Základní škola a Mateřská škola Chlum, okres Příbram

Chlum 16, 262 93 Nalžovice

telefon: 318 864 157, www.zsamschlum.cz, email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., IČ: 71000461

 

                                                                                                                                                                                           

 

 

 

 

    

 

 

 

Motto: „Takový bude příští svět, jak budou vychováni příští jeho občané.“

 

 

 

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

2018  -  2019

„NAŠE ŠKOLKA“

 

 

 

 

 

Za MŠ Chlum: Jaroslava Bulínová, vedoucí učitelka MŠ 

 

 

 

   Na základě hodnocení školního roku 2017-2018 bude program doplněn, dopracován 

a aktualizován pro školní rok 2018-2019.

 

 

 

OBSAH A USPOŘÁDÁNÍ ŠVP

 

1. Škola a její vzdělávací program:

 

A. Identifikační údaje

B. Charakteristika školy

C. Charakteristika vzdělávacího programu

D. Podmínky a organizace vzdělávání

 

2. Vzdělávací obsah - uspořádání učiva

 

3. Evaluační systém mateřské školy

 

 

 

                   

         

 

 

1. ŠKOLA A JEJÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

 

A. Identifikační údaje

 

Základní škola a Mateřská škola Chlum, okres Příbram

Chlum 16, 262 93 Nalžovice

Telefon: 318 864 157

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

IČ: 71OOO461

 

Zřizovatel: 

OBEC NALŽOVICE

262 93 Nalžovice 

zastoupena starostkou obce p. Janou Pšeničkovou

 

Ředitelka školy:

Mgr. Jaroslava Procházková

 

Vedoucí učitelka: 

Jaroslava Bulínová (zpracovatelka programu)

Zaměstnanci MŠ:

Martina Bartošová, učitelka

Pavlína Křížová, učitelka

Irena Dvořáková, učitelka

Martina Vrbická, asistentka pedagoga

Monika Deusová, školnice

 

ZŠ A MŠ CHLUM sdružuje ZÁKLADNÍ ŠKOLU

                                        MATEŘSKOU ŠKOLU

                                        ŠKOLNÍ JÍDELNU

ŠKOLNÍ DRUŽINU

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

 

Mateřská škola Chlum je umístěna v objektu základní školy od školního roku 1996.

Bezprostřední okolí je vesnického rázu s malebným okolím a nedalekým parkem. V blízkosti se nenachází žádná rušná komunikace, proto je zde klid a poměrně bezpečno.

V budově základní školy má MŠ třída mladších dětí svůj oddělený prostor, který byl v roce 1996 rekonstruován o nové sociální zařízení a umývárny.

    Mateřská škola má celkem dvě třídy s celodenním provozem. Ve třídě starších dětí je k dispozici herna a prostor pro stolky a židle, sociální zařízení je přes chodbu a je vyhrazeno pouze dětem z MŠ. Stravují se v jídelně ZŠ, kde mají prostor se stolky a židlemi. Po obědě mají děti v této třídě klidový režim a klidové činnosti, spánek je umožněn na koberci s podložkami a ložními potřebami. 

Kmenová třída je pro mladší děti ve věku od 2,5 let do 5 let. Je také celodenní a děti po obědě mají klidový spánek na lehátkách. Strava je dětem donášena z jídelny, děti nikam nepřecházejí. Děti v kmenové třídě mají k dispozici hernu a menší třídu se stolky, kuchyňku na výdej stravy, sociální zařízení a šatnu.

Obě třídy MŠ jsou vybaveny nábytkem vyrobeným pro potřebu dětí i uskladnění pomůcek a hraček.

Třídy jsou vybaveny dostatečným množstvím hraček i pomůcek pro hru i výchovu dětí, výzdoba místností se mění dle výrobků dětí i ročního období.

Prostory MŠ jsou barevně vymalovány a doplněny pokojovými květinami. 

Stravování zajišťuje kuchyň ZŠ. Pestrá nabídka zeleniny, ovoce, obilninových výrobků a dalších prvků zdravé výživy se stala běžnou součástí výchovného působení.

Dokladem pravidelné spolupráce s rodiči je činnost Sdružení rodičů a přátel školy.

Mateřskou školu charakterizuje svoboda, neformálnost a individualizovaná struktura výchovných i vzdělávacích cílů. 

Neupřednostňujeme jednostranně rozum dítěte, ale rozvojem jeho citových, sociálních a volních vazeb zajišťujeme pocit svobody a bezpečí. Vytváříme dětem přirozené prostředí k sociálnímu učení a poznávání.

 

Filosofie mateřské školy:

„Dětem hru, lásku a vše pro rozvoj jeho poznání.“

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

C. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

 

Stručná anotace programu:

 

ŠVP vychází z modelu osobnostně orientované předškolní výchovy.

Jde o model výchovy, který prosazuje přístup, jehož cíle směřují k dítěti, k jeho rozvoji a učení. Uplatňuje integrované vzdělávání, které svým obsahem i svými metodami práce založenými na prožitkovém učení, umožňuje dítěti vnímat svět v jeho přirozených souvislostech a získávat globálnější, srozumitelnější a reálnější pohled na svět a aktivní postoj k němu. Směřuje k rozvoji a osvojení kompetencí.

Osobnostně orientovaný model předškolní výchovy je založen na přesvědčení, že nelze přehlížet všechny dosavadní dobré a přínosné zkušenosti a tradice české předškolní výchovy.

Dítě chápeme jako jedinečnou, neopakovatelnou osobnost, která má právo být sama sebou a být kladně přijímána.

Vztah učitelky k dítěti je zbavován tradiční autoritativnosti, snahy o nadvládu a řízení pomocí odměny a trestu, dítě se stává partnerem. V komunikaci převažují projevy náklonnosti a důvěry, umožňujeme mu uplatnit jeho mnohostrannou aktivitu a přirozený projev. Dítě dostává šanci spolurozhodovat, souhlasit i oponovat a vstupovat do dění jako rovnoprávný účastník.

Vzdělávací program navazuje na dřívější programové materiály a zachovává tradiční poznatkový horizont předškolního dítěte, také je však dostatečně pružný a umožňuje vstřebávat nové poznatky a metody výchovné práce.

 

Nejdůležitějším činitelem vzdělávání jsou děti, jejich potřeby a prožitky. Důležitá je preference rozvoje smyslů, zařazováním smyslových her-učení prožitkem.

Na základě dlouholeté praxe všech učitelek vycházíme pro vytvoření vzdělávacího programu ze základních potřeb dítěte takto námi určených:

1/ vyznat se v emocích

2/ dospělé, které jsou pravdiví

3/ pravidla, která dávají smysl

4/ úctu, aby si mohly vážit samy sebe

5/ lásku, aby o ní věděly

6/ kompetence = způsob dělat věci samostatně, prožívat vlastní emoce, rozhodovat o vlastních potřebách, volit si činnosti, které děti zajímají, dodržovat pravidla, která se vytváří 

ve spolupráci s dětmi, nést důsledky svých činů, mít svůj vlastní názor a sdělit ho

7/ vstřícného, důsledného učitele

8/ podnětné prostředí, hračky, pomůcky

 

VZDĚLÁNÍ je pro dítě činností přirozenou, pro pedagoga cílevědomou. Povinné předškolní vzdělávání je stanoveno n čtyři hodiny denně. Učitel by si měl být schopen v průběhu veškerých činností s dětmi odpovědět pravdivě na tyto otázky:

- co se právě teď dítě učí

                                                  - s jakou hodnotou se setkává

                                                  - jaký má prostor pro samostatnost

                                                  - jak může ovlivnit situaci, v níž se nachází

HLAVNÍ PROSTŘEDKY VÝCHOVY a vzdělávání jsou činnosti.

Učitelka musí připravit dostatek zajímavých činností pro děti a na nich bude záležet, které z nich použijí. A z těch mohou vzniknout činnosti úplně jiné, pedagogem neplánované 

a obvykle nejzdařilejší.

JÁDRO VZDĚLÁVÁNÍ V MŠ neleží v řízených činnostech, ale ve všem, co se děje při pobytu dítěte v MŠ.

 

DÍTĚ si odnáší kompetence a ne splněné úkoly. Pedagog jednoznačně ztrácí autoritářskou pozici, je pozorovatelem, partnerem. Pomáhá a povzbuzuje tam, kde je třeba, vede děti ke zdravému sebevědomí, povzbuzuje ve svobodné volbě činnosti. Není třeba neustále děti motivovat, ale využít chvíle, kdy dítě samo projeví o danou činnost zájem nebo kdy se dítě nechá strhnout kolektivem.

 

PŘÍSTUP UČITELKY K DĚTEM V MŠ.

Učitelka má přijmout dítě s porozuměním, bez podmínek, výhrad a předsudků. Každé dítě musí být akceptováno bez podmínek takové, jaké je. Děti velmi dobře vnímají zájem a vycítí, jestliže respektujeme jejich důstojnost. 

Učitelka má přijmout dítě s plnou důvěrou a úctou k jeho individualitě.

Učitelka musí být empatická, akceptující a autentická.

Učitelka by měla být pro dítě transparentní osobnost, měla by přirozeně vypovídat o sobě, nechat se blíže poznávat.

Učitelka by měla vyváženě komunikovat se všemi dětmi. Mluvení a naslouchání dětí by mělo být v rovnováze.

Učitelka si má být vědoma toho, že množství otázek adresovaných dítěti nemusí být jím vždy chápáno jako příjemný zájem.

Učitelka má usnadňovat nejen procesy vznikání a osvojování nových vědomostí, ale i dětské projevy tvořivosti, fantazie, sociálních aktivit a stavy obav a úzkosti.

 

HLAVNÍ CÍLE PRÁCE UČITELEK

- podporovat duševní pohodu dětí 

- vést děti ke zdravému životnímu stylu

- vzdělávání rozvíjet přirozenou cestou

 

FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

Pracujeme podle vlastního projektu. Realizovanými činnostmi naplňujeme základní rámcové cíle předškolního vzdělávání a zároveň specifické cíle jednotlivých oblastí. Ke zvoleným tématům jsou vybírány činnosti, které rozvíjejí všechny kompetence dítěte. Do každého tematického celku se snažíme zařazovat činnosti ze všech pěti vzdělávacích oblastí, obsahově ucelené s hlavním tématem. S tématy pracujeme tak dlouho, dokud mají děti o činnost zájem a dokud jim tyto činnosti přinášejí uspokojení. Témata se navzájem prolínají. Projekt je tvořen pro obě třídy MŠ a slouží pro přípravu plánů. Každá třída má své koutky, ve kterých probíhá proces učení.

Vzdělávání v MŠ se uskutečňuje ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne v MŠ vyskytnou.

 

PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE

Poskytování poradenské služby ve škole zajišťuje speciální pedagog a vedoucí učitelka MŠ 

ve spolupráci s dalšími pedagogickými pracovníky.

Poradenské služby zaměřujeme na:

- poradenství v oblasti výchovy a vzdělávání rodičům dítěte

- poradenství při neúspěšnosti, postupy řešení a podpora ke zlepšení, prevence

- poradenství při řešení a prevenci rizikového chování dítěte

- poradenství v obtížných životních situacích dítěte, rodičům v souvislosti s výchovou dětí

- poradenství při integraci dítěte s predikovanými speciálními vzdělávacími potřebami

- metodická podpora učitelů ve speciálně pedagogických dovednostech při práci s dětmi

- poskytování informací o dalších službách poradenských zařízení, odborné instituce

- speciální pedagog realizuje konzultační schůzky s rodiči podle potřeb dětí.

 

 

D. PODMÍNKY A ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ

 

Organizace vzdělávání:

Při vstupu do MŠ je uplatňován individuálně přizpůsobený adaptační režim.

Postup při přijímání dětí do mateřské školy se řídí především zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), vyhláškou MŠMT ČR č. 14/2005 Sb. o mateřských školách, a dalšími platnými předpisy a ustanoveními.

Ředitelka ZŠ, jejíž je MŠ součástí, stanoví po dohodě se zřizovatelem místo a dobu zápisu na následující školní rok. Termín konání zápisu vyvěsí na vývěsku u MŠ.

Mateřská škola Chlum přijímá děti od 1. 9. 2018 do dvou tříd s celodenním provozem.

Kapacita kmenové třídy MŠ Chlum je 28 dětí, druhá třída má kapacitu také 28 dětí.  

Provozní doba je od 6.30 do 16.30 hodin.

Pro pedagogickou činnost je vytvářen třídní plán, který vychází ze školního vzdělávacího plánu.

Tento plán také plynule navazuje na dřívější programové materiály určené mateřským školám. (podrobněji v příloze ŠVP)

Organizace dne:

6.30 – 8.15 příchod dětí (spontánní hra, individuální práce, kontakt s rodiči)

8.15 – 8.45 hra, TV chvilka, skupinové činnosti

8.45 – 9.15 svačina

9.20 – 9.45 hlavní program, řízená činnost, skupinové hry, pohádka

9.45 – 11.45         pobyt venku (řízená i volná hra)

11.50 – 12.30 oběd, hygiena (kmenová třída)

12.00 – 12.45 oběd, hygiena ( třída starších dětí)

12.30 – 12.45 odchod dětí, klidná hra, pohádka

12.45 – 14.00 odpolední klid (nespavé děti – krátké činnosti, ostatní děti 

- ložnice, klid na lůžku, pohádky)

14.00 – 14.30 hygiena, svačina

14.30 – 16.30 odpolední program (individuální řízená činnost, hra, pobyt 

venku apod.), odchod dětí

Denní řád je dostatečně pružný a umožňuje reagovat na individuální možnosti dětí, na jejich aktuální potřeby.

Vytváříme dětem podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti. Děti mají možnost účastnit se společných činností v různě velkých skupinách, ale také uchýlit se 

do klidného koutku a neúčastnit se. 

Veškeré aktivity jsou organizovány tak, aby byly děti podněcovány k vlastní aktivitě 

a experimentování, mají možnost pracovat svým tempem.

Snažíme se o vyváženost spontánních a řízených činností v denním programu.

V naší mateřské škole nepřekračujeme doporučený počet dětí ve třídě.

 

 

 

 

 

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

MŠ je otevřená dětem se zdravotním postižením, zdravotním a sociálním znevýhodněním, dětem talentovaným a s mimořádným nadáním.

Dětem se speciálními vzdělávacími potřebami je zabezpečena školou nezbytná speciálně pedagogická podpora. Pro děti individuálně integrované jsou podle jejich potřeby zabezpečeny podmínky odpovídající jejich individuálním vzdělávacím potřebám pro jejich všestranný rozvoj. Odbornou diagnostiku zabezpečují poradenská zařízení. Na základě diagnostiky jsou konzultovány, plánovány a využívány vhodné metody a organizační postupy předškolního vzdělávání. Na základě odborného posudku poradenského pracoviště speciální pedagog a učitelky, ve spolupráci se zákonnými zástupci dítěte vytvářejí a realizují individuální vzdělávací.

Struktura vzdělávacího plánu vychází z platné právní úpravy, je doplněna dohodou o formě podílu dítěte a o spolupráci se zákonnými zástupci.

 

Vzdělávání dětí zdravotně postižených

Vzdělávání dětí zdravotně postižených probíhá formou individuální integrace do tříd MŠ při zohlednění druhu, stupně a míry postižení. Děti jsou vzdělávány podle individuálních vzdělávacích plánů. Intenzivní je spolupráce s rodiči dětí se zdravotním postižením.

 

Vzdělávání dětí se sociálním znevýhodněním

Vzdělávání dětí sociálně znevýhodněných probíhá formou individuální integrace v rámci tříd MŠ. Je jim věnována specifická péče v rozsahu, jaký potřebují. V případě potřeby je vypracován individuální plán po doporučení poradenského zařízení, je zajištěn asistent pedagoga, speciální pomůcky a materiály. Učitelka se opírá o pomoc speciálního pedagoga, sociálních pracovníků či dalších odborníků. Důraz je kladen na otevřený dialog a vstřícný vztah učitelek a dítěte, na prevenci sociálně patologických jevů a na úzkou spolupráci se zákonnými zástupci dítěte.

 

Děti s odkladem školní docházky

Děti s odkladem školní docházky jsou zařazeny do třídy s dalšími předškoláky. Je jim věnována péče nad rámec běžného předškolního vzdělávání v době spontánních činností ostatních dětí tak, aby byly rozvinuty ty stránky osobnosti dítěte s odkladem školní docházky, a podle doporučení specializovaného pracoviště realizuje nápravné a preventivní aktivity dítěte tak, aby došlo v průběhu odkladu školní docházky k redukci potíží, pro něž byl odklad realizován.

 

Materiální podmínky

Prostory kmenové třídy mateřské školy odpovídají maximální kapacitě 28 dětí, druhá třída je rozšířena na kapacitu 28 dětí. Ve školním roce 2017/2018 přibyla třída s dopoledním provozem s kapacitou 10 dětí.

Dětský nábytek, tělocvičné nářadí, zdravotně hygienické zařízení i vybavení pro odpočinek dětí jsou antropometricky přizpůsobeny a odpovídají počtu dětí. Vzhledem k integraci zdravotně postiženého dítěte byly zakoupeny odpovídající pomůcky. 

Učebny je vybaveny hračkami, pomůckami a materiály odpovídajícími počtu dětí a jejich věku. Všechny jsou průběžně obnovovány a doplňovány. Většinou jsou umístěny tak, aby je děti dobře viděly a mohly si je samostatně brát a uklízet.

Prostředí naší mateřské školky je vyzdobeno dětskými výtvory a upraveno tak, aby dětské práce mohli shlédnout i rodiče.

V blízkosti mateřské školy se rozkládá školní zahrada a park, jejichž herní prvky vyhovují všem požadavkům bezpečnostních a hygienických norem a dětem umožňují dostatek rozmanité pohybové aktivity. 

 

 

 

 

 

Provozní řád

 

Nástup dětí: 

6.30 – 8.00 (po předchozím upozornění kdykoliv)

Spontánní hra:

od 7.00 do 8.15 (dle potřeb a zájmu dítěte kdykoliv)

při pobytu venku

po obědě do odchodu domů – pouze u kmenové třídy MŠ

po spaní 15.00 –16.30

Činnost řízená:

od 8.15 - 8.45 a od 9.15 – 9.45 ve třídě mladších dětí

částečně při pobytu venku

od 8.00 – 12.00 povinné předškolní vzdělávání ve třídě starších dětí 

Pohybové aktivity: 

Vzhledem k daným podmínkám se snažíme o maximální podporu – tělovýchovné chvilky i s tanečky /každý den/.

pohybové hry, cvičení, relaxace /1 - 3x týdně/

pohyb dětí v přírodě, na zahradě každý den

cvičení v tělocvičně – dle rozvrhu ZŠ možno dopoledne každý den

Pobyt venku:

Využívání školní zahrady je maximální. Pobyt venku je přizpůsoben okamžité kvalitě ovzduší. Využíváme také s dětmi park, který se průběžně vybavuje dle potřeb dětí a dostatku finančních prostředků zřizovatele.

Výměna písku – 1x ročně.

Délka pobytu: dopoledne 9.45 – 11.45 hodin (třída mladších dětí)

9.50 – 11.50 hodin (třída starších dětí )

odpoledne15.00 – 16.30 hodin /dle počasí /

Pobyt venku využíváme především k rozvoji pohybových schopností a dovedností dětí, ale též k rozvoji jejich poznání. Využíváme také okolní park a hřiště.

Odpočinek a spánek:

V denním programu je respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku jednotlivých dětí. 

Pro odpočinek máme prostory herny, lehátka se skládají a rozkládají dle počtu dětí na spaní, místnost je každý den větraná a důkladně uklizená. Děti mají k dispozici i podložky a ložní prádlo.

Výměna prádla: 

lůžkoviny – 1x za tři týdny

ručníky, ubrusy – 1x týdně

pyžama – 1x týdně

Prádlo pere školnice, která používá školní pračku se sušičkou, prádlo se vzápětí žehlí.

V MŠ je čisté prádlo uskladněno ve speciálním skladu.

 

Stravování

Dětem je poskytována plnohodnotná a vyvážená strava odpovídající daným předpisům a mezi jednotlivými pokrmy jsou dodržovány vhodné intervaly. Děti do jídla nenutíme. Rytmus a řád je natolik flexibilní, že umožňuje organizaci činností v průběhu dne přizpůsobit potřebám aktuální situaci.

Podávání svačin od 8.45 do 9.15, samoobslužně.

Oběd - dle dispozic ŠJ, částečná samoobsluha

 

 

Pitný režim: 

Pití připravují kuchařky ZŠ a děti je mají ve třídě neustále k dispozici. Děti si mohou nalévat samy, nebo požádat učitelku. Nádobí se odkládá na určené místo, odkud je školnice odnáší k umytí.

 

Spolupráce s rodiči

          V naší mateřské škole se snažíme stále být s rodiči kontaktu a maximálně s nimi spolupracovat. Společné aktivity se staly součástí vzdělávacího plánu.

Našim cílem je maximální otevřenost a spolupráce. Pravidelných schůzek SRPŠ se vždy účastní obě učitelky MŠ a spolupráce funguje na základě partnerství.

Domlouvají se s nimi na společném postupu při výchově a vzdělávání. Sledují konkrétní potřeby jednotlivých dětí – rodin a snaží se jim porozumět. 

Naší společnou snahou je rozvíjet tuto spolupráci, a nabízet rodičům i dětem množství různých aktivit i mimo běžný výchovný program (zahradní slavnosti, soutěžní odpoledne, výstavy, výlety atd.).

Při těchto společných akcích zůstáváme otevření též pro rodiny, jejichž děti již ukončily docházku v MŠ, nebo naopak ještě nebyly přijaty.

Společné tradiční akce nabízené školou:

- drakiáda

- oslavy narozenin dětí v MŠ

- martinská lampionová slavnost

- vánoční besídka, pásmo ke Dni matek, loučení s předškoláky

- maškarní karaoke a diskotéky

- pohádkový les

- školní ples se SRPDŠ při ZŠ Chlum

 Psychosociální podmínky

Maximálně se snažíme o vytvoření takového prostředí, aby se u nás cítili děti i dospělí dobře, spokojeně a bezpečně.

K nově příchozímu dítěti přistupujeme citlivě a snažíme se přizpůsobit jeho potřebám. Adaptace na nové prostředí probíhá postupně ve spolupráci s rodiči. Jde nám především 

o klidné, přirozené a citlivé jednání, kdy děti nejsou neúměrně přetěžovány a stresovány.

Pedagogický styl počítá s aktivní spoluúčastí a samostatným rozhodováním dítěte. Základem je vstřícná komunikace.

Jakýkoliv samostatný pokus dítěte je podporován a dostatečně pochválen.

Záleží nám na vzájemné toleranci, důvěře, ohleduplnosti a spolehlivosti.

Vzhledem k prevenci sociálně patologických jevů a šikany, se snažíme věnovat pozornost neformálním vztahům dětí ve třídě a jejich ovlivňování prosociálním směrem.

Vyvažujeme volnost a osobní svobodu dítěte s nezbytnou mírou omezení, vyplývající z nutnosti dodržovat v naší mateřské škole potřebný řád.

Cílem pro nás zůstává přání, aby se školka stala pro děti místem plným radosti 

a dobrých kamarádů.

 

Personální a pedagogické zajištění 

V jednotlivých odděleních MŠ pracuje 5 učitelek (3 na plný úvazek, 2 na částečný úvazek). Jedna z učitelek si doplňuje potřebnou kvalifikaci. Z důvodu integrace byla přijata na plný úvazek asistentka pedagoga. V MŠ je rovněž zaměstnána školnice.  

Vedení školy nám vytváří vhodné podmínky pro další profesní růst a systematické vzdělávání.

Pedagogická služba je stanovena tak, aby byla dětem zajištěna optimální vzdělávací a výchovná péče.

Snažíme se pracovat v souladu s pedagogickými a metodickými zásadami zajišťujícími rozvoj výchovy a vzdělání předškolních dětí. Ve spolupráci s příslušnými odborníky (logoped, speciální pedagog, poradenský psycholog,…), nabízíme rodičům pomoc v péči o děti se zvláštními vzdělávacími potřebami.

Náš pedagogický sbor a celý pracovní tým je stabilní a stmelený.

Chráníme soukromí rodiny a zachováváme patřičnou mlčenlivost o jejich vnitřních záležitostech.

 

Řízení MŠ

Povinnosti zaměstnanců školy jsou jasně vymezeny v pracovních náplních. Pedagogický sbor pracuje jako tým, spolupracuje s rodiči. Vedoucí učitelka MŠ vypracovává program školy ve spolupráci se všemi členkami pedagogického sboru. Pedagogický tým je stmelený, pedagogové se soustavně vzdělávají, pracují profesionálním způsobem. Pro nový školní rok plánujeme účast na seminářích a vzdělávacích programech pro učitele MŠ.

 

 

 

2. VZDĚLÁVACÍ  OBSAH - USPOŘÁDÁNÍ  UČIVA

Základní obsah předškolního vzdělávání v naší mateřské škole byl stanoven tak, aby navazoval na současné trendy ve vzdělání, odpovídal základním cílům a přitom respektoval věk, předpoklady a zkušenosti dítěte.

Reagujeme na jeho zájmy a zároveň se snažíme přizpůsobit prostředí školky jeho přirozeným potřebám.

Jednotlivé oblasti vzdělání reflektují vývoj dítěte, jeho přirozený život, zrání i učení. Jsou rozlišeny na základě vztahů, které si dítě postupně vytváří k sobě samému, k druhým lidem i k okolnímu světu.

 

Základní interakční oblasti:

 

1. Dítě a jeho tělo – oblast biologická

2. Dítě a jeho psychika – oblast psychologická

3. Dítě a ten druhý – oblast interpersonální

4. Dítě a společnost – oblast sociálně-kulturní

5. Dítě a svět – oblast environmentální

 

Tyto oblasti vzdělávání jsou vzájemně propojeny a ovlivňují se. Obsah jednotlivých oblastí se prolíná, prostupuje, vzájemně se podmiňuje a doplňuje.

V rámcovém programu pro předškolní vzdělávání je uvedeno, co nám každá oblast jasně definuje - vzdělávací cíle, očekávané kompetence dítěte, rizika ohrožující úspěch vzdělávacích záměrů i hlavní činnosti a příležitosti, které dětem nabízíme, vytváříme a umožňujeme.

 

Hlavní téma naší mateřské školy:

                      

Kamarádi, pojďte si hrát

 

Vycházíme z přesvědčení, že dítě poznává svět kolem sebe zejména konkrétním prožitkem a své první zkušenosti a znalosti čerpá ze svého bezprostředního okolí. 

 

Vzdělávací oblasti 

 

Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou zpracovány tak, aby byly pro pedagoga srozumitelné a aby s jejich obsahem mohl dále pracovat. Každá oblast zahrnuje tyto vzájemně propojené kategorie: dílčí cíle (záměry), vzdělávací nabídku a očekávané výstupy (předpokládané výsledky). 

Dílčí cíle vyjadřují, co by měl pedagog v průběhu předškolního vzdělávání sledovat, co by měl u dítěte podporovat. 

Vzdělávací nabídka jako prostředek vzdělávání představuje ve svém celku soubor (souhrn) praktických i intelektových činností, popř. příležitostí, vhodných k naplňování cílů 

a k dosahování výstupů. Pedagog by měl ve své praxi (tzn. při práci ve třídě) tuto nabídku respektovat a tvůrčím způsobem ji konkretizovat tak, aby nabízené činnosti byly mnohostranné a maximálně pestré a svou úrovní odpovídaly konkrétním možnostem 

a potřebám dětí.   

Očekávané výstupy jsou dílčí výstupy vzdělávání, které je možno obecně považovat v této úrovni vzdělávání za dosažitelné. Jsou formulovány tak, aby měly charakter způsobilostí (kompetencí). Nejedná se o výčet jednotlivých schopností, poznatků, dovedností kognitivních i praktických, postojů a hodnot, ale o jejich vzájemné propojení, o jejich jednoduché soubory dítětem prakticky využitelné. Tyto výstupy jsou formulovány pro dobu, kdy dítě předškolní vzdělávání ukončuje, s tím, že jejich dosažení není pro dítě povinné. Každé dítě může v čase, kdy opouští mateřskou školu, dosahovat těchto výstupů v míře odpovídající jeho individuálním potřebám a možnostem. Pedagog má při své práci sledovat proces osvojování těchto způsobilostí jak v rámci třídy dětí, tak u jednotlivých dětí a postupovat tak, aby děti získávaly co nejvíce. 

Z praktického hlediska jsou v RVP PV pojmenována možná rizika, která mohou ohrožovat úspěch vzdělávacích záměrů. Ta srozumitelně upozorňují pedagoga na to, čeho by se měl vyvarovat.  

 

 

1.  Dítě a jeho tělo 

 

Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti biologické je stimulovat a podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte, podporovat jeho fyzickou pohodu, zlepšovat jeho tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj jeho pohybových i manipulačních dovedností, učit je sebeobslužným dovednostem a vést je k zdravým životním návykům a postojům. 

 

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje) 

− uvědomění si vlastního těla 

− rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsah pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí 

− rozvoj a užívání všech smyslů 

− rozvoj fyzické i psychické zdatnosti 

− osvojení si věku přiměřených praktických dovedností 

− osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě 

− osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí 

− vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu  

 

Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí) 

− lokomoční pohybové činnosti (chůze, běh, skoky a poskoky, lezení), nelokomoční pohybové činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě) a jiné činnosti (základní gymnastika, turistika, sezónní činnosti, míčové hry apod.) 

− manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem; činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým používáním 

− zdravotně zaměřené činnosti (vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační cvičení)  

- smyslové a psychomotorické hry 

− konstruktivní a grafické činnosti 

− hudební a hudebně pohybové hry a činnosti 

− jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklidu, úpravy prostředí apod. 

− činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí 

− příležitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých životních návyků 

− činnosti relaxační a odpočinkové, zajišťující zdravou atmosféru a pohodu prostředí 

− příležitosti a činnosti směřující k prevenci úrazů (hrozících při hrách, pohybových činnostech a dopravních situacích, při setkávání s cizími lidmi), k prevenci nemoci, nezdravých návyků a závislostí  

 

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže) 

− zachovávat správné držení těla 

− zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku) 

− koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou 

− vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu 

− ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem

− vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem apod.) 

− ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.) 

− zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky (starat se o osobní hygienu, přijímat stravu a tekutinu, umět stolovat, postarat se o sebe a své osobní věci, oblékat se, svlékat, obouvat apod.) 

− zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, uklidit po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod.) 

− pojmenovat části těla, některé orgány (včetně pohlavních), znát jejich funkce, mít povědomí o těle a jeho vývoji, (o narození, růstu těla a jeho proměnách), znát základní pojmy užívané ve spojení se zdravím, s pohybem a sportem 

− rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí; chovat se tak, aby v situacích pro dítě běžných a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých 

− mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výživy 

− mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod.)

− zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními nástroji, běžnými pracovními pomůckami

 

2.  Dítě a jeho psychika 

 

Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti psychologické je podporovat duševní pohodu, psychickou zdatnost a odolnost dítěte, rozvoj jeho intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů a funkcí, jeho citů i vůle, stejně tak i jeho sebepojetí a sebenahlížení, jeho kreativity a sebevyjádření, stimulovat osvojování a rozvoj jeho vzdělávacích dovedností a povzbuzovat je v dalším rozvoji, poznávání a učení. 

 

Tato oblast zahrnuje tři „podoblasti“: 

a) Jazyk a řeč, 

b) Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace, 

c) Sebepojetí, city a vůle.  

 

a) Jazyk a řeč 

 

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje) 

− rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování) 

− rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu

− osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické)

 

 

Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí) 

− artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti 

− společné diskuse, rozhovory, individuální a skupinová konverzace (vyprávění zážitků, příběhů, vyprávění podle skutečnosti i podle obrazového materiálu, podle vlastní fantazie, sdělování slyšeného druhým apod.) 

− komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv 

− samostatný slovní projev na určité téma 

− poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a divadelních pohádek a příběhů 

− vyprávění toho, co dítě slyšelo nebo co shlédlo 

− přednes, recitace, dramatizace, zpěv 

− grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel, písmen 

− prohlížení a „čtení“ knížek 

− hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest 

− činnosti a příležitosti seznamující děti s různými sdělovacími prostředky (noviny, časopisy, knihy, audiovizuální technika)  

 

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže) 

− správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči 

− pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno 

− vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách

− vést rozhovor (naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, ptát se) 

− domluvit se slovy i gesty, improvizovat 

− porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách) 

− formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat 

− učit se nová slova a aktivně je používat (ptát se na slova, kterým nerozumí) 

− naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod.) 

− sledovat a vyprávět příběh, pohádku 

− popsat situaci (skutečnou, podle obrázku) 

− chápat slovní vtip a humor 

− sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech 

− utvořit jednoduchý rým 

− poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma

− rozlišovat některé obrazné symboly (piktogramy, orientační a dopravní značky, označení nebezpečí apod.) a porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci 

− sledovat očima zleva doprava 

− poznat některá písmena a číslice, popř. slova 

− poznat napsané své jméno 

− projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo, film, užívat telefon

 

b) Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace 

 

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje) 

− rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie 

− rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření)

− posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.) 

− vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení 

− osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla) 

− vytváření základů pro práci s informacemi  

 

Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí) 

− přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů i jevů v okolí dítěte, rozhovor o výsledku pozorování 

− záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenovávání jejich vlastností (velikost, barva, tvar, materiál, dotek, chuť, vůně, zvuky), jejich charakteristických znaků a funkcí 

− motivovaná manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností 

− konkrétní operace s materiálem (třídění, přiřazování, uspořádání, odhad, porovnávání apod.) 

− spontánní hra, volné hry a experimenty s materiálem a předměty

− smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehu a vnímání, zrakové a sluchové paměti, koncentrace pozornosti apod. 

− námětové hry a činnosti 

− hry nejrůznějšího zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii (kognitivní, imaginativní, výtvarné, konstruktivní, hudební, taneční či dramatické aktivity) 

− řešení myšlenkových i praktických problémů, hledání různých možností a variant 

− hry a činnosti zaměřené ke cvičení různých forem paměti (mechanické a logické, obrazné a pojmové) 

− činnosti zaměřené k vytváření (chápání) pojmů a osvojování poznatků (vysvětlování, objasňování, odpovědi na otázky, práce s knihou, s obrazovým materiálem, s médii apod.) 

− činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů (písmena, číslice, piktogramy, značky, symboly, obrazce) 

− hry a praktické úkony procvičující orientaci v prostoru i v rovině 

− činnosti zaměřené k seznamování se s elementárními číselnými a matematickými pojmy a jejich symbolikou (číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství apod.) a jejich smysluplné praktické aplikaci 

− činnosti zasvěcující dítě do časových pojmů a vztahů souvisejících s denním řádem, běžnými proměnami a vývojem a přibližující dítěti přirozené časové i logické posloupnosti dějů, příběhů, událostí apod.  

 

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže) 

− vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového, změněného, chybějícího) 

− záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost − poznat a pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno 

− přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to, o čem přemýšlí a uvažuje, také vyjádřit − zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi) 

− vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení 

− postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí 

− chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat (porovnávat, uspořádávat a třídit soubory předmětů podle určitého pravidla, orientovat se v elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat více, stejně, méně, první, poslední apod.) 

− chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), elementární časové pojmy (teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok), orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase 

− naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit 

− řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat „nápady“ 

− nalézat nová řešení nebo alternativní k běžným 

− vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických) i ve slovních výpovědích k nim

 

c) Sebepojetí, city, vůle 

 

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje) 

− poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti) 

− získání relativní citové samostatnosti 

− rozvoj schopnosti sebeovládání 

− rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat 

− rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit 

− rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání 

− získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci  

 

 

Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí) 

− spontánní hra 

− činnosti zajišťující spokojenost a radost, činnosti vyvolávající veselí a pohodu − činnosti přiměřené sílám a schopnostem dítěte a úkoly s viditelným cílem a výsledkem, v nichž může být dítě úspěšné 

− činnosti nejrůznějšího zaměření vyžadující (umožňující) samostatné vystupování, vyjadřování, obhajování vlastních názorů, rozhodování a sebehodnocení − příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání 

− cvičení organizačních dovedností 

− estetické a tvůrčí aktivity (slovesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební, pohybové a další) 

 − sledování pohádek a příběhů obohacujících citový život dítěte 

− cvičení v projevování citů (zvláště kladných), v sebekontrole a v sebeovládání (zvláště emocí záporných, např. hněvu, zlosti, úzkosti apod.) 

− hry na téma rodiny, přátelství apod. 

− výlety do okolí (do přírody, návštěvy dětských kulturních akcí apod.)

- činnosti zaměřené k poznávání různých lidských vlastností; záměrné pozorování, čím se lidé mezi sebou liší (fyzické i psychické vlastnosti, dovednosti, schopnosti, city, vlastnosti dané pohlavními rozdíly, věkem, zeměpisným místem narození, jazykem) a v čem jsou si podobní 

− dramatické činnosti (předvádění a napodobování různých typů chování člověka v různých situacích), mimické vyjadřování nálad (úsměv, pláč, hněv, zlobu, údiv, vážnost apod.) 

− činnosti vedoucí dítě k identifikaci sebe sama a k odlišení od ostatních  

 

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže) 

− odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory − uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je 

− rozhodovat o svých činnostech 

− ve známých a opakujících se situacích a v situacích, kterým rozumí, ovládat svoje city a přizpůsobovat jim své chování 

− vyjádřit souhlas i nesouhlas, říci „ne“ v situacích, které to vyžadují (v ohrožujících, nebezpečných či neznámých situacích), odmítnout se podílet na nedovolených či zakázaných činnostech apod. 

− uvědomovat si své možnosti i limity (své silné i slabé stránky) 

− přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky

− prožívat radost ze zvládnutého a poznaného

− vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení 

− respektovat předem vyjasněná a pochopená pravidla, přijímat vyjasněné a zdůvodněné povinnosti 

− zorganizovat hru 

− uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost, spokojenost i strach, smutek, odmítání), rozlišovat citové projevy v důvěrném (rodinném) a cizím prostředí 

− prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí (soucit, radost, náklonnost), snažit se ovládat své afektivní chování (odložit splnění svých osobních přání, zklidnit se, tlumit vztek, zlost, agresivitu apod.) 

− být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem 

− těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i kulturních krás i setkávání se s uměním 

− zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou či dramatickou improvizací apod.)  

 

3. Dítě a ten druhý  

 

Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v interpersonální oblasti je podporovat utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů.

  

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje) 

− seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému 

− osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem 

− posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.) 

− vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.) 

− rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních − rozvoj kooperativních dovedností 

− ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými  

 

Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí) 

− běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým 

− sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové hry, výtvarné hry a etudy 

− společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření 

− kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách 

− společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému 

− aktivity podporující sbližování dětí 

− aktivity podporující uvědomování si vztahů mezi lidmi (kamarádství, přátelství, vztahy mezi oběma pohlavími, úcta ke stáří apod.) 

− hry, přirozené i modelové situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého 

− činnosti zaměřené na porozumění pravidlům vzájemného soužití a chování, spolupodílení se na jejich tvorbě 

− hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se s ním, půjčit hračku, střídat se, pomoci mu, ke schopnosti vyřešit vzájemný spor apod.

- činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije - rodina (funkce rodiny, členové rodiny a vztahy mezi nimi, život v rodině, rodina ve světě zvířat) 

- mateřská škola (prostředí, vztahy mezi dětmi i dospělými, kamarádi) 

− hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých 

− četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením  

 

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže) 

− navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat s ním vhodným způsobem, respektovat ho 

− porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad 

− přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství 

− odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná 

− uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je 

− chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené 

− uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj postoj nebo názor, respektovat jiný postoj či názor), přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou 

− spolupracovat s ostatními 

− dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla 

− respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol s jiným dítětem apod. 

− vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc (chovat se citlivě a ohleduplně k slabšímu či postiženému dítěti, mít ohled na druhého a soucítit s ním, nabídnout mu pomoc apod.) 

− bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování apod. 

− chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, v případě potřeby požádat druhého o pomoc (pro sebe i pro jiné dítě)

 

4. Dítě a společnost  

 

Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v oblasti sociálně - kulturní je uvést dítě do společenství ostatních lidí a do pravidel soužití s ostatními, uvést je do světa materiálních i duchovních hodnot, do světa kultury a umění, pomoci dítěti osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje a umožnit mu aktivně se podílet na utváření společenské pohody ve svém sociálním prostředí.

  

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje) 

− poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v tomto prostředí 

− rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané 

− rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny 

− vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách 

− seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije 

− vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností 

− vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat − rozvoj společenského i estetického vkusu

  

 

Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí) 

− běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování 

− aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy 

− spoluvytváření přiměřeného množství jasných a smysluplných pravidel soužití ve třídě 

− různorodé společné hry a skupinové aktivity (námětové hry, dramatizace, konstruktivní a výtvarné projekty apod.) umožňující dětem spolupodílet se na jejich průběhu i výsledcích

− přípravy a realizace společných zábav a slavností (oslavy výročí, slavnosti v rámci zvyků a tradic, sportovní akce, kulturní programy apod.) 

− tvůrčí činnosti slovesné, literární, dramatické, výtvarné, hudební, hudebně pohybové, dramatické apod. podněcující tvořivost a nápaditost dítěte, estetické vnímání i vyjadřování a tříbení vkusu 

− receptivní slovesné, literární, výtvarné či dramatické činnosti (poslech pohádek, příběhů, veršů, hudebních skladeb a písní, sledování dramatizací, divadelních scének) 

− setkávání se s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním mimo mateřskou školu, návštěvy kulturních a uměleckých míst a akcí zajímavých pro předškolní dítě 

− hry zaměřené k poznávání a rozlišování různých společenských rolí (dítě, dospělý, rodič, učitelka, žák, role dané pohlavím, profesní role, herní role) a osvojování si rolí, do nichž se dítě přirozeně dostává 

− aktivity přibližující dítěti pravidla vzájemného styku (zdvořilost, ohleduplnost, tolerance, spolupráce) a mravní hodnoty (dobro, zlo, spravedlnost, pravda, upřímnost, otevřenost apod.) v jednání lidí 

− hry a praktické činnosti uvádějící dítě do světa lidí, jejich občanského života a práce (využívání praktických ukázek z okolí dítěte, tematické hry seznamující dítě s různými druhy zaměstnání, řemesel a povolání, s různými pracovními činnostmi a pracovními předměty, praktická manipulace s některými pomůckami a nástroji, provádění jednoduchých pracovních úkonů a činností apod.) 

− aktivity přibližující dítěti svět kultury a umění a umožňující mu poznat rozmanitost kultur (výtvarné, hudební a dramatické činnosti, sportovní aktivity, zábavy, účast dětí na kulturních akcích, návštěvy výstav, divadelních a filmových představení, využívání příležitostí seznamující dítě přirozeným způsobem s různými tradicemi a zvyky běžnými v jeho kulturním prostředí apod.)  

 

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže) 

− uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi (zdravit známé děti i dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat, vzít si slovo až když druhý domluví, požádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout pokyn apod.) 

− pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli, podle které je třeba se chovat 

− chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé 

− začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti 

− porozumět běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých − adaptovat se na život ve škole, aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy i jeho běžných proměn (vnímat základní pravidla jednání ve skupině, podílet se na nich a řídit se jimi, podřídit se rozhodnutí skupiny, přizpůsobit se společnému programu, spolupracovat, přijímat autoritu) a spoluvytvářet v tomto společenství prostředí pohody 

− vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení (v jednoduchých situacích samostatně, jinak s pomocí) 

− utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat (doma, v mateřské škole i na veřejnosti)

− chovat se zdvořile, přistupovat k druhým lidem, k dospělým i k dětem, bez předsudků, s úctou k jejich osobě, vážit si jejich práce a úsilí 

− dodržovat pravidla her a jiných činností, jednat spravedlivě, hrát fair 

− uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat neočekávaně, proti pravidlům, a tím ohrožovat pohodu i bezpečí druhých; odmítat společensky nežádoucí chování (např. lež, nespravedlnost, ubližování, lhostejnost či agresivitu), chránit se před ním a v rámci svých možností se bránit jeho důsledkům (vyhýbat se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají) 

− zacházet šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami, s penězi apod. 

− vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo zajímavé, co je zaujalo) 

− zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.) 

− vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus)

 

5. Dítě a svět 

 

Záměrem vzdělávacího úsilí pedagoga v environmentální oblasti je založit u dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí – počínaje nejbližším okolím a konče globálními problémy celosvětového dosahu – a vytvořit elementární základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte (člověka) k životnímu prostředí.  

 

Dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje) 

− seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu 

− vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách 

− poznávání jiných kultur 

− pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit 

− osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy 

− rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách 

− rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám 

− vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí  

 

Vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí) 

− přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody, kulturních i technických objektů, vycházky do okolí, výlety 

− aktivity zaměřené k získávání praktické orientace v obci (vycházky do ulic, návštěvy obchodů, návštěvy důležitých institucí, budov a dalších pro dítě významných objektů) 

− sledování událostí v obci a účast na akcích, které jsou pro dítě zajímavé 

− poučení o možných nebezpečných situacích a dítěti dostupných způsobech, jak se chránit (dopravní situace, manipulace s některými předměty a přístroji, kontakt se zvířaty, léky, jedovaté rostliny, běžné chemické látky, technické přístroje, objekty a jevy, požár, povodeň a jiné nebezpečné situace a další nepříznivé přírodní a povětrnostní jevy), využívání praktických ukázek varujících dítě před nebezpečím 

− hry a aktivity na téma dopravy, cvičení bezpečného chování v dopravních situacích, kterých se dítě běžně účastní, praktický nácvik bezpečného chování v některých dalších situacích, které mohou nastat 

− praktické užívání technických přístrojů, hraček a dalších předmětů a pomůcek, se kterými se dítě běžně setkává 

− přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí, sledování rozmanitostí a změn v přírodě (příroda živá i neživá, přírodní jevy a děje, rostliny, živočichové, krajina a její ráz, podnebí, počasí, ovzduší, roční období) − práce s literárními texty, s obrazovým materiálem, využívání encyklopedií a dalších médií 

− kognitivní činnosti (kladení otázek a hledání odpovědí, diskuse nad problémem, vyprávění, poslech, objevování)   

− praktické činnosti, na jejichž základě se dítě seznamuje s různými přírodními i umělými látkami a materiály ve svém okolí a jejichž prostřednictvím získává zkušenosti s jejich vlastnostmi (praktické pokusy, zkoumání, manipulace s různými materiály a surovinami) 

− využívání přirozených podnětů, situací a praktických ukázek v životě a okolí dítěte k seznamování dítěte s elementárními dítěti srozumitelnými reáliemi o naší republice 

− pozorování životních podmínek a stavu životního prostředí, poznávání ekosystémů (les, louka, rybník apod.) 

− ekologicky motivované hrové aktivity (ekohry) 

− smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí a okolní krajinu, pracovní činnosti, pěstitelské a chovatelské činnosti, činnosti zaměřené k péči o školní prostředí, školní zahradu a blízké okolí  

 

Očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže) 

− orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, v budově mateřské školy, v blízkém okolí) 

− zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se doma a v mateřské škole opakují, chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře apod.) 

− uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a mít povědomí o tom, jak se prakticky chránit (vědět, jak se nebezpečí vyhnout, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc) 

− osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi 

− mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte 

− vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý - jak svět přírody, tak i svět lidí (mít elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemích, o planetě Zemi, vesmíru apod.) 

− všímat si změn a dění v nejbližším okolí 

− porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat), přizpůsobovat se běžně proměnlivým okolnostem doma i v mateřské škole 

− mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí 

− rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně 

− pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu v okolí, živé tvory apod.)

 

 

CÍLE PROJEKTU  ŠKOLY - SOUHRN

1. Učit děti vnímat svět kolem sebe,dění v tomto světě a vytvořit základy pro odpovědný postoj dítěte ke společenskému a přírodnímu prostředí

- vést ke zdravému životnímu stylu

- pěstování odpovědnosti za vlastní jednání

- využívání přirozených životních situací k přirozenému učení

2. Podporovat rozvoj sociálně-kulturních postojů, návyků a dovednosti dítěte, učit je přijímat společenské, morální a estetické hodnoty

- dodržování stanovených pravidel

- seznamování s morálními, společenskými a estetickými hodnotami

- vnímání a respektování společnosti

- spolupráce se ZŠ

- účast školy na mimoškolních akcích

3. Zlepšovat tělesnou zdatnost, podporovat rozvoj pohybových dovedností, učit sebeobslužným dovednostem, vést děti ke zdravému životnímu stylu

- dokonalý pitný režim

- skladba jídelníčku

- odpolední odpočinkové aktivity uzpůsobené věku a potřebám dětí

 

 

 

4. Podporovat duševní pohodu dětí, rozvíjet jejich intelekt, řeč, poznávací procesy a funkce, city, vůli - cestou přirozené výchovy a vzdělávání na základě interakce s okolím a svou vlastní prožitou zkušeností-rozvoj smyslů

- denní využívání smyslového vnímání k přirozenému učení

- denní využívání jazykových chvilek

- využívání tvořivé improvizace v práci pedagogů

- didakticky zacílené činnosti ve skupinách i individuálně

- zajímavými tematickými bloky probouzet zájem o poznávání

- využívání experimentování

- radostné prožití celého dne v MŠ - spokojené dítě

- zodpovědná příprava pro vstup do ZŠ

- důraz na péči o děti s odkladem školní docházky

- rozšiřování a zkvalitňování nadstandardních aktivit školy

5. Rozvíjet spolupráci s rodiči dětí

- využívání MŠ jako poradenského servisu pro rodiče

- nabízení osvětových aktivit v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí

- webové stránky školy

- společné akce s rodiči

- individuální spolupráce s rodiči

6. Vychovávat a vzdělávat děti se specifickými vzdělávacími potřebami

- podpora vzdělávání dětí se zdravotním postižením-integrace do běžných tříd

- rozvíjení spolupráce s odborníky

7. Rozvíjet spolupráci se zřizovatelem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

VZDĚLÁVACÍ OBSAH – USPOŘÁDÁNÍ UČIVA

 

1. ZÁŘÍ

AHOJ KLUCI, AHOJ HOLKY,

POJĎTE S NÁMI K NÁM DO ŠKOLKY! 1. třída

1. Máme nové kamarády

2. Obilíčko, obilí, už jsme z pole sklidili

3. V lese rostou bedly, kousek vedle jedlí

4. To je máma – to je táta

2. třída

1. Vzpomínání na prázdniny

2. Lidé a traktory, vyořou brambory

3. Co se skrývá v lese?

4. Táta, máma, děti, je nás jako smetí!

2. ŘÍJEN

FOUKEJ, FOUKEJ VĚTŘÍČKU,

SHOĎ MI JEDNU HRUŠTIČKU! 1. třída

1. Posílám ti draku, psaníčko až k mraku!

2. Podzim nám podává, jablíčka voňavá

3. To je zlaté posvícení

4. Voda, voda, modrá voda

2. třída

1. Vysoko až nad oblaka, do větru si pouštím draka

2. Už podzim podává, jablíčka voňavá

3. Když je u nás posvícení

4. Hop a skok – přes potok

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3. LISTOPAD

PADL LÍSTEK Z JAVORA, ZIMA UŽ JDE DO DVORA 1. třída

1. V listopadu listí padá, hlíně na prokřehlá záda

2. Martinská lampionová slavnost

3. Zadními vrátky – hurá do pohádky

4. Tolik barev – jako duha!

 

 

 

2. třída

1. Zlatý lístek z javora, zima už jde do dvora

2. Martinská lampionová slavnost

3. Pohádko, já tě znám

4. Barvy kolem nás

4. PROSINEC

DOBŘE DĚTEM O VÁNOCÍCH, NA RYBNÍCÍCH NA POTOCÍCH 1. třída

1. Přijde k nám Mikuláš

2. Při vánoci dlouhé noci

3. Čekáme na Ježíška

2. třída

1. Mikulášská nadílka

2. Vánoce, vánoce přicházejí

3. Štědrý večer už je za dveřmi

5. LEDEN

BÍLÁ ZIMA, MODRÉ MRAZY 1. třída

1. My tři králové jdeme k vám

2. Začaly zimní radovánky

3. Co je malé a co velké?

4. Tú, tú, tú – auto už je tu

2. třída

1. Tříkrálový týden

2. Když se zima vydaří, radují se lyžaři

3. Malý – velký - největší

4. Co jezdí, létá a pluje?

 

 

 

6. ÚNOR

ÚNOR BÍLÝ, POLE SÍLÍ 1. třída

1. Kovej, kovej kováříčku

2. Karneval je za dveřmi

3. Červená a zelená – co to asi znamená?

4. Něco je kulaté, něco je hranaté

2. třída

1. Povolání a řemesla

2. Masopust držíme, nic se nevadíme

3. Stůj! Pozor – semafor!

4. Čáry, máry, jaké to tvary?

 

 

7. BŘEZEN

AŽ PŘIJDE BŘEZEN, ZA KAMNA VLEZEM 1. třída

1. Už je zjara venku, kolébka pro sněženku

2. Ptáčku, jaké jméno máš?

3. Všechny věci z něčeho jsou přeci

4. Knížky jsou naši kamarádi

2. třída

1. Jaro hledá venku, šaty pro sněženku

2. Vlaštovička se vrátila

3. Vím, ž čeho se vyrábí

4. Březen – měsíc knihy

8. DUBEN

HODY, HODY DOPROVODY, JARO CHODÍ KOLEM VODY 1. třída

1. Kuřátek a slepiček, máme plný dvoreček

2. Velikonoční koulení

3. Třídíme a recyklujeme

4. Čarodějnice na koštěti, kolem naší školky letí

2. třída

1. Na našem dvoře, všechno tam krákoře

2. Velikonoce už jsou tady

3. Třídíme a recyklujeme

4. Čarodějnice mají svátek

 

 

9. KVĚTEN

VÍTEJ, VÍTEJ MÁJI, MY JSME TOBĚ RÁDI 1. třída

1. Mamince jdem s kytičkou, dárečkem a písničkou

2. Praha, naše hlavní město

3. Zvířátka na louce a v lese

4. Čáry, máry, ententýky, poletíme do Afriky

2. třída

1. Za maminkou s kytičkou, obejmem ji celičkou

2. Stověžatá Praha - Evropy je brána

3. Na louce a v lese

4. Levá, pravá šlapem světem, celou zemi poznat chceme

 

 

10. ČERVEN

LOUČÍM SE ŠKOLIČKO, LOUČÍM SE MALIČKO 1. třída

1. První červen – svátek dětí

2. Potok – řeka - moře

3. Jak to bylo s dinosaury

4. Léto, milé léto, cos nám přineslo?

 

 

2. třída

1. První červen – svátek dětí

2. Potok – řeka - moře

3. Jurský svět

4. Jahodníci jdou, jahody nesou

 

 

 

 

 

1. ZÁŘÍ AHOJ KLUCI, AHOJ HOLKY, POJĎTE S NÁMI K NÁM DO ŠKOLKY

Podtémata:

1. třída

1. Máme nové kamarády

2. Obilíčko, obilí, už jsme z pole sklidili

3. V lese rostou bedly, kousek vedle bedlí

4. To je máma – to je táta

2. třída

1. Vzpomínáme na prázdniny

2. Lidé a traktory, vyořou brambory

3. Co se skrývá v lese?

4. Táta, máma,děti, je nás jako smetí

Dílčí vzdělávací cíle: Umět určit členy rodiny

Rozvoj řečových a jazykových dovedností receptivních /vnímání, naslouchání, porozumění/ i dovedností produktivních /výslovnost, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování/ 

Znát své jméno a příjmení, věk, adresu svého bydliště, poznat svou značku a uložit si své věci na určené místo

Rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí /spolupráce, podílení na společných činnostech, přijímání základních hodnot v daném společenství uznávaných

Umět charakterizovat roční období,rozlišit stromy jehličnaté a listnaté, pojmenovat některé druhy

Mít povědomí o ročním období, změny v přírodě

Děti mladší 3 let: Pozvolné zvykání na nové prostředí, dobře se adaptovat, zvládat základní hygienické a sebeobslužné návyky.

Očekávané výstupy: Naučit děti znát své jméno a příjmení,věk, adresu, procvičit znalost značky

Prohlubovat znalosti dětí o struktuře rodiny

Naučit děti charakterizovat letní období 2 – 3 typickými znaky, znalosti o letní přirodě 

Získat představu o významu dodržování určitého režimu 

Orientovat se v novém prostředí, přizpůsobovat se pravidlům soužití s vrstevníky 

Poznat svou obec, významné budovy 

Učit děti přírodu pozorovat, vnímat její krásu

Poznávat zvířata a rostliny v lese

Procvičit u dětí rozlišování stromů

Okruhy činností: - hry a činnosti zajišťující spokojenost a radost 

- běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování 

- aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí mateřské školy 

- spoluvytváření jasných a smysluplných pravidel soužití ve třídě 

- aktivity přibližující pravidla vzájemného styku (zdvořilost, ohleduplnost, tolerance, spolupráce) a mravní hodnoty (dobro, zlo, spravedlnost, pravda, upřímnost…) v jednání lidí 

- aktivity umožňující poznat rozmanitosti kultur  

- společenské hry a aktivity nejrůznějšího zaměření 

- kooperativní činnosti ve dvojici, skupinách, spolupráce s ostatními 

- činnosti zaměřené na poznání sociálního prostředí, v němž dítě žije: rodina (funkce rodiny, členové rodiny a vztahy mezi nimi, život v rodině, rodina ve světě zvířat) 

– mateřská škola (prostředí, vztahy mezi dětmi i dospělými, kamarádi)

- hry v lese, poznávání rostlin, zvířat, stromů

- hry na téma ročního období, odlet vlaštovek

 

Charakteristika a záměry bloku:  

V tomto bloku je dán prostor pro adaptaci dítěte ve třídě v MŠ. Společně si s dětmi připomeneme zážitky z prázdnin, přiblížíme dětem prostředí mateřské školy i prostor školní zahrady, děti si postupně zvykají na pravidelný režim, seznámí se s dětmi a zaměstnanci školy. Dozví se, za kým mohou s důvěrou přijít pro radu a pomoc. Jsou vedeny k bezpečnému pohybu a chování v prostorách školy i na zahradě a v dopravním provozu při vycházkách. Děti se seznamují postupně s pravidly soužití ve třídě.  

Děti jsou denně v kontaktu s přírodou, životem v obci, pracemi na zahradách, některé pomáhají svým rodičům a tak je jim toto téma velmi blízké. Naším záměrem je již přijaté pozitivní vzory chování a nabyté znalosti upevňovat a prohlubovat, vést děti k získávání vztahu k jejich nejbližšímu prostředí, ve kterém vyrůstají a jsou v blízkém sepjetí s přírodou. Pomocí pohádek si děti uvědomí důležitost vzájemné spolupráce a pomoci jeden druhému a zároveň pochopí, jaké důsledky přináší neposlušnost - poznají základní řád, pravidla a pochopí, co se stane, pokud se řád či pravidla poruší. Citlivě  u dětí prohlubovat znalosti o rodině, její důležitost ve společnosti.  

Konkrétní navrhované činnosti:  

• Prakticky se seznámit s prostředím školy 

• Hry na školní zahradě, vycházky do okolí 

• Výtvarné zachycení zážitků z prázdnin 

• Vyprávění a rozhovory 

• Prohlížení přinesených fotografií 

• Dramatizace pohádek – Budka, Neposlušná kůzlátka, Červená Karkulka 

• Motivační postava (kamarád loutka), která provede děti prvními dny ve školce a komunikace s ní bude pro některé děti snadnější, než přímá komunikace s učitelkou 

• Reprodukce známých pohádek dětmi, popis obrázků 

• Zpěv známých písní s doprovodem na orf. hud. nástroje /Prší, prší, Skákal pes…/ 

• Pohybové hry s jednoduchými pravidly – Zajíček v své jamce, Pásla ovečky… 

• Pohybové ztvárnění chůze dětí, zvířat 

• Přirozená pohybová cvičení – překážkové dráhy, skluzavka, míče 

• Didaktické hry s poznáváním jmen nových kamarádů (Listonoš, Komu hodím míč…) 

• Práce s pracovními listy 

• Grafomotorická cvičení na uvolnění paží   

 

 

2. ŘÍJEN FOUKEJ, FOUKEJ VĚTŘÍČKU, SHOĎ MI JEDNU HRUŠTIČKU

Podtémata: 1. třída

1. Posílám ti draku, psaníčko až k mraku

2. Podzim nám podává, jablíčka voňavá

3. To je zlaté posvícení

4. Voda, voda, modrá voda

2. třída

1. Vysoko až nad oblaka, do větru si pouštím draka

2. Už podzim podává, jablíčka voňavá

3. Když je u nás posvícení

4. Hop a skok – přes potok

Dílčí vzdělávací cíle: Rozvoj psychické a fyzické zdatnosti 

Rozvoj dovedností receptivních /vnímání, naslouchání, porozumění/ 

Znát plody některých stromů a keřů, poznávat a pojmenovat ovoce a zeleninu

Vytváření aktivních postojů ke světu, k životu 

Vytváření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou i neživou přírodou   

Znát živočichy žíjící ve vodě, význam vody pro člověka a zvířata

Děti mladší 3 let: Snažit se o správnou komunikaci s dětmi i dospělými, učit se znát své jméno a říci ho druhému, poznat některé druhy ovoce a zeleniny, zúčastnit se společných akcí s rodiči.

Očekávané výstupy: Poznat zahradu jako součást dobrého životního prostředí 

Vědět, že lidská činnost je nezbytná při péči o ovoce i zeleninu 

Vědět, že ovoce a zelenina jsou součástí zdravého stravování 

Získat vztah k přírodě, učit se poznávat ovoce – zeleninu, stromy – keře 

Uvědomit si sounáležitost s planetou, zvířata v lese, v rybníce

Poznávat rozmanité výtvarné techniky

Rozvíjet pracovní dovednosti, jemnou i hrubou motoriku

Okruhy činností: - praktické činnosti s přírodním materiálem 

- hry s říkadly, písněmi, rytmicko-melodické hry 

- přímé pozorování přírodního prostředí, jevů, proměnlivosti počasí  

- sledování rozmanitosti a změn v přírodě, klimatických změn, poškozování přírody 

- společné vycházky a výlety do přírody, k rybníku

- rozhovory o zážitcích, diskuze, vyprávění dětí, poslech pohádek a příběhů 

- práce s knihami a obrazovým materiálem   

- výtvarné dovednosti a techniky 

– konstruování, prostorové vytváření, tvoření z papíru, přírodnin 

- práce na zahradě, sklizeň ovoce, pouštění draků   

- výroba dráčků, drakiáda

- pozorování příprav a výlovu rybníka

 

 

Charakteristika a záměry bloku:  

Zdůrazníme význam ovoce a zeleniny jako významné součásti jídelníčku. Nevšímáme si však pouze zahrad, ale rozhlédneme se i po krajině a budeme si všímat stromů a keřů, jejich plodů, jak se mění, co se děje s listím, barevnost podzimu. Děti poznají, co přináší změny počasí, jak se budou oblékat. Připomeneme si bezpečnost pohybu na silnici, důležitost výrazného oděvu.  Děti se dozví, jak se připravují zvířata na příchod zimy, blíže se s některými seznámí.  Dále dětem přiblížíme podzimní tradice a svátky. Seznámíme děti s významem vody pro náš život, co pro člověka voda znamená, jak s ní šetrně zacházet. 

Konkrétní navrhované činnosti:  

• Hudebně pohybové hry – Zajíček v své jamce, Myšičko myš… 

• Manipulace, pozorování a pokusy s ovocem a zeleninou 

• Sledování prací na zahradách 

• Prohlížení knih a jiného obrazového materiálu 

• Pohybové ztvárnění MALÝ x VELKÝ pro pochopení obsahu slov 

• Hry a spolupráce ve dvojicích či větších skupinách 

• Sledování loutkové pohádky a vlastní hra s loutkou 

• Hry s přírodninami 

• Srovnávání, třídění 

• Pohádka O VELIKÉ ŘEPĚ – uvědomění si pojmu „první“ – „poslední“ v pohádce i běžném životě 

• Rozhovory, diskuze, vyprávění zážitků a příběhů 

• Výtvarné práce – malba, kolorování kresby tuší, modelování, zapouštění barvy do klovatiny, využití přírodních materiálů (barevných listů, plodů…) – koláže 

• Nácvik tematických říkadel – téma lesní zvířata, podzim, plody 

• Základní barvy – Pan Čáp ztratil čepičku 

• Pohybové ztvárnění zvířat – lesních 

• Stavby pelíšků pro zvěř 

• Sběr žaludů a kaštanů 

• Práce s pracovními listy – bludiště, početní řada, přiřazování, vybarvování dle zadání 

• Kresba zvířecí a lidské postavy 

• Konstrukční hry ze stavebnic 

• Skládání puzzle 

• Grafomotorická cvičení 

• Dramatizace úseků pohádek 

• Zdravotní cviky /téma lesních zvířat/ 

• Výlet k rybníku, pozorování výlovu rybníka

 

 

3. LISTOPAD PADL LÍSTEK Z JAVORA, ZIMA UŽ JDE DO DVORA

Podtémata: 1. třída

1. V listopadu listí padá, hlíně na prokřehlá záda

2. Martinská lampionová slavnost

3. Zadními vrátky – hurá do pohádky

4. Tolik barev – jako duha

1. třída

1. Zlatý lístek z javora, zima už jde do dvora

2. Martinská lampionová slavnost

3. Pohádko, já tě znám

4. Barvy kolem nás

Dílčí vzdělávací cíle: Rozlišovat hlavní znaky jednotlivých ročních období a jejich vztah k určitému počasí

Umět správně pojmenovat časová období

Rozvoj komunikativních dovedností /verbálních i neverbálních/ a kultivovaného projevu 

Rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému /pojmovému/ 

Rozvoj paměti a pozornosti, přechod od běžných forem těchto funkcí 

Při manipulaci a operaci s předměty určovat barvy – určovat i odstíny

Rozvoj komunikativních dovedností 

Rozvoj základních kulturně-společenských postojů, návyků a dovedností dítěte 

Rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, spontánně, chovat se autonomně, pro-sociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny

Dodržování tradic a zvyků

Poznávání tvarů a barev

Děti mladší 3 let: Hlídat si své věci, pamatovat si svoji značku. Snažit se samostatně používat hygienické zařízení, zvládat osobní hygienu, zapojovat se do jednoduchých činností s ostatními staršími dětmi.

Očekávané výstupy: Získat vztah k přírodě, uvědomit si, že příroda kolem nás se mění v souvislosti s ročními obdobími 

Procvičování základních i vedlejších barev

Seznamování s pohádkami, hlavními hrdiny, hledat dobro a zlo v pohádkách

Udržovat zvyky a tradice– spolupráce s rodiči

Okruhy činností: - rytmizace a melodizace říkadel, instrumentální doprovod k písním, hra na tělo, uplatňování tanečních prvků, pohybové vyjádření hudby, poslech, zpěv, dechová cvičení, hudební hádanky, dynamika, výška a hloubka tónů atd. 

- záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování barev a odstínů, hry s barvami 

- příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání 

- artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy - artikulační cvičení, vyprávění, popis, dramatizace, práce s obrázky, pantomima, rozhovory, práce s knihami a encyklopediemi 

- pohybové hry: dovednosti s míčem, překážkové dráhy, jízda na koloběžkách, štafetové hry, cvičení s náčiním a na nářadí, skákání gumy, podbíhání lana, skákání přes švihadlo 

- hry založené na prožívání smysly /ochutnávání, poslech zvuků, hmatové hry, zrakové hry, Kimony hry

- četba pohádek, dramatizace, loutkové scénky

- hry s barvami

 

Charakteristika a záměry bloku:  

Dítě se seznámí s ročním obdobím, jak na sebe navazují, změny v přírodě. Seznámí se s příběhem o sv. Martinovi, který přináší zimní období, připraví si společně s učitelkami lampionky. Také si připomenou hlavní hrdiny pohádek, kde si uvědomí dobro a zlo a poučení z příběhů. Děti se seznámí a postupně naučí znát základní i vedlejší barvy. Učí se vyvíjet volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení. Pochopí, že všichni lidé mají stejnou hodnotu, přestože je každý člověk jiný, že odlišnosti jsou přirozené. Pokouší se samo zvládat sebeobsluhu – oblékání, jídlo, hygiena.   

Konkrétní navrhované činnosti:  

• Hudebně pohybové hry – použití všech končetin, rytmizace, hra na tělo  

• Hra (cvičení) na hadrového panáčka x dřevěnou loutku – uvědomění si změny pohybů, uvolnění, napětí (po porovnání obou hraček hmatem) 

• Prohlížení knih a jiného obrazového materiálu 

• Tematické hry a spolupráce ve dvojicích či větších skupinách 

• Sledování loutkové pohádky a vlastní hra s loutkou  

• Kresba lidské postavy 

• Skákání panáka 

• Výtvarné práce – modelování postavy, obličeje, skládání panáka z krabic, obkreslení dětí na balicí papír + doplnění detailů a částí těla 

• Nácvik tematických říkadel – části těla, smysly 

• Práce s pracovními listy na dané téma 

• Zdravotní cviky  

• Pohádka „O pejskovi a kočičce - jak myli podlahu“, čtení, dramatizace situací (vysvětlení pojmů mýdlo, mytí, praní, suché prádlo, čistá podlaha a souvislostí…) 

• Oblékání panenek, kamarádů, plyšáků 

• Každodenní oblékání dětí na vycházku nebo zahradu – minimální pomoc od učitelky – snaha o samostatnost nebo požádat pomoc od spolužáka 

• Dbát u jídla na správné držení těla, příborů, dodržování zásad správného stolování, dodržování pitného režimu 

• Hry na ZRCADLO ve dvojicích, tanečky ve dvojicích 

• Nácvik písně Hlava, ramena, kolena, palce 

• Námětové hry – např. na lékaře 

• Martinská lampionová slavnost (výroba lampionů)

• Hry s barvami a tvary (Co je to?)

 

 

4. PROSINEC DOBŘE DĚTEM O VÁNOCÍCH

Podtémata: 1. třída

1. Přijde k nám Mikuláš

2. Při vánoci dlouhé noci

3. Čekáme na Ježíška

2. třída

1. Mikulášská nadílka

2. Vánoce, vánoce přicházejí

3. Štědrý večer už je za dveřmi

Dílčí vzdělávací cíle: Rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky /koordinace a rozsahu pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod./ 

Rozvoj komunikativních dovedností a kultivovaného projevu 

Rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat 

Rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňující pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit 

Rozvoj interaktivních schopností ve skupinových hrách 

Poznat podstatu a symbolyku vánoc

Děti mladší 3 let: Zapojovat se do společných aktivit, správné dýchání při cvičení a pohybu. Zlepšovat komunikaci s kamarády a dospělými.

Očekávané výstupy: Prožívat radostně sváteční událost 

Poznat vánoce v hudbě, obrazech, literatuře, v lidových zvycích a radostně je prožívat 

Prohloubit znalosti o zimních svátcích

Pestré výtvarné vyjádření  

Okruhy činností: - činnostní učení, kooperativní učení, prožitkové učení, integrované učení hrou 

- společné rozhovory, diskuze, individuální a skupinová konverzace 

- přednes, recitace, dramatizace, zpěv - vztahujících se k určitému svátku či tradici 

- poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů 

- výroba či příprava typického artefaktu (vánoční stromeček, ozdoba, lucerna…) 

- estetické a tvůrčí aktivity (slovesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební, pohybové,...) 

- vytvoření představy o okolnostech vzniku lidového zvyku či tradice 

- setkávání se s uměním mimo mateřskou školu 

- zorganizování společenských akcí pro děti, pro děti a rodiče, pro mateřkou školu (výtvarná dílna, lampiónový průvod, besídka, výlet, návštěva skanzenů a muzeí, výstav, divadelních představení, navštěvování památek či jiných programů…)

 

Charakteristika a záměry bloku:  

V tomto bloku se zaměříme na lidové tradice a pohádkové příběhy.  Děti poznají Mikuláše, čerty, anděly, dozví se, co je do adventní čas, nastávající Vánoce. Děti společně s rodiči prožívají shon kolem Vánoc a my se pokusíme, aby je prožily v klidu a radosti. Vánoce jim budou ve školce prezentovány jako svátky, které by měly přinášet pohodu, uvědomění si lásky jednoho k druhému. Je to čas, kdy máme možnost soustředit se na své blízké, na estetiku svého prostředí a nezapomenout ani na zvířata, ptáčky, kteří potřebují naši pomoc. K pohodě přispívají také pohádky. Na základě pohádkových příběhů se děti seznámí se základním morálním cítěním – zlo x dobro.   

Konkrétní navrhované činnosti:  

• Práce s knihou a jiným obrazovým materiálem 

• Sledování dramatizace pohádek – vlastní představení 

• Návštěva divadelního představení 

• Mikulášská nadílka v MŠ 

• Návštěva výstavy, sledování vánoční výzdoby 

• Výroba dárků na vánoční jarmark obce, výroba přání, pečení perníků, výroba dekorací – přírodní materiál, papír… 

• Rozhovory, diskuze, vyprávění zážitků a příběhů 

• Pracovní listy, omalovánky  

• Nácvik pásma – zábavný program pro rodiče, se kterými probíhá vánoční setkání 

• Nácvik pásma koled 

• Výroba vánočního stromku – různé metody (např. z krabic), zdobení stromku 

• Grafomotorická cvičení 

• Prožívání vánočních zvyků – krájení jablka, pouštění svíček po vodě, házení botou… 

• Pohádka ztvárněná kresbou  

 

5. LEDEN BÍLÁ ZIMA – MODRÉ MRAZY

Podtémata: 1. třída

1. My tři králové jdeme k vám

2. Začaly zimní radovánky

3. Co je malé a co je velké?

4. Tú, tú, tú – auto už je tu

2. třída

1. Tříkrálový týden

2. Když se zima vydaří, radují se lyžaři

3. Malý – velký - největší

4. Co jezdí, létá a pluje?

Dílčí vzdělávací cíle: Vytváření reálných životních návyků

Při manipulaci s předměty označovat rozměry a tvar v různých stupních

Rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení, verbální i neverbální /výtvarné, hudební, pohybové, dramatické/ 

Osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci /abeceda, čísla/ 

Rozvoj zájmu o učení 

Rozlišovat hlavní znaky jednotlivých ročních období a jejich vztah k určitému počasí

Rozvoj schopností projevovat se autenticky 

Pozorování okolní přírody

Určování dopravních prostředků

Děti mladší 3 let: Nadále se zapojovat do společných činností, pozorně sledovat pokyny dospělého a snažit se o dobrou komunikaci, vnímat nové poznatky.

Očekávané výstupy: Najít v zimním období nejen krásu přírody, ale i možnost sportování 

Učit děti označovat rozměry a tvar v různých stupních velké – větší – největší, menší, nejmenší

Vědět, že příroda v zimě odpočívá

Seznámit se s tradicemi – Tři králové

Postupně si osvojovat pojmy dnes, včera, zítra, dodržování lidových tradic

Učit se poznávat, určovat a rozlišovat dopravní prostředky

 

Okruhy činností: - sezónní činnosti – hry se sněhem, bobování, klouzání, házení koulí, stavby ze sněhu 

- činnosti zaměřené k poznávání dopravních prostředků dle místa pohybu

- příležitosti a činnosti směřující k prevenci úrazů, nemocí, nezdravých návyků a závislostí 

- hudební a hudebně pohybové hry a činnosti 

- poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, vyprávění toho, co dítě vidělo nebo shlédlo 

- práce s knihou, návštěva knihovny, výstavy ilustrací, pohádkového představení –

 činnosti zaměřené k vytváření (chápání) pojmů a osvojování poznatků (vysvětlování, objasňování, odpovědi na otázky, práce s knihou, obrazovým materiálem, médii…) 

- estetické a tvůrčí aktivity 

- dramatické činnosti a mimické vyjadřování nálad  

- sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové hry, výtvarné hry a etudy 

- pokusy a objevování, skupenství vody

- hry s dopravními prostředky

- dopravní situace, dopravní značky, pracovní listy

 

Charakteristika a záměry bloku:  

V tomto bloku se zaměříme na příchod zimy a všechna specifika tohoto období. Dítě bude vnímat změny počasí, teplotní výkyvy, sníh, led, uvědomí si změny v oblékání. V zimě je čas na společenský život a zábavu, plesy… i děti si vytvoří veselé prostředí, ve kterém se budeme radovat – děti prožijí karneval/masopust, seznámí se s dalšími zimními tradicemi. Zima a zimní počasí přináší dobu pro radovánky na sněhu, zároveň mnoho dětí pozná nemoc, nachlazení. Děti budou vedeny k odpovědnosti za své zdraví – oblékání přiměřené situaci, poučí se z vlastní zkušenosti, budou dávat pozor, aby nedocházelo ke zbytečným úrazům při zimních sportech a radovánkách. Seznámíme děti s tradicí „Tří králů“. Děti si prohloubí znalosti o dopravních prostředcích. Naučí se objevovat různé velikosti předmětů a věcí.

 

Konkrétní navrhované činnosti:  

• Zdravotní přirozená cvičení 

• Dechová cvičení – foukání do vločky jako vítr, vánice, vánek 

• Pokusy se sněhem, ledem, vločkami, vodou 

• Bobování, klouzání 

• Tvoření ze sněhu a na sněhu 

• Sledování a zaznamenávání průběhu počasí 

• Pracovní listy, grafomotorická cvičení 

• Hry s písmeny a číslicemi, přiřazování, ukládání 

• Výtvarné práce – vystřihování vloček, skládání, lepení, různé koláže (sněhuláci, zimní krajina, zimní sporty…) 

• Práce s knihou a ilustracemi 

• „Bílý den“ – tematický den: děti v bílém oblečení stráví celé dopoledne činnostmi na téma bílé barvy (zimy) 

• Tři králové – seznámení s legendou

• Kde co jezdí, létá, pluje – hry s dopravními prostředky

 

 

 

6. ÚNOR ÚNOR BÍLÝ, POLE SÍLÍ

Podtémata: 1. třída

1. Kovej, kovej kováříčku

2. Karneval je za dveřmi

3. Červená a zelená – co to znamená?

4. Něco je kulaté, něco je hranaté

2. třída

1. Povolání a řemesla

2. Masopust držíme, nic se nevadíme

3. Stůj! Pozor – semafor!

4. Čáry, máry, jaké to tvary?

Dílčí vzdělávací cíle: Vytváření zdravých postojů jako základna zdravého životního stylu 

Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností, poznávání sama sebe 

Vědět, jakou prací se rodiče zabývají  

Umět pohotově a správně reagovat na světelné signály, znát dopravní značky určené  pro chodce a jejich význam

Učit děti znát význam povolání a řemesel

Dodržování tradic a zvyků 

Poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociálně-kulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklé v tomto prostředí 

Vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jeho rozmanitosti, vývoji a neustálých změnách   

Děti mladší 3 let: Vnímat chování svoje i druhých, podporovat sebedůvěru, sebevědomí, seznamovat se se základními barvami.

Očekávané výstupy: Vědět, že každá práce je důležitá a že pracovat je radost 

Mít představu o dopravě a semaforu a o bezpečném pohybu v dopravním provozu 

Uvědomit si denní cyklus 

Učit se splnit zadaný úkol a dodržovat stanovená pravidla   

Seznamovat se s tradicemi - karneval

Okruhy činností: - využití pracovních listů k daným tématům 

- záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenování jejich vlastností, charakteristických znaků a funkcí, třídění, porovnávání - příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání 

- hry a praktické činnosti, které seznamují dítě se světem dospělých lidí, jejich občanského života a práce 

- vyprávění, popis, dramatizace, práce s obrázky, pantomima, rozhovory, práce s knihami a encyklopediemi, prohlížení, antonyma, homonyma, synonyma, rýmování slov, tvoření vět 

- dopravní situace – dopravní značky a semafor

- pracovní listy

- karneval pro děti 

 

Charakteristika a záměry bloku:  

Tento blok dětem představí jednotlivé části dne, jejich pravidelné střídání. Dítě potřebuje pocit jistoty a pravidelnosti, děti předškolního věku potřebují pravidelný řád. Na běžných každodenních činnostech se naučí tento řád respektovat a přijmout, což uspokojí jednu ze základních potřeb. Uvědomí si, jaké činnosti je třeba dělat pravidelně, jaké činnosti si může dělat, kdy potřebuje a chce.  Téma povolání nabídne dětem mnoho zajímavých činností. Uvědomí si, kde tráví čas jeho rodiče, když nejsou spolu, vysvětlíme si, proč musí pracovat, proč chtějí pracovat, proč si vybrali různá povolání a proč vlastně existují různorodá povolání a k čemu jsou všechna užitečná a důležitá. Blok na téma semafor děti seznámí s jeho funkcí v dopravě. Dále se děti seznámí se základními dopravními značkami a vysvětlíme si nutnost velké opatrnosti při chůzi nebo jízdě v dopravním provozu. Děti jsou vedeny k udržování lidových tradic – karneval. 

Konkrétní navrhované činnosti:  

• Práce s knihou a jiným obrazovým materiálem 

• Sledování dramatizace pohádek – vlastní představení 

• Rozhovory, diskuze, vyprávění zážitků a příběhů 

• Pracovní listy, omalovánky  

• Grafomotorická cvičení 

• Námětové hry na školu, lékaře, prodavače … /povolání/ 

• Chronologické řazení obrázků podle činností během dne 

• Návštěva dopravního hřiště /nebo vytvoření improvizovaného dopravního hřiště/ 

• Důsledné lpění na správných hygienických návycích, na pravidelných cyklických činnostech, které se každodenně opakují a v dětech utvrzují pocit jistoty v MŠ 

• dodržování pravidel daných na začátku školního roku při všech činnostech • Pantomimické předvádění povolání 

• Pohybové hry – na různé dopravní prostředky (rozdíly v pohybech) 

• Třídění, porovnávání

• Pozorování, experiment 

• Vycházky po obci v dopravním provozu – hry se semaforem

• Návštěva obchodů v obci, pošty, lékařky, autobusové nádraží apod. ukázat si co nejvíce různých povolání v naší obci 

• Kresba povolání rodičů

• Karneval pro děti, akce s rodiči a ŠD

 

 

7. BŘEZEN AŽ PŘIJDE BŘEZEN, ZA KAMNA VLEZEM

Podtémata: 1. třída

1. Už je zjara venku, kolébka pro sněženku

2. Ptáčku, jaké jméno máš?

3. Všechny věci, z něčeho jsou přeci

4. Knížky jsou naši kamarádi

2. třída

1. Jaro hledá venku, šaty pro sněženku

2. Vlaštovička se vrátila

3. Víme, z čeho se vyrábí

4. Březen – měsíc knihy

Dílčí vzdělávací cíle: Osvojení si věku přiměřených praktických dovedností 

Přemýšlet, vést jednoduché úvahy a umět vyjádřit to, o čem se přemýšlí a uvažuje

Umět charakterizovat roční období, příznaky jara

Poznat některé druhy ptáků, typické vlastnosti

Vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách 

Poznat, z čeho se vyrábí potraviny, některé předměty

Vytváření pozitivního vztahu k místu, kde dítě žije   

Děti mladší 3 let: Snažit se o získání lehkých a jednoduchých dovedností, porozumět jim. Vyposlechnout pozorně text pohádky, rozumět obsahu čteného textu. Poznat některé hlavní hrdiny.

Očekávané výstupy: Uvědomit si změny v přírodě 

Poznat, co rostliny potřebují k životu a jak o ně pečujeme 

Znát některé jarní květy a rostliny

Získat vztah k přírodě, učit se chránit zeleň a rostliny kolem nás ke zkvalitnění životního prostředí 

Vědět, že činnost člověka může ovlivnit život zvířat i vzhled přírody kolem nás

Poznávat a určovat druhy našich ptáků, jejich vlastnosti

Prohlubovat poznatky o vlastnostech materiálů, z čeho jsou předměty vyrobeny, jak s nimi zacházet

Seznámit se s nebezpečím při setkání s cizími zvířaty 

Získávat vztah ke knize

Okruhy činností: - lokomoční pohybové činnosti - výlety, vycházky, pohybové hry, kroket, kuličky, kuželky a jiné pohybové aktivity – spolupráce

- estetické a tvůrčí aktivity - grafomotorické pracovní listy, modelování, stříhání, malování, kresba, navlékání, skládání papíru, mačkání, trhání, obkreslování, vybarvování, zapouštění barev, míchání barev, lepení, sestavování, práce s přírodním i odpadovým materiálem 

- rytmizace a melodizace říkadel, instrumentální doprovod k písním, poslech, skupinový i sólový zpěv 

- záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenování jejich vlastností  

- jednoduché pracovní činnosti (zametání, zalévání, sázení, otírání listů, okopávání, pokusy a pozorování - pěstování 

- dramatizace, příběhy ze světa lidí i zvířat – vzorové chování

 

Charakteristika a záměry bloku:  

Období přicházejícího jara v nás vyvolává pocit síly, zdraví a veselí. Chuť se podělit o pocit radosti z prodlužujících se dní plných slunce. Toho chceme využít v tomto bloku – děti se naučí vnímat, jak se budí život v přírodě. Na loukách a zahradách vykvétají první květy a začínají bzučet včely. Všimneme si nejen jich, ale i dalších zástupců hmyzí říše. Seznámí se s některými druhy materiálů, jak s nimi zacházet a manipulovat s nimi. Přilétají ptáci z teplých krajin a jaro je v plném rozkvětu. Proměnlivé počasí budí přírodu a láká k výletům. Děti se společně se zvířátky vypraví poznávat rozdíly mezi vesnicí a městem.    

Konkrétní navrhované činnosti:  

• Vycházky do okolí, sledování změn v přírodě, počasí 

• Rozhovory o změnách, jejich zaznamenávání kresbou 

• Pokus s klíčením semínka hrachu, květiny 

• Výtvarné zpracování jara různými technikami 

• Práce s knihou, encyklopediemi, obrázky 

• Skládání obrázků z částí, puzzle 

• Námětová hra – na statku – skládání statku z krabic, výroba zvířat 

• Hledání „Kdo k sobě patří“ a „jak se nazývají“ (zvířata a jejich mláďata) 

• Pohyb. hra – „Zaplétám, zaplétám, modré kvítí zaplétám…“ 

• Zpěv známých lidových písní a nácvik písní o jaru 

• Výroba dárku pro maminku ke dni matek 

• Návštěva statku 

• Smyslové hry – procvičení sluchu, hmatu, zraku, chuti, čichu 

• Pracovní listy, bludiště, skládačky na téma 

• Jazyková výchova – homonyma, antonyma, synonyma 

• Cílené užívání barev k dotváření jarní atmosféry 

• Péče o jarní zahradu – úklid, hrabání, setí, sázení, zalévání 

• Pestré herní činnosti na zahradě 

• Prohlížení a výstava knih, seznámení s ilustrátory

• Četba na pokračování se zvířecí tématikou

 

 

 

8. DUBEN HODY, HODY DOPROVODY, JARO CHODÍ KOLEM VODY

Podtémata: 1. třída

1. Kuřátek a slepiček, máme plný dvoreček

2. Velikonoční koulení

3. Třídíme a recyklujeme

4. Čarodějnice na koštěti, kolem naší školky letí

2. třída

1. Na našem dvoře, všechno tam krákoře

2. Velikonoce už jsou tady

3. Třídíme a recyklujeme

4. Čarodějnice mají svátek

Dílčí vzdělávací cíle: Rozvoj psychické a fyzické zdatnosti

Vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení, získání schopnosti záměrně řídit své chování a ovlivňovat vlastní situaci 

Vytváření pro-sociálních postojů /rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti…/ 

Vytváření povědomí o zvycích a tradicích

Učit děti znát význam třídění a recyklování odpadu, význam pro život na naší planetě – ekologie

Zapojovat se do společných aktivit a akcí v MŠ 

Poznat, pojmenovat a rozlišit několik domácích a hospodářských zvířat a jejich mláďata, užitek těchto zvířat  

Děti mladší 3 let: Zapojovat se do činností souvisejících s tradicemi, poznat a pojmenovat některé živé tvory, poznávat svět, kde žijeme.

Očekávané výstupy: Vědět o krásách planety Země, šetíme naši planetu – třídění odpadu 

Získat vztah k tradicím a zvykům

Prověřovat, zda děti umějí poznat a pojmenovat domácí a hospodářská zvířata a jejich užitek

Získat elementární ekologické povědomí – třídění odpadu, chovat se šetrně k živé i neživé přírodě 

Získat povědomí o správném chování člověka k přírodě a životnímu prostředí

Získat povědomí o přátelství a toleranci lidí všech barev pleti 

Získat povědomí o existenci národů a kultur různých zemí, o planetě Zemi, o vesmíru 

Získat poznatky o vodě jako o nezbytnosti pro život, ale i jako o nebezpečném živlu

Poznat, že barvou se dá vyjádřit atmosféra, nálada, že svět kolem nás je plný barev   

Dodržovat lidové tradice – Velikonoce, pálení čarodějnic

Zapojovat se do společných akcí

Okruhy činností: - společné diskuse, rozhovory (vyprávění zážitků, příběhů, vyprávění podle skutečnosti i podle obrazového materiálu, podle vlastní fantazie, sdělování slyšeného druhým apod.) 

- přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů i jevů v okolí dítěte, činnosti zaměřené na pozorování sociálního prostředí, v němž dítě žije 

- výlety do okolí (do přírody, návštěvy dětských kulturních akcí) 

- různorodé společné hry a skupinové aktivity (námětové hry, dramatizace, konstruktivní a výtvarné projekty apod.) umožňující dětem spolupodílet se na jejich průběhu i výsledcích 

- pozorování život domácích zvířat, i hospodářských, podmínek k životu a jejich užitek pro člověka

- smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí, pracovní činnosti, pěstitelské činnosti, činnosti zaměřené k péči o školní prostředí, školní zahradu

 

 

 

Charakteristika a záměry bloku:  

Školní rok utíká jako voda a jsou tu svátky jara, Velikonoce. S tím souvisí výzdoba třídy a přípravy na tyto svátky, které ve školce vrcholí „Velikonočním koulením“. Důležité je pro děti seznamování s jarními pracemi na polích a jejich významem pro lidstvo. Děti si samy vyzkouší v pokusech výsev obilí a budou sledovat průběh klíčení. Uvědomí si při tom podmínky, které jsou pro pěstování rostlin nezbytné. Budeme prohlubovat lásku k rodné krajině a upevňovat citovou vazbu na ni. Připomeneme si, že pravidla slušného chování jsou platná vždy a všude na všech místech zeměkoule. Připomeneme dětem význam třídění a recyklování odpadu, jak  třídit, kam odpad patří. Prohlubují si také poznatky o domácích i hospodářských zvířatech.

Konkrétní navrhované činnosti:  

• Poslech a zpěv písní různých národů 

• Sledování různých rytmů a temperamentu v písních a jejich pohybové ztvárnění   

• Manipulační hry s magnety 

• Konstrukce ze stavebnic 

• Vybarvování, kresba, koláže – země a jejich obyvatelé 

• Hra s geometrickými tvary – jejich skládání do celků 

• Hra Na co myslím? 

• Přiřazování znaků ročních období 

• Popis viděného, vyprávění zážitků 

• Hry na postřeh, uvědomění si počtu, polohy a vlastností viděného 

• Poznávání hmatem a popis, co cítím 

• Domlouvání se neverbálním způsobem 

• Práce s knihou, ilustracemi, encyklopediemi 

• Hry ve dvojicích – Pomoc kamarádovi, Doveď mne 

• Vycházky do okolí 

• Pokusy s vodou, pískem, hlínou, přírodninami 

• Sluchové hry – jak si zvířátka povídají

• Hry s odpadovým materiálem, výrobky

• Tematicky založená cvičení a pohybové hry 

• Grafomotorická cvičení 

• Pracovní listy na téma 

• Výtvarné práce – Velikonoce, čarodějnice, kraslice, výzdoba třídy

• Práce s těstem 

• Pozorování - klíčení

• Slovní hádanky

 

 

 

9. KVĚTEN VÍTEJ, VÍTEJ MÁJI, MY JSME TOBĚ RÁDI

Podtémata: 1. třída

1. Mamince jdem s kytičkou, dárečkem a písničkou

2. Praha, naše hlavní město

3. Zvířátka na louce a v lese

4. Čáry, máry, ententýky, poletíme do Afriky

2. třída

1. Za maminkou s kytičkou, obejmem ji celičkou

2. Stověžatá Praha Evropy je brána

3. Na louce a v lese

4. Levá, pravá, šlapeme světem, celou zemi poznat chceme

 

Dílčí vzdělávací cíle: Osvojovat si poznatky o rodině, rozvíjet tvořivé myšlení, tvořivé sebevyjádření, posilovat prosociální chování ve vztahu k lidem, dětem a dospělým, rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách, poznávat přírodu a vztah člověka k ní

Seznamovat děti s naším hlavním městem, státní vlajkou

Posilovat vztahy dětí k rodině

Poznat a pojmenovat některá volně žijící zvířata, některý hmyz a seznamovat se s jejich základními vlastnostmi

Seznamovat se a učit znát život na planetě Země, státy a národnosti

Děti mladší 3 let: Podporovat kladné vztahy v rodině, zapojovat se do příprav na oslavu svátku všech maminek. Posilovat vztah k lidem, dětem a dospělým. Poznávat jednoduché tvary a objevovat život na louce. 

Očekávané výstupy: Učit se nová slova a používat je

Seznamovat děti s globusem, s naší planetou

Seznamovat se se zvířaty a hmyzem v lese i na louce 

Seznamovat se s jednotlivými druhy rostlin a květin

Poznávat a určovat druhy živočichů žijících na louce

Chovat se citlivě a ohleduplně k druhým

Navazovat kontakty s dospělými

Sladit pohyb se zpěvem

Dělit se o hračky

Výtvarně zpracovat prožitky

Nácvik pásma na besídku

Okruhy činností: - vystoupení pro maminky (Den matek)

- výlety do přírody, využití školní výukové zahrady

- pozorování a poznávání ekosystémů (les, louka, rybník apod.)

- určování druhů exotických zvířat, podmínky k životu, rozmanitost druhů 

- poznávání života na zeměkouli, státy, cizokrajná zvířata

- zapojování se do společných akcí

- seznamování s jednotlivými materiály (kov, dřevo, sklo, papír) formou hry a didaktických pomůcek

- poznávání našeho hlavního města

 

Charakteristika a záměry bloku: 

Přiblížil se svátek všech maminek a děti si pro ně společně připraví pásmo se zpěvem a recitací. Nebude chybět ani gratulace s dárkem. Příroda již nabízí vycházky, kde se děti seznamují s živočichy žijícími v okolí školy. Děti mají možnost porovnávat jednotlivé ekosystémy – zahrada, louka, les, potok apod., čímž se zároveň také učí citlivému vztahu k přírodě a chápou význam ochrany přírody a jednotlivých rostlinných a živočišných druhů. Děti se v tomto bloku seznámí s jednotlivými zeměmi, jejich zvláštnostmi, cizokrajnými zvířaty. Také se seznámí s naším hlavním městem, co tam vše můžeme vidět, s naší státní vlajkou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Konkrétní navrhované činnosti:

• Besídka ke Dni matek – nácvik písní a básní

• Hra na ZOO

• Vybarvování, kresba, koláže, pracovní listy – tříděný odpad

• Pozorování na louce v lese

• Práce ve skupině (zvířata z celého světa)

• Grafomotorická cvičení

• Práce s knihou – motýli

• Popis viděného, vyprávění zážitků, vyprávění o Praze, besedy, výstavy

• Hmatové hry – určování materiálu

• Práce s písní“ Čáry -  máry - ententýky

• Konstruktivní činnosti – dle předlohy

 

 

 

10. ČERVEN LOUČÍM SE ŠKOLIČKO, LOUČÍM SE MALIČKO

Podtémata: 1. třída

1. První červen – svátek dětí

2. Potok – řeka - moře

3. Jak to bylo s dinosaury

4. Léto, milé léto, cos nám přineslo?

2. třída

1. První červen – svátek dětí

2. Potok – řeka - moře

3. Jurský svět

4. Jahodníci jdou, jahody nesou

Dílčí vzdělávací cíle: Užívat všechny smysly, rozvíjet fantazii a představivost

Oslavit s dětmi svátek všech dětí

Charakterizovat roční období - léto

Rozvoj kooperativních dovedností a společenského chování

Seznamovat se s vývojem zvířat, lidí země – období jury

Prohlubovat a opakovat znalosti o ročních obdobích

Poznávat vývoj života na Zemi 

Očekávané výstupy: Oslavovat s ostatními svátek dětí, podílet se na jeho přípravách

Seznamovat se s oceány, mořem, řekami a potoky

Zvládat jednotlivé hudební dovednosti

Zpívat sólově i sborem, podílet se na přípravě vystoupení pro předškoláky

Pojmenovat většinu z toho, co nás obklopuje

Poznávat znaky nového ročního období

Vědět, co je dinosaurus 

Vnímat, jak je svět pestrý

Znát zásady bezpečnosti během letních prázdnin 

Okruhy činností: - přípravy na oslavu Dne dětí a na rozloučení s předškoláky

- společný výlet celé MŠ

- moře, řeka, potok – co kde žije

- podílet se na kolektivní práci (výprava do dinoparku)

- ekologické aktivity a vycházky do okolí – podporovat aktivní pobyt venku, využívat školní zahradu a přilehlý park (hry v přírodě, pozorování, bádání)

 

 

Charakteristika a záměry bloku:

Blížícími se prázdninami podpoříme v dětech touhu po poznávání nových krajin. Děti se seznámí se specifiky prostředí a krásami přírody na různých místech naší planety, jejich faunou a florou. Na základě vlastního pozorování a prožitků začlení samy sebe do prostředí, ve kterém žijí. Budeme podporovat vztah k rodné krajině a upevňovat citovou vazbu na ni. 

Přiblížíme dětem vývoj a proměny živočišstva na planetě Zemi (zaměření na druhohory). Připomeneme si, že pravidla slušného chování jsou platná vždy a všude na všech místech zeměkoule.

Děti společně podniknou výlet a budou se učit, jak vhodně trávit a využívat volný čas.

 

Konkrétní navrhované činnosti:

• oslava Dne dětí, pohádkový les (SRPDŠ)

• rozloučení s předškoláky

• vycházky do okolí

• školní výlet

• výtvarné hrátky, kolektivní práce (dinopark)

• slovní hádanky

• sluchové hry

• tematické hry

• nácvik pásma – divadelní představení pro rodiče

• hra v přírodě Hledání pokladu

• výtvarná práce – které místo na Zemi chci navštívit

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CÍLE PROGRAMU ŠKOLY – SOUHRN

1. Učit děti vnímat svět kolem sebe, dění v tomto světě a vytvořit základy pro odpovědný postoj dítěte ke společenskému a přírodnímu prostředí 

- vést ke zdravému životnímu stylu 

- pěstování odpovědnosti za vlastní jednání 

- využívání přirozených životních situací k přirozenému učení vlastním prožitkem 

2. Podporovat rozvoj sociálně-kulturních postojů, návyků a dovedností dítěte, učit je přijímat společenské, morální a estetické hodnoty 

- dodržování stanovených pravidel 

- seznamování s morálními, společenskými a estetickými hodnotami 

- vnímání a respektování společnosti 

- spolupráce se základní školou /návaznost/ 

- účast školy na mimoškolních akcích 

3. Zlepšovat tělesnou zdatnost, podporovat rozvoj pohybových dovedností, učit sebeobslužným dovednostem, vést děti ke zdravému životnímu stylu 

- dokonalý pitný režim 

- skladba jídelníčku 

- odpolední odpočinkové aktivity uzpůsobené věku a potřebám dětí  

4. Podporovat duševní pohodu dětí, rozvíjet jejich intelekt, řeč, poznávací procesy a funkce, city, vůli – cestou přirozené výchovy a vzdělávání na základě interakce s okolím a svou vlastní prožitou zkušeností – se zaměřením na rozvoj smyslů 

- denní využívání smyslového vnímání k přirozenému učení 

- denní využívání jazykových chvilek – důraz na prevenci vad řeči 

- využívání tvořivé improvizace v práci pedagogů /okamžitá reakce na situaci, kterou vytvoří děti/ 

- didakticky zacílené činnosti realizované především ve skupinách a individuálně - zajímavými tematickými bloky probouzet zájem o poznávání 

- využívání experimentování - práce s dětmi založená k naplnění vrcholného cíle = radostného prožití celého dne v mateřské škole – šťastné a spokojené dítě 

- zodpovědná příprava dětí pro vstup do ZŠ – ve všech oblastech rozvoje osobnosti dítěte  - důraz na péči o děti s odkladem školní docházky 

- rozšiřování a zkvalitňování nadstandardních aktivit školy /vyváženě v průběhu roku/ 

5. Rozvíjet spolupráci s rodiči dětí 

- využívání MŠ jako poradenského servisu pro rodiče 

- nabízení osvětových aktivit v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí 

- www stránky MŠ – obnovené, aktuální, detailní fotogalerie z denních činností, články, informace 

- společné akce s rodiči 

- individuální spolupráce s jednotlivými rodiči /komunikace pedagog – rodič/  

6. Vychovávat a vzdělávat děti se specifickými vzdělávacími potřebami  - podpora vzdělávání dětí se zdravotním postižením 

– integrace do běžných tříd 

- rozvíjení spolupráce s odborníky /klinický logoped, SPC, psycholog…/ 

7. Rozvíjet spolupráci se zřizovatelem – spoluúčast na dotacích, podpora MŠ   

 

3. EVALUAČNÍ SYSTÉM

 

 Vyhodnocování podtémat

V praxi průběžně vyhodnocujeme podtémata týdenním hodnocením s ohledem 

na stanovená kritéria, která důsledně vycházejí z rámcových i specifických cílů RVP PV. Pokud si však učitelka zvolí časově náročnější projekt, hodnotí tento projekt až po jeho ukončení.

Základní otázky – jak byla u dítěte rozvíjena jeho osobnost a schopnost učení, s jakou morální kvalitou se děti seznamovaly, jak pedagog rozvíjel a upevňoval samostatnost dětí a schopnost samostatného rozhodování, jak byly děti zaujaty, zda projevily opravdový zájem o činnosti, co se dětem líbilo, co se naučily, zda byl naplněn požadavek prožitkového učení, jaké závěry si stanovíme pro další činnost a jak jsme motivovali rodiče k spolupráci.

Průběžné vyhodnocování s vyvozenými závěry uplatňujeme při plánování další pedagogické činnosti. 

 

Vyhodnocování individuálního rozvoje dítěte

Individuálně sledujeme rozvoj dítěte a hodnotíme jeho učební pokrok. 

U dětí s obtížemi vypracováváme individuální výchovné a vzdělávací plány ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou.

Význam evaluace o individuálním rozvoji dítěte spočívá v tom, že včas vyrovnává nedostatky či nerovnoměrnosti v úrovni vzdělávání a předchází tak možným obtížím v dalším vzdělávání dítěte.

Na základě doporučení PPP vypracuje učitelka individuální plán dítěte se stanovením specifických úkolů pro dítě, výchovným působením na dítě v MŠ a případně s doporučením rodičům.

Tyto záznamy považujeme vždy za důvěrné!

 

 Cíle evaluace vzdělávacího procesu

  Dosáhnout u dětí, aby byly co nejvíce samostatné, sebevědomé, sebejisté, s vlastním úsudkem, schopné se dívat kolem sebe, uvažovat, tvořivě myslet a jednat. Umět se přizpůsobit, být zodpovědní, ochotni nejen přijímat, ale také dávat, být citliví k potřebám druhého. Vychovávat děti citově bohaté, se smyslem pomáhat mladším a ohroženým jedincům. 

Vytvořit prostředí pohody, důvěry, přátelství a pěkných vztahů mezi dětmi navzájem, mezi dětmi a personálem MŠ, mezi školkou a rodinou.

Získat rodiče pro společné působení na děti, umožnit jim individuálním přístupem realizovat své požadavky, potřeby a přání. Přistupovat k rodičům s pochopením a porozuměním.

 

 

 

 

 Hodnocení pedagogické práce

Pedagogická práce je hodnocena průběžně. Nové informace jsou předávány na pravidelných pedagogických poradách, nebo na provozních poradách. Hospitační a pravidelnou kontrolní činnost provádí ředitelka ZŠ, nebo jí pověřená zástupkyně /vedoucí učitelka/.

 

Kritéria – hodnocení:

- celková práce s dětmi – spolupráce s rodiči

- odborná připravenost – další vzdělávání

- plnění základních povinností

- práce mimo hlavní pracovní činnost – mimoškolní aktivity

- organizace vycházek a jiných náročnějších akcí

- účast na společných poradách a připravenost při tvorbě třídních plánů

- sebereflexe

- hledání nových podnětů

 

EVALUACE

 

Předmětem evaluace jsou následující oblasti:

- naplňování cílů, které si škola stanovila

- výsledky vzdělávání

Na jejich základě jsme si stanovili ukazatele, které budeme sledovat.

Evaluační proces je řešen formou záznamových archů a rozhovorů s dětmi, pedagogy.

 

Vnitřní evaluace školy:

- provádí učitelka, analyzuje a vyhodnocuje výsledky vzdělávacího procesu, vhodné podmínky, zaznamenává individuální vývoj dítěte.

 

Hodnocení má tyto kategorie:

- hodnocení tematického bloku provádíme po jeho ukončení, podle jeho výsledků plánujeme následující tematické bloky, můžeme upravovat, doplňovat, hledat nové prostředky činností za účelem naplnění cílů

- z pohledu celé třídy hodnotíme aktivitu, zájem dětí, důvody nezdaru, posun sociálních vztahů mezi dětmi

 

Vlastní hodnocení školy:

Provádí kolektiv školy na základě těchto podkladů:

- přehled výchovné práce

- ŠVP

- třídní vzdělávací programy

- pedagogická dokumentace

- hospitační záznamy a kontroly

- inspekční zprávy

 

Oblasti hodnocení školy:

Podmínky ke vzdělávání:

- personální podmínky vzdělávání

- odborná kvalifikace pedagogických pracovníků

 

Materiálně-technické podmínky:

- zahrada, park a jeho vybavení

- dostatečné prostory učeben a jiné prostory

- vybavení nábytkem, hračkami, učebními pomůckami, audiovizuální technika

 

Finanční podmínky:

- přímé neinvestiční výdaje přidělované krajským úřadem /platy,odvody,ONIV/

- příspěvek na provoz od zřizovatele

- další zdroje /sponzorské dary/

 

Průběh vzdělávání:

- ŠVP PV

- plán a koncepce školy

- vedení pedagogické dokumentace

 

Organizace výchovně vzdělávacího procesu:

-informační systém, nástěnky

-spolupráce s jinými subjekty

-spolupráce s rodiči, besídky, konzultace, informační schůzky

 

Oblast vzdělávání:

- soulad výuky s RVP VP

- plnění specifických cílů vzdělávacích bloků

- respektování individuálních potřeb, tempa dětí, individuální plány

- podpora osobnostního rozvoje, sebedůvěry, úcty, formování mezilidských vztahů

- formování vztahů k dospělým, ke kamarádům, k přírodě

- hodnocení výsledků vzdělávání

 

EVALUACE DĚTÍ V MŠ

 

Cíle evaluace:

Obecným cílem je, aby dítě na konci předškolního období dosáhlo tyto znalosti a dovednosti-obecné znalosti/dle daných kritérií/ a připravenost na vstup do ZŠ, musí se naučit organizovat svoje činnosti, chovat se zodpovědně, dodržovat pravidla soužití, samostatně řešit problémy, spolupracovat s ostatními, respektovat jejich názory a mnoho dalších dovedností za výtvorem vhodných podmínek MŠ.

 

Kritéria:

Kritéria jsou signály úspěchu, kterých je použito, abychom určili, zda cíle bylo dosaženo. Po konzultaci s učitelským sborem byla stanovena jednotlivá kritéria a časová osa podle věkových skupin předškolních dětí s budoucí návazností na splnění cíle.

 

Prověření znalostí:

Během roku dochází v časových intervalech k prověření předškoláka, jestli zvládl stanovená kritéria na základě záznamového archu. Přezkoušení provádí kmenový učitel, zápis do archu provádí pověřená osoba zastupující učitelkou MŠ. Pokud nejsou výsledky na požadované úrovni, je s předškolákem zavedeno intenzivní opakování nedostatečných činností a znalostí z archu.

 

 

 

Písemné vyhodnocení:

Na základě splnění stanovených znalostí a dovedností záznamovým archem, provede kmenový učitel písemné vyhodnocení předškoláka.

Dalším důležitým faktorem je spolupráce s rodiči, kteří mají možnost podílet se na dění v MŠ. Projeví-li zájem, mohou spolurozhodovat při plánování programu MŠ a být nápomocní při řešení vzniklých problémů. Rodiče jsou tak informováni o problémových činnostech a mohou se spolupodílet na jejich odstranění.

 

Záznamový arch hodnocení rozvoje a učení dítěte v posledním roce předškolního vzdělávání:

Dítě, které ukončuje předškolní období a které se ocitá na vstupu do povinného školního vzdělávání, by mělo být na takové úrovni svého rozvoje a učení, aby bylo způsobilé zvládnout s uspokojením život ve školním prostředí.

Záznamový arch je určen zejména pro nejstarší děti, tady ve věku od 5 let a pro děti s odloženou školní docházkou.

Učitelky mohou dle svého uvážení použít tento záznamový arch i pro mladší děti. Hodnocení se provádí na začátku roku, během roku a na jeho konci. Opakování nám umožňuje průběžně ověřovat, zda a nakolik jsou naše pedagogická opatření účinná a podle toho pak plánovat další vzdělávací nabídku.

Cíle a úkoly pro rozvoj a učení dítěte vycházejí z kritérií výchovy a vzdělávání.

Hodnocení u mladších dětí je především orientační.

Každé dítě je pak hodnoceno na záznamovém archu a to každé individuálně, a to třikrát do roka.