.)

− zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně

preventivní návyky (starat se o osobní hygienu, přijímat stravu a tekutinu, umět

stolovat, postarat se o sebe a své osobní věci, oblékat se, svlékat, obouvat apod.)

− zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky,

uklidit po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na

zahradě apod.)

− pojmenovat části těla, některé orgány (včetně pohlavních), znát jejich funkce, mít

povědomí o těle a jeho vývoji, (o narození, růstu těla a jeho proměnách), znát základní

pojmy užívané ve spojení se zdravím, s pohybem a sportem

− rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí; chovat se tak, aby v situacích pro dítě

běžných a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých

− mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a

zdravé výživy

− mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom,

kde v případě potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem

apod.)

− zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými

nástroji, sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály,

jednoduchými hudebními nástroji, běžnými pracovními pomůckami

2. Dítě a jeho psychika

Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti psychologické je podporovat

duševní pohodu, psychickou zdatnost a odolnost dítěte, rozvoj jeho intelektu, řeči a

jazyka, poznávacích procesů a funkcí, jeho citů i vůle, stejně tak i jeho sebepojetí a

sebenahlížení, jeho kreativity a sebevyjádření, stimulovat osvojování a rozvoj jeho

vzdělávacích dovedností a povzbuzovat je v dalším rozvoji, poznávání a učení.

Tato oblast zahrnuje tři „podoblasti“:

a) Jazyk a řeč,

 

15

b) Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace,

c) Sebepojetí, city a vůle.

a) Jazyk a řeč

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje)

− rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání,

naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního

projevu, vyjadřování)

− rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného

projevu

− osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj

zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné,

hudební, pohybové, dramatické)

 

Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí)

− artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální

činnosti

− společné diskuse, rozhovory, individuální a skupinová konverzace (vyprávění

zážitků, příběhů, vyprávění podle skutečnosti i podle obrazového materiálu, podle

vlastní fantazie, sdělování slyšeného druhým apod.)

− komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv

− samostatný slovní projev na určité téma

− poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a

divadelních pohádek a příběhů

− vyprávění toho, co dítě slyšelo nebo co shlédlo

− přednes, recitace, dramatizace, zpěv

− grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen

− prohlížení a „čtení“ knížek

− hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest

− činnosti a příležitosti seznamující děti s různými sdělovacími prostředky (noviny,

časopisy, knihy, audiovizuální technika)

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)

− správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči

− pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno

− vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve

vhodně zformulovaných větách

− vést rozhovor (naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat

řečníka i obsah, ptát se)

− domluvit se slovy i gesty, improvizovat

− porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat

jej ve správných větách)

− formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat

− učit se nová slova a aktivně je používat (ptát se na slova, kterým nerozumí)

− naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout

jednoduchou dramatickou úlohu apod.)

− sledovat a vyprávět příběh, pohádku

− popsat situaci (skutečnou, podle obrázku)

 

16

 

− chápat slovní vtip a humor

− sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech

− utvořit jednoduchý rým

− poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma

− rozlišovat některé obrazné symboly (piktogramy, orientační a dopravní značky,

označení nebezpečí apod.) a porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci

− sledovat očima zleva doprava

− poznat některá písmena a číslice, popř. slova

− poznat napsané své jméno

− projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo,

film, užívat telefon

b) Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje)

− rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně

názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a

pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a

kultivace představivosti a fantazie

− rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření)

− posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování

apod.)

− vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj

zájmu o učení

− osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda,

čísla)

− vytváření základů pro práci s informacemi

Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí)

− přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů i jevů v okolí dítěte,

rozhovor o výsledku pozorování

− záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenovávání jejich

vlastností (velikost, barva, tvar, materiál, dotek, chuť, vůně, zvuky), jejich

charakteristických znaků a funkcí

− motivovaná manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností

− konkrétní operace s materiálem (třídění, přiřazování, uspořádání, odhad,

porovnávání apod.)

− spontánní hra, volné hry a experimenty s materiálem a předměty

− smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehu a vnímání,

zrakové a sluchové paměti, koncentrace pozornosti apod.

− námětové hry a činnosti

− hry nejrůznějšího zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii

(kognitivní, imaginativní, výtvarné, konstruktivní, hudební, taneční či dramatické

aktivity)

− řešení myšlenkových i praktických problémů, hledání různých možností a variant

− hry a činnosti zaměřené ke cvičení různých forem paměti (mechanické a logické,

obrazné a pojmové)

− činnosti zaměřené k vytváření (chápání) pojmů a osvojování poznatků

(vysvětlování, objasňování, odpovědi na otázky, práce s knihou, s obrazovým

materiálem, s médii apod.)

 

17

− činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů

(písmena, číslice, piktogramy, značky, symboly, obrazce)

− hry a praktické úkony procvičující orientaci v prostoru i v rovině

− činnosti zaměřené k seznamování se s elementárními číselnými a matematickými

pojmy a jejich symbolikou (číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství

apod.) a jejich smysluplné praktické aplikaci

− činnosti zasvěcující dítě do časových pojmů a vztahů souvisejících s denním řádem,

běžnými proměnami a vývojem a přibližující dítěti přirozené časové i logické

posloupnosti dějů, příběhů, událostí apod.

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)

− vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového,

změněného, chybějícího)

− záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost − poznat a pojmenovat většinu

toho, čím je obklopeno

− přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to, o čem přemýšlí a uvažuje, také vyjádřit −

zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky,

vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy

předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi)

− vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení

− postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí

− chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a

podle potřeby je prakticky využívat (porovnávat, uspořádávat a třídit soubory

předmětů podle určitého pravidla, orientovat se v elementárním počtu cca do šesti,

chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat více, stejně, méně, první,

poslední apod.)

− chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u,

vedle, mezi apod.), elementární časové pojmy (teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer,

jaro, léto, podzim, zima, rok), orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se

orientovat v čase

− naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit

− řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat „nápady“

− nalézat nová řešení nebo alternativní k běžným

− vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních,

výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických) i ve slovních výpovědích k nim

c) Sebepojetí, city, vůle

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje)

− poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní

identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti)

− získání relativní citové samostatnosti

− rozvoj schopnosti sebeovládání

− rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat

− rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a

prožitky vyjádřit

− rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání

− získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci

 

18

 

Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí)

− spontánní hra

− činnosti zajišťující spokojenost a radost, činnosti vyvolávající veselí a pohodu −

činnosti přiměřené sílám a schopnostem dítěte a úkoly s viditelným cílem a

výsledkem, v nichž může být dítě úspěšné

− činnosti nejrůznějšího zaměření vyžadující (umožňující) samostatné vystupování,

vyjadřování, obhajování vlastních názorů, rozhodování a sebehodnocení − příležitosti

a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání

− cvičení organizačních dovedností

− estetické a tvůrčí aktivity (slovesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební,

pohybové a další)

− sledování pohádek a příběhů obohacujících citový život dítěte

− cvičení v projevování citů (zvláště kladných), v sebekontrole a v sebeovládání

(zvláště emocí záporných, např. hněvu, zlosti, úzkosti apod.)

− hry na téma rodiny, přátelství apod.

− výlety do okolí (do přírody, návštěvy dětských kulturních akcí apod.)

- činnosti zaměřené k poznávání různých lidských vlastností; záměrné pozorování, čím

se lidé mezi sebou liší (fyzické i psychické vlastnosti, dovednosti, schopnosti, city,

vlastnosti dané pohlavními rozdíly, věkem, zeměpisným místem narození, jazykem) a

v čem jsou si podobní

− dramatické činnosti (předvádění a napodobování různých typů chování člověka v

různých situacích), mimické vyjadřování nálad (úsměv, pláč, hněv, zlobu, údiv,

vážnost apod.)

− činnosti vedoucí dítě k identifikaci sebe sama a k odlišení od ostatních

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)

− odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory −

uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je

− rozhodovat o svých činnostech

− ve známých a opakujících se situacích a v situacích, kterým rozumí, ovládat svoje

city a přizpůsobovat jim své chování

− vyjádřit souhlas i nesouhlas, říci „ne“ v situacích, které to vyžadují (v ohrožujících,

nebezpečných či neznámých situacích), odmítnout se podílet na nedovolených či

zakázaných činnostech apod.

− uvědomovat si své možnosti i limity (své silné i slabé stránky)

− přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se

hodnotit svoje osobní pokroky

− prožívat radost ze zvládnutého a poznaného

− vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení

− respektovat předem vyjasněná a pochopená pravidla, přijímat vyjasněné a

zdůvodněné povinnosti

− zorganizovat hru

− uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost,

spokojenost i strach, smutek, odmítání), rozlišovat citové projevy v důvěrném

(rodinném) a cizím prostředí

− prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí (soucit, radost, náklonnost), snažit

se ovládat své afektivní chování (odložit splnění svých osobních přání, zklidnit se,

tlumit vztek, zlost, agresivitu apod.)

− být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem

 

19

− těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i kulturních krás i setkávání se

s uměním

− zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně

pohybovou či dramatickou improvizací apod.)

3. Dítě a ten druhý

Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v interpersonální oblasti je podporovat

utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat

jejich vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů.

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje)

− seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému

− osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro

navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem

− posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské

škole, v dětské herní skupině apod.)

− vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu,

přizpůsobivosti apod.)

− rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních −

rozvoj kooperativních dovedností

− ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými

Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí)

− běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s

dospělým

− sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně

pohybové hry, výtvarné hry a etudy

− společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření

− kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách

− společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému

− aktivity podporující sbližování dětí

− aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi (kamarádství, přátelství,

vztahy mezi oběma pohlavími, úcta ke stáří apod.)

− hry, přirozené i modelové situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat

druhého

− činnosti zaměřené na porozumění pravidlům vzájemného soužití a chování,

spolupodílení se na jejich tvorbě

− hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s

ním, půjčit hračku, střídat se, pomoci mu, ke schopnosti vyřešit vzájemný spor apod.

- činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije - rodina

(funkce rodiny, členové rodiny a vztahy mezi nimi, život v rodině, rodina ve světě

zvířat)

- mateřská škola (prostředí, vztahy mezi dětmi i dospělými, kamarádi)

− hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých

− četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)

− navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud,

komunikovat s ním vhodným způsobem, respektovat ho

 

20

 

− porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad

− přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská

přátelství

− odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná

− uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a

respektovat je

− chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak

vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní

odlišnosti jsou přirozené

− uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat

svůj postoj nebo názor, respektovat jiný postoj či názor), přijímat a uzavírat

kompromisy, řešit konflikt dohodou

− spolupracovat s ostatními

− dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v

mateřské škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla

− respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky, pomůcky, pamlsky,

rozdělit si úkol s jiným dítětem apod.

− vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc (chovat se citlivě a

ohleduplně k slabšímu či postiženému dítěti, mít ohled na druhého a soucítit s ním,

nabídnout mu pomoc apod.)

− bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování apod.

− chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, v

případě potřeby požádat druhého o pomoc (pro sebe i pro jiné dítě)

4. Dítě a společnost

Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti sociálně - kulturní je uvést dítě do

společenství ostatních lidí a do pravidel soužití s ostatními, uvést je do světa

materiálních i duchovních hodnot, do světa kultury a umění, pomoci dítěti osvojit si

potřebné dovednosti, návyky i postoje a umožnit mu aktivně se podílet na utváření

společenské pohody ve svém sociálním prostředí.

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje)

− poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci

přirozeného sociokulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální

komunikace obvyklým v tomto prostředí

− rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se),

přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a

přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané

− rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte,

rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a

aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny

− vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách

− seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o

prostředí, v němž dítě žije

− vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností

− vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře

a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a

projevovat − rozvoj společenského i estetického vkusu

 

21

 

Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí)

− běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování

− aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy

− spoluvytváření přiměřeného množství jasných a smysluplných pravidel soužití ve

třídě

− různorodé společné hry a skupinové aktivity (námětové hry, dramatizace,

konstruktivní a výtvarné projekty apod.) umožňující dětem spolupodílet se na jejich

průběhu i výsledcích

− přípravy a realizace společných zábav a slavností (oslavy výročí, slavnosti v rámci

zvyků a tradic, sportovní akce, kulturní programy apod.)

− tvůrčí činnosti slovesné, literární, dramatické, výtvarné, hudební, hudebně

pohybové, dramatické apod. podněcující tvořivost a nápaditost dítěte, estetické

vnímání i vyjadřování a tříbení vkusu

− receptivní slovesné, literární, výtvarné či dramatické činnosti (poslech pohádek,

příběhů, veršů, hudebních skladeb a písní, sledování dramatizací, divadelních scének)

− setkávání se s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním mimo

mateřskou školu, návštěvy kulturních a uměleckých míst a akcí zajímavých pro

předškolní dítě

− hry zaměřené k poznávání a rozlišování různých společenských rolí (dítě, dospělý,

rodič, učitelka, žák, role dané pohlavím, profesní role, herní role) a osvojování si rolí,

do nichž se dítě přirozeně dostává

− aktivity přibližující dítěti pravidla vzájemného styku (zdvořilost, ohleduplnost,

tolerance, spolupráce) a mravní hodnoty (dobro, zlo, spravedlnost, pravda, upřímnost,

otevřenost apod.) v jednání lidí

− hry a praktické činnosti uvádějící dítě do světa lidí, jejich občanského života a práce

(využívání praktických ukázek z okolí dítěte, tematické hry seznamující dítě s různými

druhy zaměstnání, řemesel a povolání, s různými pracovními činnostmi a pracovními

předměty, praktická manipulace s některými pomůckami a nástroji, provádění

jednoduchých pracovních úkonů a činností apod.)

− aktivity přibližující dítěti svět kultury a umění a umožňující mu poznat rozmanitost

kultur (výtvarné, hudební a dramatické činnosti, sportovní aktivity, zábavy, účast dětí

na kulturních akcích, návštěvy výstav, divadelních a filmových představení, využívání

příležitostí seznamující dítě přirozeným způsobem s různými tradicemi a zvyky

běžnými v jeho kulturním prostředí apod.)

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)

− uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s

dospělými i s dětmi (zdravit známé děti i dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat,

vzít si slovo až když druhý domluví, požádat o pomoc, vyslechnout sdělení,

uposlechnout pokyn apod.)

− pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli,

podle které je třeba se chovat

− chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé

− začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné

vlastnosti, schopnosti a dovednosti

− porozumět běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých −

adaptovat se na život ve škole, aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy i

jeho běžných proměn (vnímat základní pravidla jednání ve skupině, podílet se na nich

a řídit se jimi, podřídit se rozhodnutí skupiny, přizpůsobit se společnému programu,

 

22

spolupracovat, přijímat autoritu) a spoluvytvářet v tomto společenství prostředí

pohody

− vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení (v

jednoduchých situacích samostatně, jinak s pomocí)

− utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských

normách, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích

se podle této představy chovat (doma, v mateřské škole i na veřejnosti)

− chovat se zdvořile, přistupovat k druhým lidem, k dospělým i k dětem, bez

předsudků, s úctou k jejich osobě, vážit si jejich práce a úsilí

− dodržovat pravidla her a jiných činností, jednat spravedlivě, hrát fair

− uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat

neočekávaně, proti pravidlům, a tím ohrožovat pohodu i bezpečí druhých; odmítat

společensky nežádoucí chování (např. lež, nespravedlnost, ubližování, lhostejnost či

agresivitu), chránit se před ním a v rámci svých možností se bránit jeho důsledkům

(vyhýbat se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají)

− zacházet šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s

knížkami, s penězi apod.

− vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem

literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo

zajímavé, co je zaujalo)

− zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých

výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat,

tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)

− vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat

základní hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s

jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus)

5. Dítě a svět

Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v environmentální oblasti je založit u

dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní

prostředí – počínaje nejbližším okolím a konče globálními problémy celosvětového

dosahu – a vytvořit elementární základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte

(člověka) k životnímu prostředí.

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje)

− seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního

vztahu k němu

− vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém

prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách

− poznávání jiných kultur

− pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a

zlepšovat, ale také poškozovat a ničit

− osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v

péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte

před jeho nebezpečnými vlivy

− rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách

− rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám

− vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou,

lidmi, společností, planetou Zemí

 

23

 

Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí)

− přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody, kulturních i

technických objektů, vycházky do okolí, výlety

− aktivity zaměřené k získávání praktické orientace v obci (vycházky do ulic, návštěvy

obchodů, návštěvy důležitých institucí, budov a dalších pro dítě významných objektů)

− sledování událostí v obci a účast na akcích, které jsou pro dítě zajímavé

− poučení o možných nebezpečných situacích a dítěti dostupných způsobech, jak se

chránit (dopravní situace, manipulace s některými předměty a přístroji, kontakt se

zvířaty, léky, jedovaté rostliny, běžné chemické látky, technické přístroje, objekty a

jevy, požár, povodeň a jiné nebezpečné situace a další nepříznivé přírodní a

povětrnostní jevy), využívání praktických ukázek varujících dítě před nebezpečím

− hry a aktivity na téma dopravy, cvičení bezpečného chování v dopravních situacích,

kterých se dítě běžně účastní, praktický nácvik bezpečného chování v některých

dalších situacích, které mohou nastat

− praktické užívání technických přístrojů, hraček a dalších předmětů a pomůcek, se

kterými se dítě běžně setkává

− přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitostí a

změn v přírodě (příroda živá i neživá, přírodní jevy a děje, rostliny, živočichové,

krajina a její ráz, podnebí, počasí, ovzduší, roční období) − práce s literárními texty, s

obrazovým materiálem, využívání encyklopedií a dalších médií

− kognitivní činnosti (kladení otázek a hledání odpovědí, diskuse nad problémem,

vyprávění, poslech, objevování)

− praktické činnosti, na jejichž základě se dítě seznamuje s různými přírodními i

umělými látkami a materiály ve svém okolí a jejichž prostřednictvím získává

zkušenosti s jejich vlastnostmi (praktické pokusy, zkoumání, manipulace s různými

materiály a surovinami)

− využívání přirozených podnětů, situací a praktických ukázek v životě a okolí dítěte k

seznamování dítěte s elementárními dítěti srozumitelnými reáliemi o naší republice

− pozorování životních podmínek a stavu životního prostředí, poznávání ekosystémů

(les, louka, rybník apod.)

− ekologicky motivované hrové aktivity (ekohry)

− smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí a okolní krajinu, pracovní

činnosti, pěstitelské a chovatelské činnosti, činnosti zaměřené k péči o školní

prostředí, školní zahradu a blízké okolí

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže)

− orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, v

budově mateřské školy, v blízkém okolí)

− zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace,

které se doma a v mateřské škole opakují, chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na

veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře apod.)

− uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a mít povědomí o

tom, jak se prakticky chránit (vědět, jak se nebezpečí vyhnout, kam se v případě

potřeby obrátit o pomoc)

− osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně

smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a

životní praxi

 

24

− mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém

prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických

ukázek v okolí dítěte

− vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a

různorodý - jak svět přírody, tak i svět lidí (mít elementární povědomí o existenci

různých národů a kultur, různých zemích, o planetě Zemi, vesmíru apod.)

− všímat si změn a dění v nejbližším okolí

− porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí,

pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat), přizpůsobovat

se běžně proměnlivým okolnostem doma i v mateřské škole

− mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka,

uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují

vlastní zdraví i životní prostředí

− rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je

mohou poškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně

− pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat

vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí,

chránit přírodu v okolí, živé tvory apod.)

 

CÍLE PROJEKTU ŠKOLY - SOUHRN

1. Učit děti vnímat svět kolem sebe,dění v tomto světě a vytvořit základy pro

odpovědný postoj dítěte ke společenskému a přírodnímu prostředí

- vést ke zdravému životnímu stylu

- pěstování odpovědnosti za vlastní jednání

- využívání přirozených životních situací k přirozenému učení

2. Podporovat rozvoj sociálně-kulturních postojů, návyků a dovednosti dítěte,

učit je přijímat společenské, morální a estetické hodnoty

- dodržování stanovených pravidel

- seznamování s morálními, společenskými a estetickými hodnotami

- vnímání a respektování společnosti

- spolupráce se ZŠ

- účast školy na mimoškolních akcích

3. Zlepšovat tělesnou zdatnost, podporovat rozvoj pohybových dovedností, učit

sebeobslužným dovednostem, vést děti ke zdravému životnímu stylu

- dokonalý pitný režim

- skladba jídelníčku

- odpolední odpočinkové aktivity uzpůsobené věku a potřebám dětí

 

25

4. Podporovat duševní pohodu dětí, rozvíjet jejich intelekt, řeč, poznávací

procesy a funkce, city, vůli - cestou přirozené výchovy a vzdělávání na základě interakce

s okolím a svou vlastní prožitou zkušeností-rozvoj smyslů

- denní využívání smyslového vnímání k přirozenému učení

- denní využívání jazykových chvilek

- využívání tvořivé improvizace v práci pedagogů

- didakticky zacílené činnosti ve skupinách i individuálně

- zajímavými tematickými bloky probouzet zájem o poznávání

- využívání experimentování

- radostné prožití celého dne v MŠ - spokojené dítě

- zodpovědná příprava pro vstup do ZŠ

- důraz na péči o děti s odkladem školní docházky

- rozšiřování a zkvalitňování nadstandardních aktivit školy

5. Rozvíjet spolupráci s rodiči dětí

- využívání MŠ jako poradenského servisu pro rodiče

- nabízení osvětových aktivit v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí

- webové stránky školy

- společné akce s rodiči

- individuální spolupráce s rodiči

6. Vychovávat a vzdělávat děti se specifickými vzdělávacími potřebami

- podpora vzdělávání dětí se zdravotním postižením-integrace do běžných tříd

- rozvíjení spolupráce s odborníky

7. Rozvíjet spolupráci se zřizovatelem

 

26

 

VZDĚLÁVACÍ OBSAH – USPOŘÁDÁNÍ UČIVA

 

1. ZÁŘÍ

AHOJ KLUCI, AHOJ HOLKY,

POJĎTE S NÁMI K NÁM DO ŠKOLKY!

 

1. třída

1. Máme nové kamarády

2. Obilíčko, obilí, už jsme z pole sklidili

3. V lese rostou bedly, kousek vedle jedlí

4. To je máma – to je táta

2. třída

1. Vzpomínání na prázdniny

2. Lidé a traktory, vyořou brambory

3. Co se skrývá v lese?

4. Táta, máma, děti, je nás jako smetí!

 

2. ŘÍJEN

FOUKEJ, FOUKEJ VĚTŘÍČKU,

SHOĎ MI JEDNU HRUŠTIČKU!

 

1. třída

1. Posílám ti draku, psaníčko až k mraku!

2. Podzim nám podává, jablíčka voňavá

3. To je zlaté posvícení

4. Voda, voda, modrá voda

2. třída

1. Vysoko až nad oblaka, do větru si pouštím

draka

2. Už podzim podává, jablíčka voňavá

3. Když je u nás posvícení

4. Hop a skok – přes potok

 

27

 

3. LISTOPAD

PADL LÍSTEK Z JAVORA, ZIMA UŽ JDE

DO DVORA

 

1. třída

1. V listopadu listí padá, hlíně na prokřehlá

záda

2. Martinská lampionová slavnost

3. Zadními vrátky – hurá do pohádky

4. Tolik barev – jako duha!

 

2. třída

1. Zlatý lístek z javora, zima už jde do dvora

2. Martinská lampionová slavnost

3. Pohádko, já tě znám

4. Barvy kolem nás

 

4. PROSINEC

DOBŘE DĚTEM O VÁNOCÍCH, NA

RYBNÍCÍCH NA POTOCÍCH

 

1. třída

1. Přijde k nám Mikuláš

2. Při vánoci dlouhé noci

3. Čekáme na Ježíška

2. třída

1. Mikulášská nadílka

2. Vánoce, vánoce přicházejí

3. Štědrý večer už je za dveřmi

 

5. LEDEN

BÍLÁ ZIMA, MODRÉ MRAZY

 

1. třída

1. My tři králové jdeme k vám

2. Začaly zimní radovánky

3. Co je malé a co velké?

4. Tú, tú, tú – auto už je tu

2. třída

1. Tříkrálový týden

2. Když se zima vydaří, radují se lyžaři

3. Malý – velký - největší

4. Co jezdí, létá a pluje?

 

28

 

6. ÚNOR

ÚNOR BÍLÝ, POLE SÍLÍ

 

1. třída

1. Kovej, kovej kováříčku

2. Karneval je za dveřmi

3. Červená a zelená – co to asi znamená?

4. Něco je kulaté, něco je hranaté

2. třída

1. Povolání a řemesla

2. Masopust držíme, nic se nevadíme

3. Stůj! Pozor – semafor!

4. Čáry, máry, jaké to tvary?

 

7. BŘEZEN

AŽ PŘIJDE BŘEZEN, ZA KAMNA

VLEZEM

 

1. třída

1. Už je zjara venku, kolébka pro sněženku

2. Ptáčku, jaké jméno máš?

3. Všechny věci z něčeho jsou přeci

4. Knížky jsou naši kamarádi

2. třída

1. Jaro hledá venku, šaty pro sněženku

2. Vlaštovička se vrátila

3. Vím, ž čeho se vyrábí

4. Březen – měsíc knihy

 

8. DUBEN

HODY, HODY DOPROVODY, JARO

CHODÍ KOLEM VODY

 

1. třída

1. Kuřátek a slepiček, máme plný dvoreček

2. Velikonoční koulení

3. Třídíme a recyklujeme

4. Čarodějnice na koštěti, kolem naší školky

letí

2. třída

1. Na našem dvoře, všechno tam krákoře

2. Velikonoce už jsou tady

3. Třídíme a recyklujeme

4. Čarodějnice mají svátek

 

29

 

9. KVĚTEN

VÍTEJ, VÍTEJ MÁJI, MY JSME TOBĚ

RÁDI

 

1. třída

1. Mamince jdem s kytičkou, dárečkem a

písničkou

2. Praha, naše hlavní město

3. Zvířátka na louce a v lese

4. Čáry, máry, ententýky, poletíme do Afriky

2. třída

1. Za maminkou s kytičkou, obejmem ji

celičkou

2. Stověžatá Praha - Evropy je brána

3. Na louce a v lese

4. Levá, pravá šlapem světem, celou zemi

poznat chceme

 

10. ČERVEN

LOUČÍM SE ŠKOLIČKO, LOUČÍM SE

MALIČKO

 

1. třída

1. První červen – svátek dětí

2. Potok – řeka - moře

3. Jak to bylo s dinosaury

4. Léto, milé léto, cos nám přineslo?

 

2. třída

1. První červen – svátek dětí

2. Potok – řeka - moře

3. Jurský svět

4. Jahodníci jdou, jahody nesou

 

30

1. ZÁŘÍ AHOJ KLUCI, AHOJ HOLKY, POJĎTE

 

S NÁMI K NÁM DO ŠKOLKY

 

Podtémata: 1. třída

 

1. Máme nové kamarády

2. Obilíčko, obilí, už jsme z pole sklidili

3. V lese rostou bedly, kousek vedle bedlí

4. To je máma – to je táta

2. třída

1. Vzpomínáme na prázdniny

2. Lidé a traktory, vyořou brambory

3. Co se skrývá v lese?

4. Táta, máma,děti, je nás jako smetí

 

Dílčí vzdělávací cíle: Umět určit členy rodiny

 

Rozvoj řečových a jazykových dovedností

receptivních /vnímání, naslouchání,

porozumění/ i dovedností produktivních

/výslovnost, vytváření pojmů, mluvního

projevu, vyjadřování/

Znát své jméno a příjmení, věk, adresu svého

bydliště, poznat svou značku a uložit si své

věci na určené místo

Rozvoj schopnosti žít ve společenství

ostatních lidí /spolupráce, podílení na

společných činnostech, přijímání základních

hodnot v daném společenství uznávaných

Umět charakterizovat roční období,rozlišit

stromy jehličnaté a listnaté, pojmenovat

některé druhy

Mít povědomí o ročním období, změny

v přírodě

Děti mladší 3 let: Pozvolné zvykání na nové

prostředí, dobře se adaptovat, zvládat

základní hygienické a sebeobslužné návyky.

Očekávané výstupy: Naučit děti znát své jméno a příjmení,věk,

 

adresu, procvičit znalost značky

Prohlubovat znalosti dětí o struktuře rodiny

Naučit děti charakterizovat letní období 2 – 3

typickými znaky, znalosti o letní přirodě

Získat představu o významu dodržování

určitého režimu

Orientovat se v novém prostředí,

 

31

přizpůsobovat se pravidlům soužití s

vrstevníky

Poznat svou obec, významné budovy

Učit děti přírodu pozorovat, vnímat její krásu

Poznávat zvířata a rostliny v lese

Procvičit u dětí rozlišování stromů

 

Okruhy činností: - hry a činnosti zajišťující spokojenost a

 

radost

- běžné každodenní setkávání s pozitivními

vzory vztahů a chování

- aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci

dítěte v prostředí mateřské školy

- spoluvytváření jasných a smysluplných

pravidel soužití ve třídě

- aktivity přibližující pravidla vzájemného

styku (zdvořilost, ohleduplnost, tolerance,

spolupráce) a mravní hodnoty (dobro, zlo,

spravedlnost, pravda, upřímnost…) v jednání

lidí

- aktivity umožňující poznat rozmanitosti

kultur

- společenské hry a aktivity nejrůznějšího

zaměření

- kooperativní činnosti ve dvojici, skupinách,

spolupráce s ostatními

- činnosti zaměřené na poznání sociálního

prostředí, v němž dítě žije: rodina (funkce

rodiny, členové rodiny a vztahy mezi nimi,

život v rodině, rodina ve světě zvířat)

– mateřská škola (prostředí, vztahy mezi

dětmi i dospělými, kamarádi)

- hry v lese, poznávání rostlin, zvířat, stromů

- hry na téma ročního období, odlet vlaštovek

 

Charakteristika a záměry bloku:

V tomto bloku je dán prostor pro adaptaci dítěte ve třídě v MŠ. Společně si s dětmi

připomeneme zážitky z prázdnin, přiblížíme dětem prostředí mateřské školy i prostor školní

zahrady, děti si postupně zvykají na pravidelný režim, seznámí se s dětmi a zaměstnanci

školy. Dozví se, za kým mohou s důvěrou přijít pro radu a pomoc. Jsou vedeny k bezpečnému

pohybu a chování v prostorách školy i na zahradě a v dopravním provozu při vycházkách.

Děti se seznamují postupně s pravidly soužití ve třídě.

 

32

Děti jsou denně v kontaktu s přírodou, životem v obci, pracemi na zahradách, některé

pomáhají svým rodičům a tak je jim toto téma velmi blízké. Naším záměrem je již přijaté

pozitivní vzory chování a nabyté znalosti upevňovat a prohlubovat, vést děti k získávání

vztahu k jejich nejbližšímu prostředí, ve kterém vyrůstají a jsou v blízkém sepjetí s přírodou.

Pomocí pohádek si děti uvědomí důležitost vzájemné spolupráce a pomoci jeden druhému a

zároveň pochopí, jaké důsledky přináší neposlušnost - poznají základní řád, pravidla a

pochopí, co se stane, pokud se řád či pravidla poruší. Citlivě u dětí prohlubovat znalosti o

rodině, její důležitost ve společnosti.

Konkrétní navrhované činnosti:

 Prakticky se seznámit s prostředím školy

 Hry na školní zahradě, vycházky do okolí

 Výtvarné zachycení zážitků z prázdnin

 Vyprávění a rozhovory

 Prohlížení přinesených fotografií

 Dramatizace pohádek – Budka, Neposlušná kůzlátka, Červená Karkulka

 Motivační postava (kamarád loutka), která provede děti prvními dny ve školce a

komunikace s ní bude pro některé děti snadnější, než přímá komunikace s učitelkou

 Reprodukce známých pohádek dětmi, popis obrázků

 Zpěv známých písní s doprovodem na orf. hud. nástroje /Prší, prší, Skákal pes…/

 Pohybové hry s jednoduchými pravidly – Zajíček v své jamce, Pásla ovečky…

 Pohybové ztvárnění chůze dětí, zvířat

 Přirozená pohybová cvičení – překážkové dráhy, skluzavka, míče

 Didaktické hry s poznáváním jmen nových kamarádů (Listonoš, Komu hodím míč…)

 Práce s pracovními listy

 Grafomotorická cvičení na uvolnění paží

 

33

2. ŘÍJEN FOUKEJ, FOUKEJ VĚTŘÍČKU, SHOĎ

 

MI JEDNU HRUŠTIČKU

 

Podtémata: 1. třída

 

1. Posílám ti draku, psaníčko až k mraku

2. Podzim nám podává, jablíčka voňavá

3. To je zlaté posvícení

4. Voda, voda, modrá voda

2. třída

1. Vysoko až nad oblaka, do větru si pouštím

draka

2. Už podzim podává, jablíčka voňavá

3. Když je u nás posvícení

4. Hop a skok – přes potok

 

Dílčí vzdělávací cíle: Rozvoj psychické a fyzické zdatnosti

Rozvoj dovedností receptivních /vnímání,

naslouchání, porozumění/

Znát plody některých stromů a keřů, poznávat

a pojmenovat ovoce a zeleninu

Vytváření aktivních postojů ke světu, k

životu

Vytváření povědomí o vlastní sounáležitosti

se světem, s živou i neživou přírodou

Znát živočichy žíjící ve vodě, význam vody

pro člověka a zvířata

Děti mladší 3 let: Snažit se o správnou

komunikaci s dětmi i dospělými, učit se znát

své jméno a říci ho druhému, poznat některé

druhy ovoce a zeleniny, zúčastnit se

společných akcí s rodiči.

 

Očekávané výstupy: Poznat zahradu jako součást dobrého

 

životního prostředí

Vědět, že lidská činnost je nezbytná při péči o

ovoce i zeleninu

Vědět, že ovoce a zelenina jsou součástí

zdravého stravování

Získat vztah k přírodě, učit se poznávat ovoce

– zeleninu, stromy – keře

Uvědomit si sounáležitost s planetou, zvířata

v lese, v rybníce

Poznávat rozmanité výtvarné techniky

 

34

Rozvíjet pracovní dovednosti, jemnou i

hrubou motoriku

 

Okruhy činností: - praktické činnosti s přírodním materiálem

- hry s říkadly, písněmi, rytmicko-melodické

hry

- přímé pozorování přírodního prostředí, jevů,

proměnlivosti počasí

- sledování rozmanitosti a změn v přírodě,

klimatických změn, poškozování přírody

- společné vycházky a výlety do přírody, k

rybníku

- rozhovory o zážitcích, diskuze, vyprávění

dětí, poslech pohádek a příběhů

- práce s knihami a obrazovým materiálem

- výtvarné dovednosti a techniky

– konstruování, prostorové vytváření, tvoření

z papíru, přírodnin

- práce na zahradě, sklizeň ovoce, pouštění

draků

- výroba dráčků, drakiáda

- pozorování příprav a výlovu rybníka

 

Charakteristika a záměry bloku:

Zdůrazníme význam ovoce a zeleniny jako významné součásti jídelníčku. Nevšímáme si však

pouze zahrad, ale rozhlédneme se i po krajině a budeme si všímat stromů a keřů, jejich plodů,

jak se mění, co se děje s listím, barevnost podzimu. Děti poznají, co přináší změny počasí, jak

se budou oblékat. Připomeneme si bezpečnost pohybu na silnici, důležitost výrazného oděvu.

Děti se dozví, jak se připravují zvířata na příchod zimy, blíže se s některými seznámí. Dále

dětem přiblížíme podzimní tradice a svátky. Seznámíme děti s významem vody pro náš život,

co pro člověka voda znamená, jak s ní šetrně zacházet.

Konkrétní navrhované činnosti:

 Hudebně pohybové hry – Zajíček v své jamce, Myšičko myš…

 Manipulace, pozorování a pokusy s ovocem a zeleninou

 Sledování prací na zahradách

 Prohlížení knih a jiného obrazového materiálu

 Pohybové ztvárnění MALÝ x VELKÝ pro pochopení obsahu slov

 Hry a spolupráce ve dvojicích či větších skupinách

 Sledování loutkové pohádky a vlastní hra s loutkou

 

35

 

 Hry s přírodninami

 Srovnávání, třídění

 Pohádka O VELIKÉ ŘEPĚ – uvědomění si pojmu „první“ – „poslední“ v pohádce i

běžném životě

 Rozhovory, diskuze, vyprávění zážitků a příběhů

 Výtvarné práce – malba, kolorování kresby tuší, modelování, zapouštění barvy do

klovatiny, využití přírodních materiálů (barevných listů, plodů…) – koláže

 Nácvik tematických říkadel – téma lesní zvířata, podzim, plody

 Základní barvy – Pan Čáp ztratil čepičku

 Pohybové ztvárnění zvířat – lesních

 Stavby pelíšků pro zvěř

 Sběr žaludů a kaštanů

 Práce s pracovními listy – bludiště, početní řada, přiřazování, vybarvování dle zadání

 Kresba zvířecí a lidské postavy

 Konstrukční hry ze stavebnic

 Skládání puzzle

 Grafomotorická cvičení

 Dramatizace úseků pohádek

 Zdravotní cviky /téma lesních zvířat/

 Výlet k rybníku, pozorování výlovu rybníka

 

36

3. LISTOPAD PADL LÍSTEK Z JAVORA, ZIMA UŽ

 

JDE DO DVORA

 

Podtémata: 1. třída

 

1. V listopadu listí padá, hlíně na prokřehlá

záda

2. Martinská lampionová slavnost

3. Zadními vrátky – hurá do pohádky

4. Tolik barev – jako duha

1. třída

1. Zlatý lístek z javora, zima už jde do dvora

2. Martinská lampionová slavnost

3. Pohádko, já tě znám

4. Barvy kolem nás

 

Dílčí vzdělávací cíle: Rozlišovat hlavní znaky jednotlivých ročních

období a jejich vztah k určitému počasí

Umět správně pojmenovat časová období

Rozvoj komunikativních dovedností

/verbálních i neverbálních/ a kultivovaného

projevu

Rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového

vnímání, přechod od konkrétně názorného

myšlení k myšlení slovně-logickému

/pojmovému/

Rozvoj paměti a pozornosti, přechod od

běžných forem těchto funkcí

Při manipulaci a operaci s předměty určovat

barvy – určovat i odstíny

Rozvoj komunikativních dovedností

Rozvoj základních kulturně-společenských

postojů, návyků a dovedností dítěte

Rozvoj schopnosti projevovat se autenticky,

spontánně, chovat se autonomně, pro-

sociálně a aktivně se přizpůsobovat

společenskému prostředí a zvládat jeho

změny

Dodržování tradic a zvyků

Poznávání tvarů a barev

Děti mladší 3 let: Hlídat si své věci,

pamatovat si svoji značku. Snažit se

samostatně používat hygienické zařízení,

zvládat osobní hygienu, zapojovat se do

 

37

jednoduchých činností s ostatními staršími

dětmi.

 

Očekávané výstupy: Získat vztah k přírodě, uvědomit si, že

příroda kolem nás se mění v souvislosti s

ročními obdobími

Procvičování základních i vedlejších barev

Seznamování s pohádkami, hlavními hrdiny,

hledat dobro a zlo v pohádkách

Udržovat zvyky a tradice– spolupráce s

rodiči

 

Okruhy činností: - rytmizace a melodizace říkadel,

instrumentální doprovod k písním, hra na

tělo, uplatňování tanečních prvků, pohybové

vyjádření hudby, poslech, zpěv, dechová

cvičení, hudební hádanky, dynamika, výška a

hloubka tónů atd.

- záměrné pozorování běžných objektů a

předmětů, určování barev a odstínů, hry

s barvami

- příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti

a sebeovládání

- artikulační, řečové, sluchové a rytmické

hry, hry se slovy - artikulační cvičení,

vyprávění, popis, dramatizace, práce s

obrázky, pantomima, rozhovory, práce s

knihami a encyklopediemi

- pohybové hry: dovednosti s míčem,

překážkové dráhy, jízda na koloběžkách,

štafetové hry, cvičení s náčiním a na nářadí,

skákání gumy, podbíhání lana, skákání přes

švihadlo

- hry založené na prožívání smysly

/ochutnávání, poslech zvuků, hmatové hry,

zrakové hry, Kimony hry

- četba pohádek, dramatizace, loutkové

scénky

- hry s barvami

 

Charakteristika a záměry bloku:

Dítě se seznámí s ročním obdobím, jak na sebe navazují, změny v přírodě. Seznámí se

s příběhem o sv. Martinovi, který přináší zimní období, připraví si společně s učitelkami

lampionky. Také si připomenou hlavní hrdiny pohádek, kde si uvědomí dobro a zlo a poučení

z příběhů. Děti se seznámí a postupně naučí znát základní i vedlejší barvy. Učí se vyvíjet

volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení. Pochopí, že všichni lidé mají stejnou

 

38

hodnotu, přestože je každý člověk jiný, že odlišnosti jsou přirozené. Pokouší se samo zvládat

sebeobsluhu – oblékání, jídlo, hygiena.

Konkrétní navrhované činnosti:

 Hudebně pohybové hry – použití všech končetin, rytmizace, hra na tělo

 Hra (cvičení) na hadrového panáčka x dřevěnou loutku – uvědomění si změny pohybů,

uvolnění, napětí (po porovnání obou hraček hmatem)

 Prohlížení knih a jiného obrazového materiálu

 Tematické hry a spolupráce ve dvojicích či větších skupinách

 Sledování loutkové pohádky a vlastní hra s loutkou

 Kresba lidské postavy

 Skákání panáka

 Výtvarné práce – modelování postavy, obličeje, skládání panáka z krabic, obkreslení

dětí na balicí papír + doplnění detailů a částí těla

 Nácvik tematických říkadel – části těla, smysly

 Práce s pracovními listy na dané téma

 Zdravotní cviky

 Pohádka „O pejskovi a kočičce - jak myli podlahu“, čtení, dramatizace situací

(vysvětlení pojmů mýdlo, mytí, praní, suché prádlo, čistá podlaha a souvislostí…)

 Oblékání panenek, kamarádů, plyšáků

 Každodenní oblékání dětí na vycházku nebo zahradu – minimální pomoc od učitelky –

snaha o samostatnost nebo požádat pomoc od spolužáka

 Dbát u jídla na správné držení těla, příborů, dodržování zásad správného stolování,

dodržování pitného režimu

 Hry na ZRCADLO ve dvojicích, tanečky ve dvojicích

 Nácvik písně Hlava, ramena, kolena, palce

 Námětové hry – např. na lékaře

 Martinská lampionová slavnost (výroba lampionů)

 Hry s barvami a tvary (Co je to?)

 

39

4. PROSINEC DOBŘE DĚTEM O VÁNOCÍCH

Podtémata: 1. třída

 

1. Přijde k nám Mikuláš

2. Při vánoci dlouhé noci

3. Čekáme na Ježíška

2. třída

1. Mikulášská nadílka

2. Vánoce, vánoce přicházejí

3. Štědrý večer už je za dveřmi

Dílčí vzdělávací cíle: Rozvoj pohybových schopností a

zdokonalování dovedností v oblasti hrubé

i jemné motoriky /koordinace a rozsahu

pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka

apod./

Rozvoj komunikativních dovedností a

kultivovaného projevu

Rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet,

rozvíjet je a city plně prožívat

Rozvoj poznatků, schopností a dovedností

umožňující pocity, získané dojmy a

prožitky vyjádřit

Rozvoj interaktivních schopností ve

skupinových hrách

Poznat podstatu a symbolyku vánoc

Děti mladší 3 let: Zapojovat se do

společných aktivit, správné dýchání při

cvičení a pohybu. Zlepšovat komunikaci

s kamarády a dospělými.

Očekávané výstupy: Prožívat radostně sváteční událost

Poznat vánoce v hudbě, obrazech,

literatuře, v lidových zvycích a radostně je

prožívat

Prohloubit znalosti o zimních svátcích

Pestré výtvarné vyjádření

 

Okruhy činností: - činnostní učení, kooperativní učení,

prožitkové učení, integrované učení hrou

- společné rozhovory, diskuze,

individuální a skupinová konverzace

- přednes, recitace, dramatizace, zpěv -

vztahujících se k určitému svátku či

tradici

- poslech čtených či vyprávěných pohádek

a příběhů

 

40

- výroba či příprava typického artefaktu

(vánoční stromeček, ozdoba, lucerna…)

- estetické a tvůrčí aktivity (slovesné,

výtvarné, dramatické, literární, hudební,

pohybové,...)

- vytvoření představy o okolnostech

vzniku lidového zvyku či tradice

- setkávání se s uměním mimo mateřskou

školu

- zorganizování společenských akcí pro

děti, pro děti a rodiče, pro mateřkou školu

(výtvarná dílna, lampiónový průvod,

besídka, výlet, návštěva skanzenů a

muzeí, výstav, divadelních představení,

navštěvování památek či jiných

programů…)

 

Charakteristika a záměry bloku:

V tomto bloku se zaměříme na lidové tradice a pohádkové příběhy. Děti poznají

Mikuláše, čerty, anděly, dozví se, co je do adventní čas, nastávající Vánoce. Děti

společně s rodiči prožívají shon kolem Vánoc a my se pokusíme, aby je prožily v klidu

a radosti. Vánoce jim budou ve školce prezentovány jako svátky, které by měly

přinášet pohodu, uvědomění si lásky jednoho k druhému. Je to čas, kdy máme

možnost soustředit se na své blízké, na estetiku svého prostředí a nezapomenout ani na

zvířata, ptáčky, kteří potřebují naši pomoc. K pohodě přispívají také pohádky. Na

základě pohádkových příběhů se děti seznámí se základním morálním cítěním – zlo x

dobro.

Konkrétní navrhované činnosti:

 Práce s knihou a jiným obrazovým materiálem

 Sledování dramatizace pohádek – vlastní představení

 Návštěva divadelního představení

 Mikulášská nadílka v MŠ

 Návštěva výstavy, sledování vánoční výzdoby

 Výroba dárků na vánoční jarmark obce, výroba přání, pečení perníků, výroba dekorací

– přírodní materiál, papír…

 Rozhovory, diskuze, vyprávění zážitků a příběhů

 Pracovní listy, omalovánky

 Nácvik pásma – zábavný program pro rodiče, se kterými probíhá vánoční setkání

 Nácvik pásma koled

 Výroba vánočního stromku – různé metody (např. z krabic), zdobení stromku

 Grafomotorická cvičení

 

41

 Prožívání vánočních zvyků – krájení jablka, pouštění svíček po vodě, házení botou…

 Pohádka ztvárněná kresbou

 

42

5. LEDEN BÍLÁ ZIMA – MODRÉ MRAZY

Podtémata: 1. třída

 

1. My tři králové jdeme k vám

2. Začaly zimní radovánky

3. Co je malé a co je velké?

4. Tú, tú, tú – auto už je tu

2. třída

1. Tříkrálový týden

2. Když se zima vydaří, radují se lyžaři

3. Malý – velký - největší

4. Co jezdí, létá a pluje?

 

Dílčí vzdělávací cíle: Vytváření reálných životních návyků

Při manipulaci s předměty označovat

rozměry a tvar v různých stupních

Rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i

další formy sdělení, verbální i neverbální

/výtvarné, hudební, pohybové,

dramatické/

Osvojení si elementárních poznatků o

znakových systémech a jejich funkci

/abeceda, čísla/

Rozvoj zájmu o učení

Rozlišovat hlavní znaky jednotlivých

ročních období a jejich vztah k určitému

počasí

Rozvoj schopností projevovat se

autenticky

Pozorování okolní přírody

Určování dopravních prostředků

Děti mladší 3 let: Nadále se zapojovat do

společných činností, pozorně sledovat

pokyny dospělého a snažit se o dobrou

komunikaci, vnímat nové poznatky.

Očekávané výstupy: Najít v zimním období nejen krásu

přírody, ale i možnost sportování

Učit děti označovat rozměry a tvar

v různých stupních velké – větší –

největší, menší, nejmenší

Vědět, že příroda v zimě odpočívá

Seznámit se s tradicemi – Tři králové

Postupně si osvojovat pojmy dnes, včera,

zítra, dodržování lidových tradic

Učit se poznávat, určovat a rozlišovat

 

43

 

dopravní prostředky

 

Okruhy činností: - sezónní činnosti – hry se sněhem,

bobování, klouzání, házení koulí, stavby

ze sněhu

- činnosti zaměřené k poznávání

dopravních prostředků dle místa pohybu

- příležitosti a činnosti směřující k

prevenci úrazů, nemocí, nezdravých

návyků a závislostí

- hudební a hudebně pohybové hry a

činnosti

- poslech čtených či vyprávěných

pohádek a příběhů, vyprávění toho, co

dítě vidělo nebo shlédlo

- práce s knihou, návštěva knihovny,

výstavy ilustrací, pohádkového

představení –

činnosti zaměřené k vytváření (chápání)

pojmů a osvojování poznatků

(vysvětlování, objasňování, odpovědi na

otázky, práce s knihou, obrazovým

materiálem, médii…)

- estetické a tvůrčí aktivity

- dramatické činnosti a mimické

vyjadřování nálad

- sociální a interaktivní hry, hraní rolí,

dramatické činnosti, hudební a hudebně

pohybové hry, výtvarné hry a etudy

- pokusy a objevování, skupenství vody

- hry s dopravními prostředky

- dopravní situace, dopravní značky,

pracovní listy

 

Charakteristika a záměry bloku:

V tomto bloku se zaměříme na příchod zimy a všechna specifika tohoto období. Dítě bude

vnímat změny počasí, teplotní výkyvy, sníh, led, uvědomí si změny v oblékání. V zimě je čas

na společenský život a zábavu, plesy… i děti si vytvoří veselé prostředí, ve kterém se budeme

radovat – děti prožijí karneval/masopust, seznámí se s dalšími zimními tradicemi. Zima a

zimní počasí přináší dobu pro radovánky na sněhu, zároveň mnoho dětí pozná nemoc,

nachlazení. Děti budou vedeny k odpovědnosti za své zdraví – oblékání přiměřené situaci,

poučí se z vlastní zkušenosti, budou dávat pozor, aby nedocházelo ke zbytečným úrazům při

 

44

zimních sportech a radovánkách. Seznámíme děti s tradicí „Tří králů“. Děti si prohloubí

znalosti o dopravních prostředcích. Naučí se objevovat různé velikosti předmětů a věcí.

 

Konkrétní navrhované činnosti:

 Zdravotní přirozená cvičení

 Dechová cvičení – foukání do vločky jako vítr, vánice, vánek

 Pokusy se sněhem, ledem, vločkami, vodou

 Bobování, klouzání

 Tvoření ze sněhu a na sněhu

 Sledování a zaznamenávání průběhu počasí

 Pracovní listy, grafomotorická cvičení

 Hry s písmeny a číslicemi, přiřazování, ukládání

 Výtvarné práce – vystřihování vloček, skládání, lepení, různé koláže (sněhuláci, zimní

krajina, zimní sporty…)

 Práce s knihou a ilustracemi

 „Bílý den“ – tematický den: děti v bílém oblečení stráví celé dopoledne činnostmi na

téma bílé barvy (zimy)

 Tři králové – seznámení s legendou

 Kde co jezdí, létá, pluje – hry s dopravními prostředky

 

45

 

6. ÚNOR ÚNOR BÍLÝ, POLE SÍLÍ

Podtémata: 1. třída

 

1. Kovej, kovej kováříčku

2. Karneval je za dveřmi

3. Červená a zelená – co to znamená?

4. Něco je kulaté, něco je hranaté

2. třída

1. Povolání a řemesla

2. Masopust držíme, nic se nevadíme

3. Stůj! Pozor – semafor!

4. Čáry, máry, jaké to tvary?

 

Dílčí vzdělávací cíle: Vytváření zdravých postojů jako základna

 

zdravého životního stylu

Rozvoj řečových schopností a jazykových

dovedností, poznávání sama sebe

Vědět, jakou prací se rodiče zabývají

Umět pohotově a správně reagovat na

světelné signály, znát dopravní značky

určené pro chodce a jejich význam

Učit děti znát význam povolání a řemesel

Dodržování tradic a zvyků

Poznávání pravidel společenského soužití a

jejich spoluvytváření v rámci přirozeného

sociálně-kulturního prostředí, porozumění

základním projevům neverbální komunikace

obvyklé v tomto prostředí

Vytváření elementárního povědomí o širším

přírodním, kulturním i technickém prostředí,

o jeho rozmanitosti, vývoji a neustálých

změnách

Děti mladší 3 let: Vnímat chování svoje i

druhých, podporovat sebedůvěru,

sebevědomí, seznamovat se se základními

barvami.

 

Očekávané výstupy: Vědět, že každá práce je důležitá a že

 

pracovat je radost

Mít představu o dopravě a semaforu a o

bezpečném pohybu v dopravním provozu

Uvědomit si denní cyklus

Učit se splnit zadaný úkol a dodržovat

 

46

 

stanovená pravidla

Seznamovat se s tradicemi - karneval

Okruhy činností: - využití pracovních listů k daným tématům

- záměrné pozorování běžných objektů a

předmětů, určování a pojmenování jejich

vlastností, charakteristických znaků a funkcí,

třídění, porovnávání - příležitosti a hry pro

rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání

- hry a praktické činnosti, které seznamují

dítě se světem dospělých lidí, jejich

občanského života a práce

- vyprávění, popis, dramatizace, práce s

obrázky, pantomima, rozhovory, práce s

knihami a encyklopediemi, prohlížení,

antonyma, homonyma, synonyma, rýmování

slov, tvoření vět

- dopravní situace – dopravní značky a

semafor

- pracovní listy

- karneval pro děti

 

Charakteristika a záměry bloku:

Tento blok dětem představí jednotlivé části dne, jejich pravidelné střídání. Dítě potřebuje

pocit jistoty a pravidelnosti, děti předškolního věku potřebují pravidelný řád. Na běžných

každodenních činnostech se naučí tento řád respektovat a přijmout, což uspokojí jednu ze

základních potřeb. Uvědomí si, jaké činnosti je třeba dělat pravidelně, jaké činnosti si může

dělat, kdy potřebuje a chce. Téma povolání nabídne dětem mnoho zajímavých činností.

Uvědomí si, kde tráví čas jeho rodiče, když nejsou spolu, vysvětlíme si, proč musí pracovat,

proč chtějí pracovat, proč si vybrali různá povolání a proč vlastně existují různorodá povolání

a k čemu jsou všechna užitečná a důležitá. Blok na téma semafor děti seznámí s jeho funkcí

v dopravě. Dále se děti seznámí se základními dopravními značkami a vysvětlíme si nutnost

velké opatrnosti při chůzi nebo jízdě v dopravním provozu. Děti jsou vedeny k udržování

lidových tradic – karneval.

Konkrétní navrhované činnosti:

 Práce s knihou a jiným obrazovým materiálem

 Sledování dramatizace pohádek – vlastní představení

 Rozhovory, diskuze, vyprávění zážitků a příběhů

 Pracovní listy, omalovánky

 Grafomotorická cvičení

 Námětové hry na školu, lékaře, prodavače … /povolání/

 Chronologické řazení obrázků podle činností během dne

 

47

 Návštěva dopravního hřiště /nebo vytvoření improvizovaného dopravního hřiště/

 Důsledné lpění na správných hygienických návycích, na pravidelných cyklických

činnostech, které se každodenně opakují a v dětech utvrzují pocit jistoty v MŠ

 dodržování pravidel daných na začátku školního roku při všech činnostech 

Pantomimické předvádění povolání

 Pohybové hry – na různé dopravní prostředky (rozdíly v pohybech)

 Třídění, porovnávání

 Pozorování, experiment

 Vycházky po obci v dopravním provozu – hry se semaforem

 Návštěva obchodů v obci, pošty, lékařky, autobusové nádraží apod. ukázat si co

nejvíce různých povolání v naší obci

 Kresba povolání rodičů

 Karneval pro děti, akce s rodiči a ŠD

 

48

7. BŘEZEN AŽ PŘIJDE BŘEZEN, ZA KAMNA

 

VLEZEM

Podtémata: 1. třída

 

1. Už je zjara venku, kolébka pro sněženku

2. Ptáčku, jaké jméno máš?

3. Všechny věci, z něčeho jsou přeci

4. Knížky jsou naši kamarádi

2. třída

1. Jaro hledá venku, šaty pro sněženku

2. Vlaštovička se vrátila

3. Víme, z čeho se vyrábí

4. Březen – měsíc knihy

 

Dílčí vzdělávací cíle: Osvojení si věku přiměřených praktických

 

dovedností

Přemýšlet, vést jednoduché úvahy a umět

vyjádřit to, o čem se přemýšlí a uvažuje

Umět charakterizovat roční období, příznaky

jara

Poznat některé druhy ptáků, typické

vlastnosti

Vytvoření povědomí o mezilidských

morálních hodnotách

Poznat, z čeho se vyrábí potraviny, některé

předměty

Vytváření pozitivního vztahu k místu, kde

dítě žije

Děti mladší 3 let: Snažit se o získání lehkých

a jednoduchých dovedností, porozumět jim.

Vyposlechnout pozorně text pohádky,

rozumět obsahu čteného textu. Poznat

některé hlavní hrdiny.

Očekávané výstupy: Uvědomit si změny v přírodě

 

Poznat, co rostliny potřebují k životu a jak o

ně pečujeme

Znát některé jarní květy a rostliny

Získat vztah k přírodě, učit se chránit zeleň a

rostliny kolem nás ke zkvalitnění životního

prostředí

Vědět, že činnost člověka může ovlivnit

život zvířat i vzhled přírody kolem nás

Poznávat a určovat druhy našich ptáků, jejich

 

49

 

vlastnosti

Prohlubovat poznatky o vlastnostech

materiálů, z čeho jsou předměty vyrobeny,

jak s nimi zacházet

Seznámit se s nebezpečím při setkání s

cizími zvířaty

Získávat vztah ke knize

 

Okruhy činností: - lokomoční pohybové činnosti - výlety,

vycházky, pohybové hry, kroket, kuličky,

kuželky a jiné pohybové aktivity –

spolupráce

- estetické a tvůrčí aktivity - grafomotorické

pracovní listy, modelování, stříhání,

malování, kresba, navlékání, skládání papíru,

mačkání, trhání, obkreslování, vybarvování,

zapouštění barev, míchání barev, lepení,

sestavování, práce s přírodním i odpadovým

materiálem

- rytmizace a melodizace říkadel,

instrumentální doprovod k písním, poslech,

skupinový i sólový zpěv

- záměrné pozorování běžných objektů a

předmětů, určování a pojmenování jejich

vlastností

- jednoduché pracovní činnosti (zametání,

zalévání, sázení, otírání listů, okopávání,

pokusy a pozorování - pěstování

- dramatizace, příběhy ze světa lidí i zvířat –

vzorové chování

 

Charakteristika a záměry bloku:

Období přicházejícího jara v nás vyvolává pocit síly, zdraví a veselí. Chuť se podělit o pocit

radosti z prodlužujících se dní plných slunce. Toho chceme využít v tomto bloku – děti se

naučí vnímat, jak se budí život v přírodě. Na loukách a zahradách vykvétají první květy a

začínají bzučet včely. Všimneme si nejen jich, ale i dalších zástupců hmyzí říše. Seznámí se

s některými druhy materiálů, jak s nimi zacházet a manipulovat s nimi. Přilétají ptáci z

teplých krajin a jaro je v plném rozkvětu. Proměnlivé počasí budí přírodu a láká k výletům.

Děti se společně se zvířátky vypraví poznávat rozdíly mezi vesnicí a městem.

Konkrétní navrhované činnosti:

 Vycházky do okolí, sledování změn v přírodě, počasí

 Rozhovory o změnách, jejich zaznamenávání kresbou

 Pokus s klíčením semínka hrachu, květiny

 Výtvarné zpracování jara různými technikami

 

50

 

 Práce s knihou, encyklopediemi, obrázky

 Skládání obrázků z částí, puzzle

 Námětová hra – na statku – skládání statku z krabic, výroba zvířat

 Hledání „Kdo k sobě patří“ a „jak se nazývají“ (zvířata a jejich mláďata)

 Pohyb. hra – „Zaplétám, zaplétám, modré kvítí zaplétám…“

 Zpěv známých lidových písní a nácvik písní o jaru

 Výroba dárku pro maminku ke dni matek

 Návštěva statku

 Smyslové hry – procvičení sluchu, hmatu, zraku, chuti, čichu

 Pracovní listy, bludiště, skládačky na téma

 Jazyková výchova – homonyma, antonyma, synonyma

 Cílené užívání barev k dotváření jarní atmosféry

 Péče o jarní zahradu – úklid, hrabání, setí, sázení, zalévání

 Pestré herní činnosti na zahradě

 Prohlížení a výstava knih, seznámení s ilustrátory

 Četba na pokračování se zvířecí tématikou

 

51

8. DUBEN HODY, HODY DOPROVODY, JARO

 

CHODÍ KOLEM VODY

 

Podtémata: 1. třída

 

1. Kuřátek a slepiček, máme plný

dvoreček

2. Velikonoční koulení

3. Třídíme a recyklujeme

4. Čarodějnice na koštěti, kolem naší

školky letí

2. třída

1. Na našem dvoře, všechno tam krákoře

2. Velikonoce už jsou tady

3. Třídíme a recyklujeme

4. Čarodějnice mají svátek

 

Dílčí vzdělávací cíle: Rozvoj psychické a fyzické zdatnosti

Vytváření pozitivního vztahu k

intelektuálním činnostem a k učení,

podpora a rozvoj zájmu o učení, získání

schopnosti záměrně řídit své chování a

ovlivňovat vlastní situaci

Vytváření pro-sociálních postojů /rozvoj

sociální citlivosti, tolerance, respektu,

přizpůsobivosti…/

Vytváření povědomí o zvycích a tradicích

Učit děti znát význam třídění a

recyklování odpadu, význam pro život na

naší planetě – ekologie

Zapojovat se do společných aktivit a akcí

v MŠ

Poznat, pojmenovat a rozlišit několik

domácích a hospodářských zvířat a jejich

mláďata, užitek těchto zvířat

Děti mladší 3 let: Zapojovat se do činností

souvisejících s tradicemi, poznat a

pojmenovat některé živé tvory, poznávat

svět, kde žijeme.

 

Očekávané výstupy: Vědět o krásách planety Země, šetíme

 

naši planetu – třídění odpadu

Získat vztah k tradicím a zvykům

Prověřovat, zda děti umějí poznat a

pojmenovat domácí a hospodářská zvířata

 

52

 

a jejich užitek

Získat elementární ekologické povědomí –

třídění odpadu, chovat se šetrně k živé i

neživé přírodě

Získat povědomí o správném chování

člověka k přírodě a životnímu prostředí

Získat povědomí o přátelství a toleranci

lidí všech barev pleti

Získat povědomí o existenci národů a

kultur různých zemí, o planetě Zemi, o

vesmíru

Získat poznatky o vodě jako o nezbytnosti

pro život, ale i jako o nebezpečném živlu

Poznat, že barvou se dá vyjádřit

atmosféra, nálada, že svět kolem nás je

plný barev

Dodržovat lidové tradice – Velikonoce,

pálení čarodějnic

Zapojovat se do společných akcí

 

Okruhy činností: - společné diskuse, rozhovory (vyprávění

zážitků, příběhů, vyprávění podle

skutečnosti i podle obrazového materiálu,

podle vlastní fantazie, sdělování slyšeného

druhým apod.)

- přímé pozorování přírodních, kulturních

i technických objektů i jevů v okolí dítěte,

činnosti zaměřené na pozorování

sociálního prostředí, v němž dítě žije

- výlety do okolí (do přírody, návštěvy

dětských kulturních akcí)

- různorodé společné hry a skupinové

aktivity (námětové hry, dramatizace,

konstruktivní a výtvarné projekty apod.)

umožňující dětem spolupodílet se na

jejich průběhu i výsledcích

- pozorování život domácích zvířat, i

hospodářských, podmínek k životu a

jejich užitek pro člověka

- smysluplné činnosti přispívající k péči o

životní prostředí, pracovní činnosti,

pěstitelské činnosti, činnosti zaměřené k

péči o školní prostředí, školní zahradu

 

53

 

Charakteristika a záměry bloku:

Školní rok utíká jako voda a jsou tu svátky jara, Velikonoce. S tím souvisí výzdoba třídy a

přípravy na tyto svátky, které ve školce vrcholí „Velikonočním koulením“. Důležité je pro

děti seznamování s jarními pracemi na polích a jejich významem pro lidstvo. Děti si samy

vyzkouší v pokusech výsev obilí a budou sledovat průběh klíčení. Uvědomí si při tom

podmínky, které jsou pro pěstování rostlin nezbytné. Budeme prohlubovat lásku k rodné

krajině a upevňovat citovou vazbu na ni. Připomeneme si, že pravidla slušného chování jsou

platná vždy a všude na všech místech zeměkoule. Připomeneme dětem význam třídění a

recyklování odpadu, jak třídit, kam odpad patří. Prohlubují si také poznatky o domácích i

hospodářských zvířatech.

Konkrétní navrhované činnosti:

 Poslech a zpěv písní různých národů

 Sledování různých rytmů a temperamentu v písních a jejich pohybové ztvárnění

 Manipulační hry s magnety

 Konstrukce ze stavebnic

 Vybarvování, kresba, koláže – země a jejich obyvatelé

 Hra s geometrickými tvary – jejich skládání do celků

 Hra Na co myslím?

 Přiřazování znaků ročních období

 Popis viděného, vyprávění zážitků

 Hry na postřeh, uvědomění si počtu, polohy a vlastností viděného

 Poznávání hmatem a popis, co cítím

 Domlouvání se neverbálním způsobem

 Práce s knihou, ilustracemi, encyklopediemi

 Hry ve dvojicích – Pomoc kamarádovi, Doveď mne

 Vycházky do okolí

 Pokusy s vodou, pískem, hlínou, přírodninami

 Sluchové hry – jak si zvířátka povídají

 Hry s odpadovým materiálem, výrobky

 Tematicky založená cvičení a pohybové hry

 Grafomotorická cvičení

 Pracovní listy na téma

 Výtvarné práce – Velikonoce, čarodějnice, kraslice, výzdoba třídy

 Práce s těstem

 

54

 

 Pozorování - klíčení

 Slovní hádanky

 

55

9. KVĚTEN VÍTEJ, VÍTEJ MÁJI, MY JSME TOBĚ

 

RÁDI

Podtémata: 1. třída

 

1. Mamince jdem s kytičkou, dárečkem a

písničkou

2. Praha, naše hlavní město

3. Zvířátka na louce a v lese

4. Čáry, máry, ententýky, poletíme do Afriky

2. třída

1. Za maminkou s kytičkou, obejmem ji

celičkou

2. Stověžatá Praha Evropy je brána

3. Na louce a v lese

4. Levá, pravá, šlapeme světem, celou zemi

poznat chceme

 

Dílčí vzdělávací cíle: Osvojovat si poznatky o rodině, rozvíjet

tvořivé myšlení, tvořivé sebevyjádření,

posilovat prosociální chování ve vztahu

k lidem, dětem a dospělým, rozvoj úcty

k životu ve všech jeho formách, poznávat

přírodu a vztah člověka k ní

Seznamovat děti s naším hlavním městem,

státní vlajkou

Posilovat vztahy dětí k rodině

Poznat a pojmenovat některá volně žijící

zvířata, některý hmyz a seznamovat se

s jejich základními vlastnostmi

Seznamovat se a učit znát život na planetě

Země, státy a národnosti

Děti mladší 3 let: Podporovat kladné vztahy

v rodině, zapojovat se do příprav na oslavu

svátku všech maminek. Posilovat vztah

k lidem, dětem a dospělým. Poznávat

jednoduché tvary a objevovat život na louce.

 

Očekávané výstupy: Učit se nová slova a používat je

 

Seznamovat děti s globusem, s naší planetou

Seznamovat se se zvířaty a hmyzem v lese i

na louce

Seznamovat se s jednotlivými druhy rostlin a

květin

 

56

Poznávat a určovat druhy živočichů žijících

na louce

Chovat se citlivě a ohleduplně k druhým

Navazovat kontakty s dospělými

Sladit pohyb se zpěvem

Dělit se o hračky

Výtvarně zpracovat prožitky

Nácvik pásma na besídku

 

Okruhy činností: - vystoupení pro maminky (Den matek)

- výlety do přírody, využití školní výukové

zahrady

- pozorování a poznávání ekosystémů (les,

louka, rybník apod.)

- určování druhů exotických zvířat,

podmínky k životu, rozmanitost druhů

- poznávání života na zeměkouli, státy,

cizokrajná zvířata

- zapojování se do společných akcí

- seznamování s jednotlivými materiály (kov,

dřevo, sklo, papír) formou hry a didaktických

pomůcek

- poznávání našeho hlavního města

 

Charakteristika a záměry bloku:

Přiblížil se svátek všech maminek a děti si pro ně společně připraví pásmo se zpěvem a

recitací. Nebude chybět ani gratulace s dárkem. Příroda již nabízí vycházky, kde se děti

seznamují s živočichy žijícími v okolí školy. Děti mají možnost porovnávat jednotlivé

ekosystémy – zahrada, louka, les, potok apod., čímž se zároveň také učí citlivému vztahu

k přírodě a chápou význam ochrany přírody a jednotlivých rostlinných a živočišných druhů.

Děti se v tomto bloku seznámí s jednotlivými zeměmi, jejich zvláštnostmi, cizokrajnými

zvířaty. Také se seznámí s naším hlavním městem, co tam vše můžeme vidět, s naší státní

vlajkou.

 

57

 

Konkrétní navrhované činnosti:

 Besídka ke Dni matek – nácvik písní a básní

 Hra na ZOO

 Vybarvování, kresba, koláže, pracovní listy – tříděný odpad

 Pozorování na louce v lese

 Práce ve skupině (zvířata z celého světa)

 Grafomotorická cvičení

 Práce s knihou – motýli

 Popis viděného, vyprávění zážitků, vyprávění o Praze, besedy, výstavy

 Hmatové hry – určování materiálu

 Práce s písní“ Čáry - máry - ententýky

 Konstruktivní činnosti – dle předlohy

 

58

10. ČERVEN LOUČÍM SE ŠKOLIČKO, LOUČÍM

 

SE MALIČKO

Podtémata: 1. třída

 

1. První červen – svátek dětí

2. Potok – řeka - moře

3. Jak to bylo s dinosaury

4. Léto, milé léto, cos nám přineslo?

2. třída

1. První červen – svátek dětí

2. Potok – řeka - moře

3. Jurský svět

4. Jahodníci jdou, jahody nesou

 

Dílčí vzdělávací cíle: Užívat všechny smysly, rozvíjet fantazii a

 

představivost

Oslavit s dětmi svátek všech dětí

Charakterizovat roční období - léto

Rozvoj kooperativních dovedností a

společenského chování

Seznamovat se s vývojem zvířat, lidí

země – období jury

Prohlubovat a opakovat znalosti o ročních

obdobích

Poznávat vývoj života na Zemi

 

Očekávané výstupy: Oslavovat s ostatními svátek dětí, podílet

 

se na jeho přípravách

Seznamovat se s oceány, mořem, řekami a

potoky

Zvládat jednotlivé hudební dovednosti

Zpívat sólově i sborem, podílet se na

přípravě vystoupení pro předškoláky

Pojmenovat většinu z toho, co nás

obklopuje

Poznávat znaky nového ročního období

Vědět, co je dinosaurus

Vnímat, jak je svět pestrý

Znát zásady bezpečnosti během letních

prázdnin

 

Okruhy činností: - přípravy na oslavu Dne dětí a na

 

59

 

rozloučení s předškoláky

- společný výlet celé MŠ

- moře, řeka, potok – co kde žije

- podílet se na kolektivní práci (výprava

do dinoparku)

- ekologické aktivity a vycházky do okolí

– podporovat aktivní pobyt venku,

využívat školní zahradu a přilehlý park

(hry v přírodě, pozorování, bádání)

 

60

 

Charakteristika a záměry bloku:

Blížícími se prázdninami podpoříme v dětech touhu po poznávání nových krajin. Děti

se seznámí se specifiky prostředí a krásami přírody na různých místech naší planety,

jejich faunou a florou. Na základě vlastního pozorování a prožitků začlení samy sebe

do prostředí, ve kterém žijí. Budeme podporovat vztah k rodné krajině a upevňovat

citovou vazbu na ni.

Přiblížíme dětem vývoj a proměny živočišstva na planetě Zemi (zaměření na

druhohory). Připomeneme si, že pravidla slušného chování jsou platná vždy a všude

na všech místech zeměkoule.

Děti společně podniknou výlet a budou se učit, jak vhodně trávit a využívat volný čas.

 

Konkrétní navrhované činnosti:

 oslava Dne dětí, pohádkový les (SRPDŠ)

 rozloučení s předškoláky

 vycházky do okolí

 školní výlet

 výtvarné hrátky, kolektivní práce (dinopark)

 slovní hádanky

 sluchové hry

 tematické hry

 nácvik pásma – divadelní představení pro rodiče

 hra v přírodě Hledání pokladu

 výtvarná práce – které místo na Zemi chci navštívit

 

61

 

CÍLE PROGRAMU ŠKOLY – SOUHRN

 

1. Učit děti vnímat svět kolem sebe, dění v tomto světě a vytvořit základy pro odpovědný

postoj dítěte ke společenskému a přírodnímu prostředí

- vést ke zdravému životnímu stylu

- pěstování odpovědnosti za vlastní jednání

- využívání přirozených životních situací k přirozenému učení vlastním prožitkem

2. Podporovat rozvoj sociálně-kulturních postojů, návyků a dovedností dítěte, učit je

přijímat společenské, morální a estetické hodnoty

- dodržování stanovených pravidel

- seznamování s morálními, společenskými a estetickými hodnotami

- vnímání a respektování společnosti

- spolupráce se základní školou /návaznost/

- účast školy na mimoškolních akcích

3. Zlepšovat tělesnou zdatnost, podporovat rozvoj pohybových dovedností, učit

sebeobslužným dovednostem, vést děti ke zdravému životnímu stylu

- dokonalý pitný režim

- skladba jídelníčku

- odpolední odpočinkové aktivity uzpůsobené věku a potřebám dětí

4. Podporovat duševní pohodu dětí, rozvíjet jejich intelekt, řeč, poznávací procesy a

funkce, city, vůli – cestou přirozené výchovy a vzdělávání na základě interakce s okolím

a svou vlastní prožitou zkušeností – se zaměřením na rozvoj smyslů

- denní využívání smyslového vnímání k přirozenému učení

- denní využívání jazykových chvilek – důraz na prevenci vad řeči

- využívání tvořivé improvizace v práci pedagogů /okamžitá reakce na situaci, kterou

vytvoří děti/

- didakticky zacílené činnosti realizované především ve skupinách a individuálně -

zajímavými tematickými bloky probouzet zájem o poznávání

- využívání experimentování - práce s dětmi založená k naplnění vrcholného cíle =

radostného prožití celého dne v mateřské škole – šťastné a spokojené dítě

- zodpovědná příprava dětí pro vstup do ZŠ – ve všech oblastech rozvoje osobnosti

dítěte - důraz na péči o děti s odkladem školní docházky

- rozšiřování a zkvalitňování nadstandardních aktivit školy /vyváženě v průběhu roku/

5. Rozvíjet spolupráci s rodiči dětí

- využívání MŠ jako poradenského servisu pro rodiče

- nabízení osvětových aktivit v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí

- www stránky MŠ – obnovené, aktuální, detailní fotogalerie z denních činností,

články, informace

- společné akce s rodiči

- individuální spolupráce s jednotlivými rodiči /komunikace pedagog – rodič/

6. Vychovávat a vzdělávat děti se specifickými vzdělávacími potřebami - podpora

vzdělávání dětí se zdravotním postižením

– integrace do běžných tříd

- rozvíjení spolupráce s odborníky /klinický logoped, SPC, psycholog…/

7. Rozvíjet spolupráci se zřizovatelem – spoluúčast na dotacích, podpora MŠ

 

62

 

3. EVALUAČNÍ SYSTÉM

Vyhodnocování podtémat

V praxi průběžně vyhodnocujeme podtémata týdenním hodnocením s ohledem

na stanovená kritéria, která důsledně vycházejí z rámcových i specifických cílů RVP PV.

Pokud si však učitelka zvolí časově náročnější projekt, hodnotí tento projekt až po jeho

ukončení.

Základní otázky – jak byla u dítěte rozvíjena jeho osobnost a schopnost učení,

s jakou morální kvalitou se děti seznamovaly, jak pedagog rozvíjel a upevňoval samostatnost

dětí a schopnost samostatného rozhodování, jak byly děti zaujaty, zda projevily opravdový

zájem o činnosti, co se dětem líbilo, co se naučily, zda byl naplněn požadavek prožitkového

učení, jaké závěry si stanovíme pro další činnost a jak jsme motivovali rodiče k spolupráci.

Průběžné vyhodnocování s vyvozenými závěry uplatňujeme při plánování další

pedagogické činnosti.

 

Vyhodnocování individuálního rozvoje dítěte

Individuálně sledujeme rozvoj dítěte a hodnotíme jeho učební pokrok.

U dětí s obtížemi vypracováváme individuální výchovné a vzdělávací plány ve

spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou.

Význam evaluace o individuálním rozvoji dítěte spočívá v tom, že včas vyrovnává

nedostatky či nerovnoměrnosti v úrovni vzdělávání a předchází tak možným obtížím v dalším

vzdělávání dítěte.

Na základě doporučení PPP vypracuje učitelka individuální plán dítěte se stanovením

specifických úkolů pro dítě, výchovným působením na dítě v MŠ a případně s doporučením

rodičům.

Tyto záznamy považujeme vždy za důvěrné!

 

Cíle evaluace vzdělávacího procesu

Dosáhnout u dětí, aby byly co nejvíce samostatné, sebevědomé, sebejisté, s vlastním

úsudkem, schopné se dívat kolem sebe, uvažovat, tvořivě myslet a jednat. Umět se

přizpůsobit, být zodpovědní, ochotni nejen přijímat, ale také dávat, být citliví k potřebám

druhého. Vychovávat děti citově bohaté, se smyslem pomáhat mladším a ohroženým

jedincům.

Vytvořit prostředí pohody, důvěry, přátelství a pěkných vztahů mezi dětmi navzájem,

mezi dětmi a personálem MŠ, mezi školkou a rodinou.

Získat rodiče pro společné působení na děti, umožnit jim individuálním přístupem

realizovat své požadavky, potřeby a přání. Přistupovat k rodičům s pochopením a

porozuměním.

 

63

 

Hodnocení pedagogické práce

Pedagogická práce je hodnocena průběžně. Nové informace jsou předávány na

pravidelných pedagogických poradách, nebo na provozních poradách. Hospitační a

pravidelnou kontrolní činnost provádí ředitelka ZŠ, nebo jí pověřená zástupkyně /vedoucí

učitelka/.

Kritéria – hodnocení:

- celková práce s dětmi – spolupráce s rodiči

- odborná připravenost – další vzdělávání

- plnění základních povinností

- práce mimo hlavní pracovní činnost – mimoškolní aktivity

- organizace vycházek a jiných náročnějších akcí

- účast na společných poradách a připravenost při tvorbě třídních plánů

- sebereflexe

- hledání nových podnětů

EVALUACE

Předmětem evaluace jsou následující oblasti:

- naplňování cílů, které si škola stanovila

- výsledky vzdělávání

Na jejich základě jsme si stanovili ukazatele, které budeme sledovat.

Evaluační proces je řešen formou záznamových archů a rozhovorů s dětmi, pedagogy.

Vnitřní evaluace školy:

- provádí učitelka, analyzuje a vyhodnocuje výsledky vzdělávacího procesu, vhodné

podmínky, zaznamenává individuální vývoj dítěte.

Hodnocení má tyto kategorie:

- hodnocení tematického bloku provádíme po jeho ukončení, podle jeho výsledků

plánujeme následující tematické bloky, můžeme upravovat, doplňovat, hledat nové

prostředky činností za účelem naplnění cílů

- z pohledu celé třídy hodnotíme aktivitu, zájem dětí, důvody nezdaru, posun

sociálních vztahů mezi dětmi

Vlastní hodnocení školy:

Provádí kolektiv školy na základě těchto podkladů:

- přehled výchovné práce

- ŠVP

- třídní vzdělávací programy

- pedagogická dokumentace

- hospitační záznamy a kontroly

- inspekční zprávy

Oblasti hodnocení školy:

Podmínky ke vzdělávání:

- personální podmínky vzdělávání

- odborná kvalifikace pedagogických pracovníků

Materiálně-technické podmínky:

 

64

 

- zahrada, park a jeho vybavení

- dostatečné prostory učeben a jiné prostory

- vybavení nábytkem, hračkami, učebními pomůckami, audiovizuální technika

Finanční podmínky:

- přímé neinvestiční výdaje přidělované krajským úřadem /platy,odvody,ONIV/

- příspěvek na provoz od zřizovatele

- další zdroje /sponzorské dary/

Průběh vzdělávání:

- ŠVP PV

- plán a koncepce školy

- vedení pedagogické dokumentace

Organizace výchovně vzdělávacího procesu:

-informační systém, nástěnky

-spolupráce s jinými subjekty

-spolupráce s rodiči, besídky, konzultace, informační schůzky

Oblast vzdělávání:

- soulad výuky s RVP VP

- plnění specifických cílů vzdělávacích bloků

- respektování individuálních potřeb, tempa dětí, individuální plány

- podpora osobnostního rozvoje, sebedůvěry, úcty, formování mezilidských vztahů

- formování vztahů k dospělým, ke kamarádům, k přírodě

- hodnocení výsledků vzdělávání

EVALUACE DĚTÍ V MŠ

Cíle evaluace:

Obecným cílem je, aby dítě na konci předškolního období dosáhlo tyto znalosti a

dovednosti-obecné znalosti/dle daných kritérií/ a připravenost na vstup do ZŠ, musí se naučit

organizovat svoje činnosti, chovat se zodpovědně, dodržovat pravidla soužití, samostatně řešit

problémy, spolupracovat s ostatními, respektovat jejich názory a mnoho dalších dovedností za

výtvorem vhodných podmínek MŠ.

Kritéria:

Kritéria jsou signály úspěchu, kterých je použito, abychom určili, zda cíle bylo

dosaženo. Po konzultaci s učitelským sborem byla stanovena jednotlivá kritéria a časová osa

podle věkových skupin předškolních dětí s budoucí návazností na splnění cíle.

Prověření znalostí:

Během roku dochází v časových intervalech k prověření předškoláka, jestli zvládl

stanovená kritéria na základě záznamového archu. Přezkoušení provádí kmenový učitel, zápis

do archu provádí pověřená osoba zastupující učitelkou MŠ. Pokud nejsou výsledky na

požadované úrovni, je s předškolákem zavedeno intenzivní opakování nedostatečných

činností a znalostí z archu.

 

65

 

Písemné vyhodnocení:

Na základě splnění stanovených znalostí a dovedností záznamovým archem, provede

kmenový učitel písemné vyhodnocení předškoláka.

Dalším důležitým faktorem je spolupráce s rodiči, kteří mají možnost podílet se na

dění v MŠ. Projeví-li zájem, mohou spolurozhodovat při plánování programu MŠ a být

nápomocní při řešení vzniklých problémů. Rodiče jsou tak informováni o problémových

činnostech a mohou se spolupodílet na jejich odstranění.

Záznamový arch hodnocení rozvoje a učení dítěte v posledním roce předškolního vzdělávání:

Dítě, které ukončuje předškolní období a které se ocitá na vstupu do povinného

školního vzdělávání, by mělo být na takové úrovni svého rozvoje a učení, aby bylo způsobilé

zvládnout s uspokojením život ve školním prostředí.

Záznamový arch je určen zejména pro nejstarší děti, tady ve věku od 5 let a pro děti

s odloženou školní docházkou.

Učitelky mohou dle svého uvážení použít tento záznamový arch i pro mladší děti.

Hodnocení se provádí na začátku roku, během roku a na jeho konci. Opakování nám

umožňuje průběžně ověřovat, zda a nakolik jsou naše pedagogická opatření účinná a podle

toho pak plánovat další vzdělávací nabídku.

Cíle a úkoly pro rozvoj a učení dítěte vycházejí z kritérií výchovy a vzdělávání.

Hodnocení u mladších dětí je především orientační.

Každé dítě je pak hodnoceno na záznamovém archu a to každé individuálně, a to

třikrát do roka.