ŠVP - 2. stupeň

ANGLICKÝ JAZYK 1. - 9. ROČNÍK

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU

Výuka anglického jazyka přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci Evropy a světa. 

Vyučovací předmět má časovou dotaci tři hodiny týdně v 3. - 9. ročníku a jednu hodinu týdně (disponibilní) v 1. a 2. ročníku. Výuka probíhá v učebně a žáci pracují ve skupinách, v párech nebo jednotlivě. Výuka je doplňována projekty, poslechy, časopisy aj. Hlavním záměrem je vzbudit v žácích skutečný zájem o anglický jazyk a anglickou kulturu.

Důraz je kladen na to, aby se systematicky rozvíjely všechny čtyři základní řečové dovednosti. Řadou zábavných a motivujících cvičení je žákům umožněn posun od poslechu a mluvení ke čtení a psaní. Důraz je kladen na komunikační schopnosti, k čemuž je podřízena i veškerá výuka gramatiky. Dovednost mluvení je chápána jako pomalý proces, který bere do úvahy, že ho bude žák sebejistěji používat při hrách a při jiných zábavných činnostech. Kromě čtení k získání určité informace a čtení s porozuměním si osvojí žáci také techniku čtení pro radost. Při psaní žáci postupují od psaní jednotlivých slov k jednoduchým větám a odstavcům.

Výuka seznamuje žáky s reáliemi zemí, které anglicky hovoří. Znalost cizího jazyka vede k pochopení jiných kultur, prohlubuje v nich toleranci a je nedílnou součástí komunikace mezi nimi.

2. stupeň navazuje na 1. stupeň, procvičuje se větná skladba, pozornost je věnována základním gramatickým strukturám, poslechu s porozuměním a smysluplné komunikaci. 

 

Vzdělání v oblasti Anglického jazyka směřuje k rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

  • probouzení zájmu a posílení pozitivního přístupu k učení se cizím jazykům motivujícími, přiměřeně náročnými a provokujícími úkoly a zábavou
  • povzbuzování k tomu, aby převzali zodpovědnost za vlastní učení zadáváním jednoduchých úloh a sebehodnocením
  • porozumění pro jiné kultury, země, zvyky a lidi
  • samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměření
  • získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama

 

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 

v oblasti motivace:

  • Každá hodina má jasně stanovený konkrétní komunikativní, příp. jiný vzdělávací cíl umožňující žákovi identifikaci s úkolem a aktivní přijetí požadavku.
  • Obsah učiva je dávkován v malých krocích.
  • Zpětnovazební informace jsou podávány průběžně po každém kroku.
  • Zvládání jazykových prostředků automatizujeme, aby se snížilo žákovo úsilí při tvorbě vlastních textů.

v oblasti rozvoje kompetencí k učení:

  • Učební autonomii žáků zvyšujeme zprostředkováním příslušných učebních strategií, vytvářením příležitostí ke společnému učení a k tvorbě vlastních cvičení, vlastních učebních strategií a mnemotechnických pomůcek (memory aids), zvyšováním způsobilosti k autokorekci poskytováním algoritmů postupu kontroly a vytvářením prostoru a podmínek ke kontrole a opravě.
  • Vedeme žáky k reflexi a sebehodnocení zpřístupněním srovnávacích testů, ukázkami práce s žákovským portfoliem.
  • Zařazujeme úkoly na vytěsňování nadbytečných pojmů, na postihování jednoduchých analogií a na transfer, procvičujeme myšlenkové operace. 

v oblasti rozvoje kompetencí k řešení problémů:

  • Zařazováním úkolů na specifický i nespecifický transfer, na postihování analogií, na vytěsňování nadbytečných pojmů a zprostředkováním obvyklých strategií k řešení problémů.

v oblasti rozvoje komunikativních kompetencí:

  • Pragmatické a diskurzní kompetence rozvíjíme pravidelnou tvorbou kohezních a koherentních textů ústních i písemných.
  • Lingvistické kompetence stupňujeme automatizováním jazykových dovedností.
  • Vedeme k využívání informačních technologií seznámením s různými výukovými webovými stránkami.
  • Např. www.bbc.uk/worldservice/learningenglish/teachingenglish.org.uk/learningchocolate atd.

 v oblasti rozvoje sociálních a personálních kompetencí:

  • Vhodnou motivací (viz Výchovné a vzdělávací strategie v oblasti motivace) zlepšujeme žákův obraz o sobě, což přispívá jednak k rozvoji sebedůvěry, jednak k rozvoji tolerance.
  • Iniciativu, tvořivost a skupinové ctnosti rozvíjíme častým zařazováním skupinové práce do výuky. 

v oblasti rozvoje občanských kompetencí:

  • Na úrovni základního vzdělávání zvyšujeme interkulturální i multikulturní citlivost žáků projekty v rámci monotematických dní i projektů.

v oblasti rozvoje pracovních kompetencí:

  • Důslednou kontrolou zadaných úkolů rozvíjíme v žácích potřebné vlastnosti a pracovní návyky.

v oblasti vytváření a upevňování kognitivních struktur:

  • Dbáme na zařazování cvičení, která vedou k  automatizaci předávaného učiva.
  • Účinně a pravidelně opakujeme.
  • Předávání poznatků probíhá individuálně a diferencovaně pomocí při práci s učebnicí a dalšími doplňkovými materiály.
  • Vedeme žáky k pochopení podstaty lexikálních a gramatických jevů srovnáváním s mateřštinou.
  • Vštěpujeme žákům metody řešení typových úkolů i metody přístupu k různým druhům testů.

 

Český jazyk a literatura 6. – 9. ročník

Charakteristika vyučovacího předmětu

Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Užívání češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umožňuje žákům poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Při uskutečňování daného vzdělávacího oboru se vytvářejí předpoklady k správné a účelné mezilidské komunikaci. 

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy. Ve výuce se vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná.

Vyučovací předmět český jazyk a literatura se vyučuje jako samostatný předmět v 6., 7., 8., 9. ročníku a má časovou dotaci 4 hodiny týdně (v devátém ročníku 3 hodiny + 1 hodina disponibilní).

Výuka probíhá v učebnách II. stupně, je možné využívat i učebnu informatiky.

V Komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat také formální stránku textu a jeho výstavbu. 

V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další – nespisovné - formy. Jazyková výchova vede žáky k jasnému, přehlednému a srozumitelnému vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti. Český jazyk se stává ve vzdělávání nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. 

V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti podělit se o čtenářské zážitky, u žáků se rozvíjí i estetické vnímání textu. V hodinách jsou žáci vedeni k rozvoji dovedností různými metodami a aktivitami. Dostávají prostor pro využití svých zkušeností či znalostí, např. při besedách o přečtených knihách, o dalších literárních dílech spisovatelů.

Žáci jsou seznamováni s různými zdroji informací, jako jsou např. knihy, slovníky, encyklopedie, referáty, internet.  Učí se s nimi pracovat, vyhledávat a zpracovávat informace. 

Získané dovednosti mohou žáci využívat v praxi, především při zapojení do soutěží, např. v olympiádách v českém jazyce, literárních nebo recitačních soutěžích.

V rámci vyučovacího předmětu jsou v jednotlivých ročnících v osnovách zařazené uvedené tematické oblasti průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Výchova demokratického občana, Environmentální výchova, Multikulturní výchova a Mediální výchova.

 

Výchovné a vzdělávací strategie 

Kompetence k učení

    • Žáci jsou vedeni k zodpovědnosti za své vzdělávání a za svou budoucnost, připravují se na celoživotní vzdělávání.
    • Učí se samostatně pracovat s informacemi (vyhledávají, zpracovávají a vyhodnocují různé informační zdroje v literatuře, na internetu atd.)
    • Žáci jsou motivováni k otevřenosti v oblasti poznávání, jsou vedeni k užívání odborné literatury, školní knihovny a využívání služeb obecní knihovny.
    • Žákům je poskytován prostor k diskusi a hledání různých řešení předložených problémů.
    • Žákům je umožněno svou práci prezentovat (referáty, miniprojekty).
    • Žáci se učí trpělivosti a práci s chybou. 

Kompetence k řešení problémů

    • Žáci jsou podněcováni k hledání a formulování problémů, je jim umožněno navrhovat a porovnávat různá řešení a postupy.
    • Žákům jsou nabízeny praktické problémové úlohy, je u nich podporována samostatnost, tvořivost i logické myšlení.
    •  Jsou vedeni k argumentaci podložené důkazy.
    • Podle potřeby je podporována při řešení problémů týmová spolupráce.
    • Žáci jsou vedeni k řešení problémů s mezioborovým přesahem.

Kompetence komunikativní

    • Žáci jsou vedeni k výstižné a kultivované komunikaci ústní i písemné.
    • Učí se projevovat své názory osobitě a sebevědomě, prezentují různými formami své aktivity (zájmovou činnost, literární práce posílané do soutěží atd.).
    • Žáci se učí různou formou prezentovat své názory a myšlenky. 
    • Žáci se učí naslouchat druhým, jako nezbytnému prvku účinné mezilidské komunikace.
    • Jsou připravováni na zvládnutí komunikace s jinými lidmi v nejrůznějších situacích.
    • Seznamují se s prvky nonverbální komunikace.

Kompetence sociální a personální

    • Žáci jsou vedeni k správnému budování a rozvíjení dobrých mezilidských vztahů.
    • Učí se pracovat v týmu, učí se vnímat vzájemné odlišnosti jako podmínku efektivní spolupráce.
    • Žáci se učí kriticky hodnotit význam týmu, svoji práci i práci ostatních členů týmu.
    • U žáků je posilováno samostatné a zodpovědné chování při organizování nejrůznějších činností.
    • Učitelé podporují vzájemnou pomoc žáků.
    • Žáci se učí odmítat projevy rasismu, xenofobie a nacionalismu.

Kompetence občanské

    • Žáci jsou vedeni k toleranci vůči jiným kulturám.
    • Učí se sebeúctě a úctě k druhým lidem.
    • Žákům jsou nabízeny různé vhodné pozitivní aktivity, které mohou pomoci eliminovat nežádoucí sociálně patologické jevy.
    • Žáci se účastní setkání a besed se zajímavými osobnostmi společenského a kulturního života.

Kompetence pracovní

    • Žáci jsou vedeni k pozitivnímu vztahu k práci.
    • Učí se používat vhodné a efektivní pracovní nástroje a postupy.
    • Žáci jsou motivováni k tomu, aby své zkušenosti a znalosti využívali v zájmu své přípravy na další studium a povolání.

 

Dějepis 6. – 9. ročník

Charakteristika vyučovacího předmětu

Dějepis přináší základní poznatky o tom, jak žili a pracovali lidé v minulosti. Umožňuje žákům poznávat děje, skutky a jevy, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti v minulosti a promítají se až do naší současnosti.  

Předmět rozvíjí časové a prostorové představy žáků, umožňuje vcítění se do života jedinců – historických osobností i obyčejných lidí. Žáci jsou vedeni k poznání, že historie není jen souhrn faktů z minulosti, ale že důležité společenské jevy a jejich souvislosti mohou ovlivňovat každodenní život a celkové společenské klima. 

Předmět má časovou dotaci dvě hodiny týdně (v 6. - 8. ročníku 2 hodiny, v 9. ročníku 1+1disp.), je vyučován ve spojených třídách a to tak, že v 6. a 7. ročníku získají žáci poznatky z historické epochy pravěk, starověk a středověk a v 8. a 9. ročníku výuka zahrnuje historickou epochu novověk a dobu moderní, zejména 20. století. 

Obecné historické problémy a jevy jsou žákům přiblíženy zařazováním poznatků a zajímavostí z regionálních a místních dějin. 

Vzdělávání v předmětu dějepis vede žáka:

  • k získání základních vědomostí o minulosti a současnosti naší země v kontextu se světovými dějinami
  • k poznání postupné změny způsobu života lidí v různých epochách dějinného vývoje
  • k poznávání historických a kulturních památek, jejich ochraně a úctě k nim
  • ke kultivovanému vyjadřování vlastních myšlenek, postojů a jejich obhajování 
  • k nacházení místa ve společnosti a k vytváření představy o vlastní budoucnosti

 

Výchovné a vzdělávací strategie

Kompetence k učení

    • Žáci jsou vedeni k efektivním metodám učení, jeho plánování a organizování. 
    • Učí se třídit informace, propojovat je a využívat v tvůrčích činnostech i v praktickém životě.
    • Poznávají smysl a cíl učení, umějí posoudit vlastní pokrok či problémy v učení.

Kompetence k řešení problémů:

    • Žáci jsou vedeni k rozpoznání problémů, nesrovnalostí, rozdílů při setkávání se s minulostí. 
    • Učí se využívat odbornou literaturu, porovnávat různé historické výklady událostí v průběhu času.
    • Vyhledávají informace z různých zdrojů, kriticky myslí, využívají vlastního úsudku.
    • Umějí obhájit své stanovisko samostatně i ve skupině.

Kompetence komunikativní

    • Žáci dovedou naslouchat promluvám druhých, vhodně reagují a zapojují se do diskuse. 
    • Učí se porozumět různým druhům historických textů a záznamů a tvořivě je využívají.
    • Používají moderní informační a komunikační technologie.
    • Žáci jsou vedeni k souvislému, kultivovanému ústnímu projevu. 

Kompetence sociální a personální

    • Žáci účinně spolupracují ve skupinách.
    • Dodržují předem stanovená pravidla.
    • Vzájemně si pomáhají.
    • Projevují úctu při jednání s druhými.
    • Umějí poskytnout pomoc nebo o ni požádat. 

Kompetence občanské

    • Žáci jsou tolerantní k přesvědčení druhých.
    • Žáci se učí chápat základní principy, z nichž vycházejí zákony a společenské normy.
    • Odmítají útlak a hrubé zacházení.
    • Žáci jsou si vědomi svých práv a povinností ve škole a mimo ni.
    • Při besedách a zapojení do projektů – např. projekt Příběhy bezpráví – se setkávají s občanskou statečností.
    • Učí se vážit si a chránit naše tradice a historické dědictví. 

Kompetence pracovní

    • Žáci jsou vedeni k efektivní práci.
    • Bezpečně a smysluplně používají pomůcky a informační zdroje.
    • Žáci mají možnost si sami organizovat postup práce a přizpůsobit se změně pracovních podmínek. 

 

FYZIKA 6. - 9. ročník

Charakteristika vyučovacího předmětu

Výuka směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o poznávání základních fyzikálních pojmů a zákonitostí, s využíváním jednoduchých fyzikálních pokusů, řešení problémů a zdůvodňování správného jednání v praktických situacích; 

  • k osvojení si základních poznatků z vybraných okruhů učiva (látky a tělesa, pohyb těles, síly, mechanické vlastnosti tekutin, energie, zvukové děje, elektromagnetické a světelné děje, vesmír); 
  • k vytváření potřeb objevovat a vysvětlovat fyzikální jevy, zdůvodňovat vyvozené závěry a získané poznatky využívat k rozvíjení odpovědných občanských postojů; 
  • k získávání a upevňování dovedností pracovat podle pravidel bezpečné práce při provádění fyzikálních pozorování, měření a experimentů.

Předmět fyzika se vyučuje jako samostatný předmět v 6. až 9. ročníku (6. r. 1 + 1 disp., 7. - 9. r. 2 hodiny týdně). Je úzce spjat s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda.

 

HUDEBNÍ VÝCHOVA 1. – 9. ROČNÍK

Časové vymezení:

Týdenní časová dotace pro ročník 1. až 9. je jedna vyučovací hodina týdně. 

Charakteristika vyučovacího předmětu:

a)   Cílem je rozvíjení hudebnosti žáků a získání vztahu k hudbě a hudebnímu umění.  Žák by se měl naučit esteticky vnímat hudbu a chápat hudební bohatství našich národů.  Rozvíjí se ve čtyřech hlavních činnostech – zpěv, poslech, pohyb a hra na hudební nástroje.

V hudební výchově klademe důraz především na tyto kompetence – komunikace, řešení problémů, city, empatie.

b)   Prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností vedeme žáky k porozumění hudbě, k tomu, aby byli aktivními a kreativními provozovateli hudby, aby se pro ně stal zpěv přirozenou potřebou pro vyjádření pohody a radosti, a to i v jiných předmětech než v hudební výchově. 

Organizační struktura:

Vyučující využije všech forem a metod práce k tomu, aby žák dosáhl požadovaných kompetencí. 

Výuka probíhá ve třídách, podle potřeby bývá využívána multimediální učebna vybavená počítači, učebna vybavená interaktivní tabulí a učebna s klavírem. 

 

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáka:

Kompetence k učení

    • žák se naučí rozumět obecně používaným termínům v hudební oblasti a dovede s nimi zacházet
    • žák využívá vlastních zkušeností a poznatků z jiných předmětů

Kompetence k řešení problémů

    • žák hodnotí umění v hudební oblasti z různých úhlů, tak aby svůj názor byl schopen obhájit
    • žák si uvědomuje, že různí lidé vnímají stejnou věc různě
    • žák umí kriticky myslet a je schopen hájit svá rozhodnutí 

Kompetence komunikativní

    • žák vnímá i mimojazykové vyjadřování a sám tuto komunikaci využívá
    • žák umí vyslechnout názor druhých lidí na společně prožitý estetický prožitek a učí se, že vhodně na něho reagovat může být přínosem
    • žák má dostatečný prostor k vlastnímu kulturnímu uměleckému projevu

Kompetence sociální a personální

    • žák rozvíjí své smyslové vnímání, kreativitu, vyjádření pocitů z poslechu hudebních ukázek
    • žák získává přehled o zásadách slušného chování na kulturních akcích
    • žák si upevňuje svoji sebedůvěru - na základě respektování názorů každého žáka

Kompetence občanské

    • žák rozvíjí potřebu respektovat, chránit a oceňovat naše tradice a kulturní a historické dědictví
    • žák formuje vlastní pozitivní postoj k hudebním dílům, smysl pro kulturu a tvořivost

Kompetence pracovní

    • žák využívá získané znalosti pro vlastní rozvoj
    • žák používání jednoduchých hudebních nástrojů
    • žák zvládá a orientuje se v základních pravidlech pro grafický záznam hudby

 

CHEMIE 8. – 9. ročník

Charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové, časové a organizační vymezení

Předmět chemie je vyučován jako samostatný předmět dvě hodiny týdně v 8. ročníku a 1+1disp. hodina týdně v 9. ročníku. Hodiny jsou vyučovány ve spojených ročnících 8. a 9. 

Vzdělávání v předmětu chemie:

  • směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o obor
  • vede k poznávání základních chemických pojmů a zákonitostí na příkladech směsí, chemických látek a jejich reakcí s využíváním jednoduchých chemických pokusů 
  • učí řešit problémy a správně jednat v praktických situacích, vysvětlovat a zdůvodňovat chemické jevy
  • učí poznatky využívat k rozvíjení odpovědných občanských postojů 
  • učí získávat a upevňovat dovednosti pracovat podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a dovednosti poskytnout první pomoc při úrazech s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky. 

Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: 

  • frontální výuka je spojována s praktickými cvičeními
  • nácviky jednoduchých laboratorních metod a postupů 
  • práce ve skupinách
  • demonstrační pokusy

Rozdělení žáků do skupin, počet skupin a počet žáků ve skupině je omezen vybavením školy pomůckami. Vždy je kladen důraz na dodržování zásad bezpečné práce a postupů v souladu s platnou legislativou.

Řád učebny chemie je nedílným vybavením učebny, dodržování uvedených pravidel je pro každého žáka i vyučujícího závazné.

Mezipředmětové vztahy:

Předmět chemie je úzce spjat s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda a z části s matematikou. Příklady mezipředmětových vztahů: zeměpis – surovinové zdroje chemického průmyslu, přírodopis – význam zelených rostlin, životní prostředí, zdraví, fyzika – vlastnosti látek, matematika – chemické výpočty).

Předmětem prolínají průřezová témata. Důraz je kladen na zodpovědnost každého jedince za své zdraví (Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana), na zodpovědnost a spoluzodpovědnost za stav životního prostředí (Environmentální výchova, Myšlení v evropských a globálních souvislostech).

 

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Kompetence k učení

Učitel:

    • vede žáky k systematickému pozorování jako základní formě zjišťování chemických vlastností látek, jejich přeměn a podmínek, za kterých tyto přeměny nastávají, k jejich popisu, hledání souvislostí mezi jevy a jejich vysvětlení
    • vede žáky ke správnému používání chemických termínů, symbolů a značek
    • dává žákům možnost samostatně či ve skupinách formulovat závěry na základě pozorování a pokusů

Kompetence k řešení problémů

Učitel:

    • předkládá problémové situace související s učivem chemie
    • dává žákům možnost volit různé způsoby řešení
    • dává možnost obhajovat svá rozhodnutí
    • vede žáky k promýšlení pracovních postupů praktických cvičení
    • vede žáky k nacházení příkladů chemických dějů a jevů z běžné praxe, k vysvětlování jejich chemické podstaty
    • klade důraz na aplikaci poznatků v praxi

Kompetence komunikativní

Učitel:

    • vede žáky ke správnému užívání chemických symbolů a značek
    • podněcuje žáky k argumentaci
    • zadává takové úkoly, při kterých mohou žáci navzájem komunikovat 

Kompetence sociální a personální

Učitel:

    • zadává úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat
    • podněcuje žáky ke smysluplné diskusi 
    • vytváří situace, při kterých se žáci učí respektovat názory jiných

Kompetence občanské

Učitel:

    • společně s žáky respektuje pravidla pro práci s chemickými látkami a řád učebny 
    • vyžaduje dodržování pravidel slušného chování
    • předkládá situace, ve kterých se žáci učí chápat základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektovat požadavky na kvalitní životní prostředí
    • vede žáky k zodpovědnému chování v krizových situacích (přivolat pomoc a poskytnout první pomoc)

Kompetence pracovní

Učitel:

    • vede žáky k bezpečnému a účinnému používání materiálů, nástrojů a vybavení
    • vyžaduje dodržování vymezených pravidel/povinností z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých a ochrany životního prostředí 
    • zadává úkoly tak, aby žáci byli schopni využít poznatků v běžné praxi

 

INFORMATIKA 5. – 8. ROČNÍK

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU

Vyučovací předmět Informatika se vyučuje v 5., 6., 7. (disp.) a 8. (disp.) ročníku. Je dotován jednou hodinou týdně.

Vyučovací předmět Informatika pokrývá vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie, v rámci tohoto předmětu jsou realizovány tematické okruhy produktivních činností průřezového tématu Mediální výchova a některé tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Multikulturní výchova.

Protože v tomto vzdělávacím oboru je kladen důraz na osvojení dovedností při práci s výpočetní technikou, jsou i žáci hlavně hodnoceni převážně na základě získaných praktických dovedností.

Cílem tohoto vyučovacího předmětu je, aby byli žáci schopni porozumět informacím, aby je uměli třídit, zpracovávat a prezentovat. Žáci se učí pracovat samostatně i v týmu, tvoří vlastních práce s využitím získaných poznatků. Předmět informatika umožňuje všem žákům získat základní dovednosti v ovládání výpočetní techniky, orientovat se ve světě informací, zpracovat získané informace a využít je v dalším vzdělávání i v praktickém životě, naučit sebehodnocení a schopnosti obhájit závěry své práce v třídním kolektivu. Klademe důraz na to, aby žáci porozuměli práci s informací - vznik, uložení, přenos, zpracování, vyhledávání, praktické využití, aby byli schopni ověřit věrohodnost získané informace využitím více zdrojů, aby byli schopni formulovat stručně a přesně svůj požadavek. Využíváme moderních informačních a komunikačních technologií. Snažíme se, aby děti využívali výpočetní techniku a výukový software ke zvýšení efektivnosti učení, aby dokázali prezentovat výsledky své práce s využitím vhodného softwaru. Výuka informatiky by měla vést děti k respektování práv duševního vlastnictví, zaujetí odpovědného přístupu k nevhodným obsahům vyskytujícím se na internetu nebo jiných mediích, šetrné práci s výpočetní technikou.

 

MATEMATIKA 6. – 9. ročník

Charakteristika vyučovacího předmětu

Časová dotace:

  • 6., 7. a 9. ročník 4 hodiny týdně
  • 8. ročník 3+1 disp. hodina týdně

Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace v základním vzdělávání je založena především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost.

Vzdělávání klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití.

Vzdělávací obsah oboru Matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tematické okruhy. V tematickém okruhu Čísla a početní operace na prvním stupni, na který navazuje a dále ho prohlubuje na druhém stupni tematický okruh Číslo a proměnná, si žáci osvojují aritmetické operace v jejich třech složkách: dovednost provádět operaci, algoritmické porozumění (proč je operace prováděna předloženým postupem) a významové porozumění (umět operaci propojit na reálné situace). Učí se získávat číselné údaje měřením, odhadováním, výpočtem a zaokrouhlováním. Seznamují se s pojmem proměnná a s její rolí při matematizaci reálných situací.

V dalším tematickém okruhu Geometrie v rovině a v prostoru žáci určují a znázorňují geometrické útvary a geometricky modelují reálné situace, hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nás, uvědomují si vzájemné polohy objektů v rovině (resp. v prostoru), učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, velikost úhlu, obvod a obsah (resp. povrch a objem), zdokonalovat svůj grafický projev. Zkoumání tvaru a prostoru vede žáky k řešení polohových a metrických úloh a problémů, které vycházejí z běžných životních situací.

V tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty žáci rozpoznávají určité typy změn a závislostí, které jsou projevem běžných jevů reálného světa, a seznamují se s jejich reprezentacemi. Uvědomují si změny a závislosti známých jevů, docházejí k pochopení, že změnou může být růst i pokles a že změna může mít také nulovou hodnotu. 

Důležitou součástí matematického vzdělávání jsou Nestandardní aplikační úlohy a problémy, jejichž řešení může být do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech školské matematiky, ale při němž je nutné uplatnit logické myšlení. Žáci se učí řešit problémové situace a úlohy z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a podmínky, provádět situační náčrty, řešit optimalizační úlohy. Řešení logických úloh posiluje vědomí žáka ve vlastní schopnosti logického uvažování a může podchytit i ty žáky, kteří jsou v matematice méně úspěšní.

 

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Kompetence k učení – Žáci se učí přesně a stručně vyjadřovat užíváním mat. jazyka včetně symboliky,prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh a zdokonaluje grafický projev,rozvíjí abstraktní,exaktní,kombinatorické a logické myšlení k věcné a srozumitelné argumentaci.

Učitel umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků srozumitelně jim vysvětluje, co se mají naučit stanovuje dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu vede žáky k ověřování výsledků.

Kompetence k řešení problémů - učí se rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k sebekontrole, k systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti, učí se provádět rozbor problémů a plánu řešení, odhadování výsledků, volbě správného postupu, vyhodnocování správností výsledků.

Učitel se zajímá o náměty, názory, zkušenosti žáků klade otevřené otázky a vybízí žáky k pojmenování cíle činnosti vede žáky k plánování úkolů a postupů zařazuje metody, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami žáci umožňuje, aby žáci v hodině pracovali s odbornou literaturou. Učitel podle potřeby žákům v činnostech pomáhá, pracuje s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení dodává žákům sebedůvěru.

Kompetence komunikativní - žáci se učí přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky. Formuluje a řeší reálné situace pomocí rovnic.

Učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu.

Kompetence sociální a personální - žáci jsou vedeni ke kritickému usuzování, srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů, ke kolegiální radě a pomoci,učí se pracovat v týmu.

Učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch podněcuje žáky k argumentaci hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok.

Kompetence občanská - při zpracovávání informací jsou žáci vedeni ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení, učí se hodnotit svoji  práci a práci ostatních, jsou vedeni k ohleduplnosti a taktu,učí se vnímat složitosti světa.

Učitel podle potřeby žákům v činnostech pomáhá a umožňuje jim, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti  nebo výsledky.

Kompetence pracovní - žáci jsou vedeni k vytváření zásoby matematických nástrojů pro řešení reálných situací v životě, učí se využívat matematické poznatky a dovednosti v praktických činnostech. Pro žáky s SPU jsou k dispozici vhodně přizpůsobené pracovní materiály.

Učitel zadává úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace z různých informačních zdrojů, a které vyžadují využití poznatků z různých předmětů, vede žáky ke správným způsobům užití vybavení, techniky a pomůcek. Vytváří příležitosti k interpretaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů.

 

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA (povinně volitelný předmět) 9. ročník

Charakteristika vyučovacího předmětu 

Pro úspěšnou integraci a uplatnění člověka ve společnosti je nezbytné naučit se pracovat s poznatky a informacemi, které přicházejí z médií. Je třeba správně je zpracovat, vyhodnotit a popřípadě s nimi dále pracovat. Předmět mediální výchova se snaží vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti (poznatky o funkci a fungování současných médií, aktivní přístup jedince k mediální komunikaci, kritický přístup k mediálním sdělením apod.). 

V povinně volitelném předmětu mediální výchova se realizují především okruhy produktivních činností při tvorbě školního časopisu. Předmět je zaměřen především na vlastní tvorbu mediálního sdělení a práci v realizačním týmu. Je příležitostí pro vyjádření názoru na dění v bezprostředním okolí. Žáci mají možnost poznat celý proces tvorby mediálního sdělení, podílí se na něm podle svých schopností a učí se společně s dalšími nést za výsledek odpovědnost. Při tvorbě školního časopisu nepřebírají témata a styl médií profesionálních, ale hledají vlastní. MV nabízí poznatky týkající se mediální komunikace a také základní dovednosti práce s médii. MV vede žáky k vyhodnocování mediálních sdělení z hlediska jejich záměru a z hlediska jejich vztahu k realitě.

Časové a organizační vymezení

Předmět se vyučuje jako povinně volitelný v 9. ročníku po 1 disponibilní vyučovací hodině týdně. Cílem předmětu je získání základů mediální gramotnosti. Při výuce bude využito běžných prostředků, které má škola k dispozici. Výuka probíhá převážně v počítačové učebně. Cílem je, aby žáci uměli vyhledávat, ověřovat a třídit informace, rozlišovat podstatné od nepodstatného, analyzovat, rozlišovat různé typy sdělení, rozlišovat fiktivní a faktický obsah, aby si uvědomili vliv médií na každodenní život. Nedílnou součástí předmětu je tvorba školního časopisu. 

 

KLÍČOVÉ KOMPETENCE

Kompetence k učení:

Žák:

  • čte s porozuměním
  • vyhledává informace, kriticky přistupuje k informacím, vyhodnocuje je
  • vytvoří mediální sdělení

Kompetence k řešení problémů: 

Žák:

  • využívá logických postupů při řešení problémů
  • řeší praktické úkoly, volí vhodné metody a postupy

Kompetence komunikativní:

Žák:

  • komunikuje s okolím (ústní, písemný projev, elektronická komunikace)
  • spolupracuje na společných projektech, pracuje v kolektivu
  • dokáže obhájit vlastní názor
  • respektuje názory druhých

Kompetence sociální a personální:

Žák:

  • respektuje pravidla při práci ve skupině
  • pracuje ve skupině, respektuje názory a práci druhých

Kompetence pracovní:

Žák:

  • aktivně pracuje, zapojuje se při řešení problémů
  • objektivně posoudí vlastní práci i práci druhých
  • uplatňuje získané vědomosti v praxi
  • dodržuje pravidla při práci v počítačové učebně

 

NĚMECKÝ JAZYK 7. -9. ročník

Charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové, organizační a časové vymezení

Vyučovací předmět německý jazyk patří do vzdělávacího oboru Jazyk a jazyková komunikace. Vyučuje se od 7. ročníku (v rozsahu 2 disp. hodiny týdně) a následně v 8. a 9. ročníku s týdenní dotací 3 disp. vyučovací hodiny. Součástí vyučování německému jazyku jsou také projekty, soutěže a jiné příležitostné akce. 

Ve výuce jsou kombinovány různé metody – frontální vyučování (výklad, shrnutí učiva), především ale skupinová práce, práce ve dvojicích, samostatná práce (procvičování a opakování učiva, práce se slovníkem, práce s počítačem apod.).

Výuka je zaměřena především na zvládnutí komunikativních dovedností na úrovni A1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, proto je důraz kladen především na dialogy, čtení s porozuměním, poslech, samostatný ústní a psaný projev. Přitom jsou zohledňovány individuální možnosti a schopnosti žáků. Při rozvíjení dovedností se zaměřujeme na složku receptivní (poslech a čtení s porozuměním), produktivní (psaný a ústní projev) a interaktivní (jednoduchá konverzace).

Při výuce jsou využívány časopisy, jednoduché autentické texty, audionahrávky, žáci jsou aktivizováni hrami, dramatizací, zpěvem atd. Žákům je k dispozici také počítačová učebna s výukovými programy a vybavením pro poslechová cvičení. 

Při vyučování jsou realizovány i části vzdělávacích obsahů průřezových témat: např. Mediální výchova, Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Multikulturní výchova. Jsou integrovány do jednotlivých částí učiva. 

 

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků

V předmětu německý jazyk využíváme pro rozvoj a utváření klíčových kompetencí různé výchovné a vzdělávací strategie:

Kompetence k učení:

Žák:

  • efektivně získává poznatky z nejrůznějších zdrojů (internet, knihy, časopisy ap.).
  • chápe slova ve vztazích při osvojování slovní zásoby
  • uvědomuje si vlastní pokrok za určitou dobu
  • pracuje s chybou (nechápe chybu jako nedostatek, ale jako krok ke zlepšení)
  • je schopen zvládat zdánlivě neřešitelné úkoly (např. při poslechu zachovat klid, pokud nerozumím, domyslet si význam atd.)
  • využívá své znalosti z jiných jazyků (např. podobnost anglického jazyka s německým)
  • využívá a aplikuje internacionalismy a anglikanismy
  • rozvíjí své dovednosti v NJ (poslech s porozuměním, čtení s porozuměním, ústní projev)

Kompetence k řešení problémů:

Žák:

  • uplatňuje získané dovednosti k řešení jakéhokoliv problému, kde je nutná znalost cizího jazyka
  • se orientuje v cizím jazykovém prostředí (umí se zeptat na cestu a porozumět odpovědi, vyhledá dopravní spoj, zakoupí si jízdenku, vede telefonický rozhovor atd.)
  • vyjádří souhlas či nesouhlas s názorem druhých při kolektivním řešení problémů
  • je schopen řešit úkoly v učebnici a pracovním sešitu podle zadání
  • uplatňuje improvizaci, intuici, kreativitu při řešení problémů
  • zpracovává projekty (týmová práce, využití médií, prezentace výsledků vlastní práce)

Kompetence komunikativní: 

Žák:

  • prakticky a efektivně využívá písemnou a ústní komunikaci v cizím jazyce
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky
  • rozšiřuje svou slovní zásobu, vytváří si systém při osvojování jazyka
  • reaguje na slyšené i psané pokyny
  • dovede argumentovat, obhájit svůj názor
  • získává sebevědomí při komunikaci, odbourává bariéry
  • vyjadřuje se adekvátně situaci, vhodně v určitých momentech

Kompetence sociální a personální:

Žák:

  • uplatňuje individuální schopnosti k získávání a prohlubování vědomostí a dovedností v cizím jazyce 
  • pracuje ve dvojicích a skupinách (rozlišení a respektování rolí, respektování jiného názoru při týmové práci, prezentování a obhájení vlastních myšlenek, budování sebevědomí)
  • využívá cizí jazyk jako jazyk komunikace při týmové práci
  • pozoruje zvyky a vztahy v cizích zemích (reálie německy mluvících zemí)
  • je schopen sebehodnocení a hodnocení druhých, hodnocení práce skupiny
  • uplatňuje se v kolektivu

Kompetence občanské:

Žák:

  • zodpovědně plní zadané úkoly
  • dodržuje pravidla (slušné chování, respektování pravidel a tradic různých národů)
  • uvědomuje si české tradice ve srovnání s jinými
  • toleruje a respektuje rasové, náboženské a jiné odlišnosti, je schopen empatie
  • poznává společné prvky v dějinách 
  • poznává problémy jiných zemí (rasismus, násilí)
  • chová se zodpovědně k životnímu prostředí

Kompetence pracovní:

Žák:

  • účelně využívá vědomosti a dovednosti získané v jiných vzdělávacích oblastech pro oblast jazyka a komunikace
  • používá cizí jazyk jako prostředek komunikace při plnění úkolů
  • pracuje se slovníkem, mapou, plánem, schématem, na počítači, s internetem
  • vyhledává informace, materiály potřebné pro práci v hodinách, na projektu ap.
  • dodržuje řád učebny, bezpečnostní zásady při používání techniky
  • formuje své pracovní návyky (vedení sešitu, zápis slovíček)
  • dokáže pracovat ve dvojici, ve skupině
  • prezentuje a hodnotí výsledky vlastní práce a práce skupiny
  • pracuje podle návodu v cizím jazyce
  • orientuje se v učebnici

 

Občanská výchova 6. – 9. ročník

Charakteristika vyučovacího předmětu 

Jedním ze základních cílů vyučovacího předmětu je postupné formování a rozvíjení občanského profilu žáků. Žák by se měl naučit orientovat ve významných okolnostech společenského života. Předmět se snaží formovat vnitřní postoje žáků k důležitým oblastem lidského života ve společnosti i k vědomí odpovědnosti za vlastní život. Významná pozornost je věnována sebepoznávání. 

Vyučující využije všech forem a metod práce k tomu, aby žák dosáhl požadovaných kompetencí. 

Týdenní časová dotace pro ročník 6. až 9. je jedna vyučovací hodina týdně. 

Výuka probíhá ve spojených ročnících 6. a 7.,  8. a 9.  Žáci 6. a 7. ročníku probírají zároveň učivo 6. ročníku v jednom školním roce, následující školní rok pak učivo 7. ročníku. Stejná organizace učiva je i v 8. a 9. ročníku – důvodem je efektivita práce a klidnější průběh hodin. Výuka probíhá ve třídách a podle potřeby bývá využívána multimediální učebna vybavená počítači

V rámci vyučovacího předmětu jsou v jednotlivých ročnících v osnovách zařazené uvedené tematické oblasti průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. 

 

Výchovné a vzdělávací strategie 

Kompetence k učení 

    • žáci vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojují získané poznatky do širších celků, nalézají souvislosti 
    • žáci získané poznatky hodnotí, třídí a vyvozují z nich závěry 

Kompetence k řešení problémů 

    • žáci tvořivě přistupují k řešení problému, umí vyhledat vhodné informace, pracovat s nimi a umí nalézt řešení 
    • žáci umí kriticky myslet a jsou schopni hájit svá rozhodnutí 

Kompetence komunikativní 

    • žáci formulují a vyjadřují své myšlenky a názory souvisle a kultivovaně 
    • žáci umí naslouchat promluvám druhých lidí, vhodně na ně reagují 
    • žáci komunikují na odpovídající úrovni 
    • žáci umí využívat ke komunikaci vhodné technologie 

Kompetence sociální a personální 

    • žáci umí spolupracovat v týmu, vzájemně si naslouchají a pomáhají, 
    • žáci upevňují dobré mezilidské vztahy 
    • žáci umí hodnotit svoji práci i práci ostatních 

Kompetence občanské 

    • žáci znají legislativu a obecné morální zákony a dodržují je 
    • žáci respektují názory ostatních 
    • žáci si formují volní a charakterové rysy 
    • žáci se zodpovědně rozhodují podle dané situace 

Kompetence pracovní 

    • žáci jsou vedeni k efektivitě při organizování vlastní práce 

 

Pracovní činnosti 6., 8., 9. ročník

Obsahové, časové a organizační vymezení

Vyučovací předmět pracovní činnosti se vyučuje jako samostatný předmět v 6., 8. a 9. ročníku.

Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně. Výuka probíhá ve spojených ročnících - 6., 8. a 9. ročníku.

Vzhledem k materiálně technickým podmínkám a pedagogickým záměrům školy jsou vybrány tematické okruhy Pěstitelské práce a chovatelství, Provoz a údržba domácnosti, Příprava pokrmů a povinný tematický okruh pro 8. a 9. ročník Svět práce.  

Vzdělávání v pracovních činnostech směřuje k:

  • získání základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí
  • osvojování správné volby a používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci
  • osvojení a uplatňování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce, základů organizace a plánování práce a technologické kázně
  • získání pozitivního vztahu k práci a odpovědného a tvořivého postoje k vlastní činnosti a její kvalitě
  • získávání orientace v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci
  • seznámení s historií významných a zajímavých vynálezů technického pokroku pro poznání a pochopení kontinuity vývoje technické vyspělosti a ekonomických podmínek života společnosti
  • poznání vybraných technologických výrobních postupů, materiálů a jejich užitných vlastností, surovin a plodin a osvojení si jednoduchých pracovních postupů pro běžný život

V předmětu pracovní činnosti se prolínají průřezová témata:

  • Výchova demokratického občana – zásady slušnosti, tolerance a odpovědného jednání, řešení problémů samostatně a odpovědně, společně komunikovat, podporovat aktivitu a kooperovat.
  • Osobnostní a sociální výchova – rozvíjet dovednosti a schopnosti, dobré vztahy k sobě samému, k dalším lidem a k dalším složkám životního prostředí.
  • Environmentální výchova – pozorovat a popisovat okolní prostředí, získávat informace o ekologické problematice, získané poznatky kriticky zvažovat a domýšlet možné důsledky, provádět konkrétní pracovní aktivity ve prospěch životního prostředí, péče o zeleň, třídění odpadů, zlepšování okolního prostředí.
  • Mediální výchova – schopnost zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z médií.
  • Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – rozvíjet vědomí evropské identity při respektování identity národní.
  • Interkulturní výchova – zlepšovat klima třídy a školy, harmonizovat mezilidské vztahy.

 

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE PRO ROZVOJ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ ŽÁKŮ:

KOMPETENCE K UČENÍ

Žák:

  • poznává smysl a cíl učení
  • má pozitivní vztah k učení prostřednictví zadávaných úkolů v rámci výuky
  • umí posoudit vlastní pokrok
  • kriticky zhodnotí výsledky své práce a diskutuje o nich

Učitel:

  • zadává úkoly, které umožní volbu různých postupů
  • vede žáky, aby v hodinách pracovali s odbornou literaturou
  • pozoruje pokrok u všech žáků v hodině

KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ

Žák:

  • promýšlí pracovní postupy praktických cvičení
  • při řešení se učí chápat, že se při práci budou setkávat s problémy, které nemají jen
  • jedno správní řešení
  • poznatky aplikuje v praxi

Učitel:

  • se zajímá o náměty
  • klade otevřené otázky

KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ

Žák:

  • při komunikaci používá správné technické názvosloví
  • využívá informační zdroje k získání nových poznatků

Učitel:

  • zadává úkoly, při kterých žáci spolupracují
  • vede žáky ke vzájemné ohleduplnosti

KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ

Žáci:

  • pracují ve skupinách
  • spolupracují při řešení problémů
  • přispívají k diskusi a respektují názory jiných
  • učí se věcně argumentovat

Učitel:

  • podle potřeby pomáhá žákům
  • každému žákovi umožňuje zažít úspěch

KOMPETENCE OBČANSKÉ

Žáci:

  • respektují pravidla při práci
  • dokážou přivolat pomoc při zranění
  • chápou základní ekologické souvislosti, chrání a oceňují naše kulturní tradice a historické dědictví
  • projevují pozitivní postoj k uměleckým dílům

Učitel:

  • vyžaduje dodržování pravidel slušného chování
  • dodává žákům sebedůvěru

KOMPETENCE PRACOVNÍ

 Žák:

  • dodržuje bezpečnostní a hygienická pravidla při práci
  • používá bezpečně a účinně nástroje, vybavení, materiály
  • dodržuje technologický postup a pravidla, plní povinnosti, myslí na ochranu svého zdraví a zdraví druhých
  • dbá na ochranu životního prostředí
  • své znalosti využívá v běžné praxi.

Učitel:

  • vede žáky ke správným způsobům užití materiálů a nástrojů
  • pozoruje pokrok při práci v hodině
  • jasnými pokyny směřuje činnosti ke stanovenému cíli
  • hodnotí žáky způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok

 

PŘÍRODOPIS 6. – 9. ročník

Charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové, organizační a časové vymezení

Předmět přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku po dvou hodinách týdně (v 8. r. je využita 1disp. hodina). Výuka probíhá ve spojených ročnících, 6. a 7.,  8. a 9.  Žáci 6. a 7. ročníku probírají zároveň učivo 6. ročníku v jednom školním roce, následující školní rok pak učivo 7. ročníku. Stejná organizace učiva je i v 8. a 9. ročníku – důvodem je efektivita práce a klidnější průběh hodin.

Vzdělávání v předmětu přírodopis:

  • směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o přírodu a přírodniny
  • poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům
  • umožňuje poznat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se
  • podporuje vytváření otevřeného myšlení, kritického myšlení a logického uvažování
  • učí aplikovat přírodovědné poznatky v praktickém životě
  • vede k chápání podstatných souvislostí mezi stavem přírody a lidskou činností, závislosti člověka na přírodních zdrojích
  • seznamuje žáka se stavbou živých organismů

Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:

 

  • frontální výuka s demonstračními pomůckami
  • skupinová práce (s využitím přírodnin, pracovních listů, odborné literatury)
  • přírodovědné vycházky s pozorováním
  • krátkodobé projekty 

 

Předmět přírodopis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověk a příroda:

  • chemie: ochrana životního prostředí – chemické znečištění, chemické vlastnosti minerálů a hornin, herbicidy, pesticidy, insekticidy
  • fyzika: fotosyntéza a světelná energie, sluch, zrak
  • zeměpis: rozšíření živočichů a rostlin, výskyt, biotopy, CHKO, Národní parky

Předmětem prolínají průřezová témata:

  • aplikace odpovědného jednání, zodpovědnost za své zdraví, angažovaný přístup k prostření (VDO)
  • evoluce lidského chování, zvířecí a lidské komunikace, seberegulující jednání (OSV)
  • porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí, zachování biologické rovnováhy (EV)
  • komunikace a kooperace, kritické čtení (MDV)
  • evropská a globální dimenze v základech ekologie (EGS)
  • vzájemné respektování (MKV)

 

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků

Kompetence k učení

Žák:

  • vyhledává, třídí a propojuje informace
  • správně používá odbornou terminologii
  • samostatně pozoruje a porovnává získané informace
  • nalézá souvislosti

Kompetence k řešení problémů

Žák:

  • hledá různé postupy řešení
  • samostatně navrhuje řešení
  • dochází k závěrům a vyhodnocuje získaná fakta

Kompetence komunikativní

Žák:

  • pracuje ve skupinách, komunikuje mezi spolužáky, respektuje názory druhých, diskutuje
  • formuluje své myšlenky v písemné i mluvené formě
  • prezentuje svou práci, zhodnotí výsledky své práce a reaguje na hodnocení ostatních, argumentuje, přijímá kritiku

Kompetence sociální a personální

Žák:

  • využívá skupinové práce ke spolupráci při řešení problémů
  • posiluje svou sebedůvěru, pocit zodpovědnosti

Kompetence občanské

Žák:

  • dodržuje pravidla slušného chování
  • chápe svá práva a povinnosti v souvislosti s ochranou životního prostředí, ochranou vlastního zdraví i zdraví svých blízkých

Kompetence pracovní

Žák:

  • dodržuje bezpečnostní a hygienická pravidla při práci s mikroskopickými preparáty a s živými přírodninami
  • sám si organizuje práci, navrhuje postup a časový rozvrh

 

TĚLESNÁ VÝCHOVA 6. – 9. ročník

Charakteristika vyučovacího předmětu 

Obsahové, organizační a časové vymezení – 2. stupeň

Předmět tělesná výchova je vyučován jako samostatný předmět v 6. – 9. ročníku po dvou hodinách týdně. Výuka probíhá ve spojených ročnících, 6. - 9., dělených na TV dívky a TV hoši - důvodem je efektivita práce, menší počet žáků v ročníku – škola má výjimku z počtu žáků.

Vzdělávání v předmětu tělesná výchova:

  • směřuje k rozvíjení zájmu žáků o zdravý životní styl a pohybové aktivity
  • poskytuje žákům nové příležitosti k týmové práci a k týmovým prožitkům
  • umožňuje poznat člověka jako systém vzájemně propojených součástí, které na sebe působí a ovlivňují se
  • podporuje vytváření kvalitních a správných hygienických návyků ve spojení se sportovními aktivitami
  • zrychluje reakci na pokyny a signály 

Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:

  • individuální cvičení
  • skupinová cvičení 
  • pobyt v přírodě a využití přírodních překážek pro pohybovou aktivitu
  • cvičení obratnosti, rychlosti, síly a vytrvalosti 
  • cvičení pro zvládání mimořádných událostí

 Předmět tělesná výchova úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověka a zdraví:

  • výchova ke zdraví: etika, výchova, sociální vztahy, hygiena, vlastní tělo, ochrana člověka za mimořádných událostí, rizikové chování, prevence sociálně patologických jevů, vztahy etnik, sezónní činnosti

Předmětem prolínají průřezová témata:

  • aplikace odpovědného jednání, zodpovědnost za své zdraví, angažovaný přístup k prostření (VDO)
  • evoluce lidského chování, zvířecí a lidské komunikace, seberegulující jednání (OSV)
  • porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí (EV)
  • komunikace a kooperace (MDV)
  • evropská a globální dimenze sportovních aktivit (EGS)
  • vzájemné respektování (MKV)

 

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků

Kompetence k učení

Žák:

  • vyhledává další sportovní aktivity
  • správně používá odbornou sportovní terminologii
  • samostatně organizuje sportovní aktivity
  • nalézá partnerské a týmové vztahy

Kompetence k řešení problémů

Žák:

  • vyhledává různé sportovní vyžití, je sportovně aktivní
  • samostatně navrhuje sportovní aktivity a zorganizuje je
  • hodnotí činnosti ostatních z hlediska bezpečnosti a hygieny

Kompetence komunikativní

Žák:

  • pracuje ve skupinách, komunikuje mezi spolužáky, respektuje názory druhých, diskutuje
  • formuluje své myšlenky 
  • prezentuje svou sportovní aktivitu, zhodnotí výsledky své práce a reaguje na hodnocení ostatních, argumentuje, přijímá kritiku

Kompetence sociální a personální

Žák:

  • využívá skupinové práce ke spolupráci při řešení problémů
  • posiluje svou sebedůvěru, pocit zodpovědnosti 

Kompetence občanské

Žák:

  • dodržuje pravidla slušného chování
  • chápe svá práva a povinnosti v souvislosti s ochranou vlastního zdraví i zdraví svých blízkých

Kompetence pracovní

Žák:

  • dodržuje bezpečnostní a hygienická pravidla 
  • sám organizuje sportovní činnosti, navrhuje postup a časový rozvrh 

 

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 6. -8. ročník

Charakteristika vyučovacího předmětu 

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu

Předmět Výchova ke zdraví je dotován jednou hodinou týdně ve spojeném 6., 7. a v 8. ročníku.

Výchova ke zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí žáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví v propojení všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a být za ně odpovědný. Svým vzdělávacím obsahem bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. 

Žáci upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v každodenních i mimořádných situacích. Rozšiřují a prohlubují si poznatky o rodině, škole a společenství vrstevníků, o přírodě, člověku i vztazích mezi lidmi a učí se tak dívat se na vlastní činnosti z hlediska zdravotních potřeb a životních perspektiv dospívajícího jedince a rozhodovat se ve prospěch zdraví. Předmět je úzce propojen s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova, souvisí též s průřezovými tématy Environmentální výchova a Mediální výchova. 

Výuka probíhá v kmenových třídách a dle možností také v multimediální učebně. Frontální výuka je ve velké míře doplňována aktivizujícími a komplexními výukovými metodami (diskuse, praktická cvičení, simulace problémových situací, dramatizace, besedy, psychosociální hry, skupinová a kooperativní výuka, projektová výuka apod.). Podporováno je také využívání elektronických zdrojů informací, zejména internetu, vzdělávacích DVD a výukových programů. Podle možností je výuka doplňována přednáškami, exkurzemi, promítáním vhodných dokumentárních filmů. 

 

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE NA ÚROVNI PŘEDMĚTU VÝCHOVA KE ZDRAVÍ

K rozvoji klíčových kompetencí žáků uplatňujeme ve výchově ke zdraví tyto vzdělávací a výchovné postupy:

Kompetence k učení:

Žák:

  • využívá různých zdrojů informací, především zdrojů dostupných a využitelných v praktickém životě (např. internet, tisk).
  • prezentuje výsledky své práce (individuální – např. referáty, prezentace i skupinové – např. projekty, dotazníky), provádí hodnocení své práce i práce ostatních, srovnává úroveň jednotlivých prací
  • zohledňuje především souvislosti s životní praxí.

Kompetence k řešení problémů:

Žák:

  • respektuje své vzdělávací potřeby, příležitostně reaguje na aktuální otázky z oblasti prevence zdraví a sociálních vztahů a jevů
  • je kladně motivován výběrem takových témat a forem práce, které posilují vlastní zájem  o danou problematiku.
  • hovoří o situacích, ve kterých je třeba samostatně se rozhodovat, chránit se a vyvarovat se ohrožení v každodenních i mimořádných situacích
  • dbá na samostatnost a osobní zodpovědnost v jednání a rozhodování

Kompetence komunikativní:

    • žák otevřeně komunikuje, prezentuje svou práci, své názory či postřehy, ale zároveň též hodnotí diskutované otázky či práci druhých.
    • žák vytváří příležitosti pro sdělení názoru formou ústní i písemnou prostřednictvím diskusí, dramatizací, besed, referátů, anket, dotazníků a dalších metod, podporujících jeho tvořivost.

Kompetence sociální a personální:

    • žák pracuje dle možností a schopností
    • žák chápe smysl prevence a hodnoty zdraví jako vyváženého stavu tělesné i duševní pohody
    • žák získává potřebnou míru samostatnosti a odpovědnost za své zdraví, vnímá a sleduje postoje, které v souvislosti s moderním životním stylem vyjadřuje

Kompetence občanské:

    • žák otevřeně komunikuje, důrazně respektuje odlišnosti v názorech i životním stylu druhých lidí
    • žák názorně představuje možnosti postupu při mimořádných krizových a nebezpečných situacích. Průběžně reaguje na aktuální otázky z problematiky ekologie, společenských jevů i 

Kompetence pracovní:

    • žák získává praktické dovedností (např. první pomoc)
    • využívá znalostí v běžném životě k vytváření správných návyků, postojů a rozhodnutí (např. volba povolání).

 

Výtvarná výchova 6. – 9. ročník

Charakteristika vyučovacího předmětu

 Časové vymezení 

  • 6. ročník - 2 hodiny/týden
  • 7. ročník - 2 hodiny/týden
  • 8. ročník - 1 hodina/týden
  • 9. ročník - 1 hodina/týden

Obsahové vymezení 

  • při práci zapojovat svoji fantazii, být tvořivý
  • umět pracovat s barvou, znát základní vlastnosti barev
  • umět zacházet s různými výtvarnými prostředky
  • získat praktické i teoretické poznatky o malbě, kresbě, grafických technikách
  • nebát se využívat různých výtvarných technik při práci s různým materiálem
  • mít představu o histor. vývoji výtvarného umění
  • vnímat krásu přírody, světa
  • využít dosažených poznatků ve svém životě
  • udržovat svůj pracovní prostor v čistotě, orientovat se ve svých malířských potřebách

Žáci zaznamenávají, sledují, dokumentují a prezentují proměny vlastního výtvarného vývoje, tvoří záznamy pozorování, vytvářejí sbírky. Třídí a systematizují obrazový materiál podle své skener, internet, mikroskop, …). Některé výtvarné činnosti doplňují písemným projevem.

Osvojují si schopnost výtvarné výpovědi - jejího hodnocení, zdůvodnění a obhájení, vedení dialogu, vyjadřování se k tvorbě vlastní i ostatních - tolerance k rozdílným způsobům výtvarného vyjadřování. Jsou schopni hodnotit, obhájit a zdůvodnit vlastní výtvarnou výpověď.

Organizační vymezení

Vv je předmět, který velmi často prolíná či doplňuje ostatní předměty, zvláště na 1. stupni ZŠ. 

K práci žáci využívají prostory třídy, školy, okolí, ateliéry, dílny…Používají audiovizuální techniku, odborné knihy, názorné ukázky prací.

 

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíč. kompetencí žáků

Kompetence k učení

Žák je motivován k aktivnímu zapojení se do vyuč. hodin

Učitel vytváří podmínky pro získávání dalších informací potřebných pro práci

  • dbá, aby se žáci stále zdokonalovali v jednotlivých technikách
  • posiluje sebevědomí žáků a jejich vlastní výtvarné vyjádření
  • podporuje zájem vhodnou volbou námětů náročnosti technik 

Kompetence k řešení problému

Žák navrhuje různá řešení

  • je zodpovědný za svoji práci
  • prakticky ověřuje, porovnává získané dovednosti
  • vzájemně si pomáhají

Učitel nepředkládá vždy konečnou podobu díla

  • hodnotí práci žáků tak, aby mohli posoudit vlastní pokrok, aby dokázali ocenit i práci ostatních

Kompetence komunikativní

Žák dokáže prezentovat a obhájit své práce

Učitel vytváří tvořivé a přátelské prostředí

  • zprostředkovává komunikaci žáka s okolím

Kompetence sociální a personální

Žák respektuje pokyny učitele

  • pracuje ve dvojicích, skupině

Učitel organizuje práci ve skupinách

  • rozvíjí vztahy mezi žákem a učitelem
  • využívá pomoci rodičů

Kompetence občanské

Žák se aktivně zapojuje do výzdoby třídy, školy

  • zvládne komunikovat a orientovat se i mimo školu - výstavy, besedy

Učitel vysvětluje význam každé práce

  • neopomíná historii, lidovou tvorbu

Kompetence pracovní

Žák využívá získané dovednosti i v domácím prostředí

Učitel využívá odborné literatury

  • požaduje dodržování pracovních postupů, termínů
  • zajímá se i o žákův mimoškolní projev

 

ZÁKLADY ADMINISTRATIVY 6. -7. ročník

Charakteristika povinně volitelného předmětu 

Časové vymezení

Základy administrativy se vyučují jako samostatný předmět ve dvou spojených ročnících 2. stupně:

  • 6. ročník - 1 disp. hodina týdně 
  • 7. ročník - 1 disp. hodina týdně 

Obsahové vymezení

Vzdělávání v předmětu Základy administrativy směřuje:

  • k ovládnutí základní desetiprstové techniky psaní na klávesnici PC
  • k utváření základů grafické úpravy textů
  • k osvojování a rozvíjení praktických znalostí práce na PC
  • k užívání různých zdrojů informací 
  • k rozšiřování znalostí a dovedností potřebných pro další rozvoj a vývoj žáka

 Organizační vymezení

Základy administrativy jsou úzce spjaty s ostatními vyučovanými předměty.

Žáci pracují během vyučovací hodiny ve třídě PC.

Pro práci žáků s postižením jsou vhodně přizpůsobeny pracovní materiály.

 

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Kompetence k učení

Žák:

  • je motivován k aktivnímu zapojování se do vyučovacího procesu 
  • k organizaci vlastního učení se 

Učitel:

  • stanovuje dílčí vzdělávací cíle 
  • vede žáky k pochopení systému psaní na klávesnici
  • dbá, aby se žáci stále zdokonalovali 
  • vytváří podmínky pro získávání dalších informací potřebných pro práci 

Kompetence k řešení problémů

Žák: 

  • dokončuje úkoly
  • zdůvodňuje své závěry
  • žáci si vzájemně radí a pomáhají
  • je zodpovědný za svou práci
  • prakticky ověřuje získané vědomosti

Učitel:

  • hodnotí práci žáků způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok 

Kompetence komunikativní

Žák:

  • dokáže prezentovat své názory

Učitel:

  • vede žáky k výstižnému a kultivovanému projevu
  • vytváří prostředí vzájemné tolerance

Kompetence sociální a personální

Žák:

  • respektuje pokyny pedagogů
  • pracuje ve skupině
  • pomáhá ostatním

Učitel:

  • organizuje práci ve skupinách
  • dbá na spolupráci žáků
  • vede žáky k prezentaci jejich myšlenek a názorů 
  • vytváří příležitosti pro komunikaci mezi žáky
  • rozvíjí vztahy mezi žáky 

Kompetence občanské

Žák:

  • zvládne komunikaci i ve vyhraněných situacích 
  • aktivně se zapojuje do práce školy, třídy, skupiny, kroužku,…

Učitel:

  • vysvětluje vnitřní hodnoty každého jedince 

Kompetence pracovní

Žák:

  • využívá získané znalosti pro vlastní rozvoj

Učitel:

  • vede žáky k organizování a plánování učení
  • zajímá se, jak žákům vyhovuje jeho způsob výuky
  • požaduje dodržování dohodnuté kvality, postupů, termínů

Metody pro vyučovaný předmět Základy administrativy, kterými jsou dané kompetence rozvíjeny:

Desetiprstová technika, didaktické hry, opakování, upevňování, samostatná práce, individuální přístup, testy, cvičení, výklad, praktická cvičení, názor, motivace, klasifikace, pochvala, problémová cvičení, reedukace,…

 

Zeměpis 6. – 9. ročník

Charakteristika vyučovacího předmětu 

Obsahové, organizační a časové vymezení

Předmět zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. V každém z těchto ročníků je to 1 + 1 hodina disponibilní. 

Zeměpis se vyučuje ve spojených ročnících 6. + 7. a 8. + 9.    

Vzdělávání v předmětu zeměpis směřuje k: 

  • získávání a rozvíjení orientace v geografickém prostředí, osvojování hlavních geografických objektů, jevů, pojmů a používání poznávacích metod
  • získávání a rozvíjení dovedností pracovat se zdroji geografických informací
  • respektování přírodních hodnot, lidských výtvorů a k podpoře ochrany životního prostředí
  • rozvoji trvalého zájmu o poznávání vlastní země a regionů světa jako nedílné součásti životního způsobu moderního člověka
  • rozvíjení kritického myšlení a logického uvažování
  • aplikování geografických poznatků v praktickém životě

Formy a metody práce podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:

  • frontální výuka s demonstračními pomůckami, obrazovým materiálem
  • skupinová práce (s využitím map, pracovních listů, odborné literatury, časopisů, internetu)
  • zeměpisné vycházky s pozorováním
  • projekty 

Předmět zeměpis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověka příroda:

  • chemie: znečištění atmosféry, hydrosféry, biosféry,…
  • fyzika: sluneční soustava, vesmír, …
  • přírodopis: rozšíření živočichů a rostlin, biotopy, CHKO, národní parky, …

Mezipředmětové vztahy jsou aplikovány i na předměty z ostatních vzdělávacích oblastí:

  • matematika: měřítko mapy, převody jednotek, práce s grafy, diagramy, …
  • ICT: zdroj aktuálních informací a jejich zpracování 
  • dějepis: kultura národů, historie států,…

Předmětem prolínají průřezová témata:

  • VDO: občanská společnost a stát formy participace občanů v politickém životě principy demokracie 
  • OSV: rozvoj schopností poznávání seberegulace, sebeorganizace kreativita poznávání lidí mezilidské vztahy komunikace kooperace řešení problémů a rozhodovací dovednosti hodnoty, postoje
  • EV: ekosystémy základní podmínky života problémy životního prostředí vztah člověka k prostředí
  • MDV: kritické čtení a vnímání mediálního sdělení interpretace vztahu mediálního sdělení a reality stavba mediálního sdělení tvorba mediálního sdělení práce v realizačním týmu
  • EGS: objevování Evropy, světa
  • MKV: kulturní diference lidské vztahy etnický původ multikulturalita principy solidarity

 

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

 Kompetence k učení

    • žáci vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojují získané poznatky do širších celků, nalézají souvislosti
    • žáci získané poznatky kriticky posuzují, porovnávají a formulují závěry
    • žáci poznávají smysl a cíl učení, mají pozitivní vztah k učení

  Učitel vede žáky:

    • k vyhledávání, shromažďování, třídění, porovnávání informací
    • k používání odborné terminologie
    • k nalézání souvislostí mezi získanými poznatky a využití v praxi
    • k využívání vlastních zkušeností a poznatků z jiných předmětů 

Kompetence komunikativní

    • žáci formulují a vyjadřují své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřují se souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
    • žáci se učí naslouchat promluvám druhých lidí, vhodně na ně reagují

Učitel vede žáky:

    • ke komunikaci mezi sebou a učitelem a k dodržování předem stanovených pravidel vzájemné komunikace
    • k naslouchání a respektování názorů druhých
    • k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů v písemné i mluvené podobě

Kompetence k řešení problémů

    • žáci jsou schopni pochopit problém, vyhledat k němu vhodné informace, diskutovat o možnostech řešení
    • žáci se učí myslet kriticky, jsou schopni hájit svá rozhodnutí

Učitel vede žáky:

    • k vyhledávání a kombinování informací z různých informačních zdrojů
    • k využívání metod, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami žáci
    • k argumentaci, k diskusi na dané téma, k obhajování svých výroků
    • k odpovědím na otevřené otázky
    • k práci s chybou

Kompetence sociální a personální

    • žáci spolupracují ve skupinách na základě vytvořených pravidel, upevňují dobré mezilidské vztahy, pomáhají si a jsou schopni o pomoc požádat, učí se vzájemnému naslouchání

Učitel vede žáky:

    • k využívání skupinového vyučování
    • k utváření pocitu zodpovědnosti za svá jednání
    • k ochotě pomoci a o pomoc požádat
    • k spoluúčasti na vytváření kritérií hodnocení a k následnému hodnocení svých výsledků
    • k dodržování dohodnuté kvality, postupů, termínů
    • k občanské odpovědnosti za vytváření podmínek pro udržitelný rozvoj v lokálním a globálním měřítku

Kompetence občanské

    • žáci respektují názory druhých, uvědomují si svá práva a povinnosti ve škole i mimo školu
    • žáci se rozhodují zodpovědně podle dané situace
    • žáci chápou základní environmentální problémy, respektují požadavky na kvalitní životní prostředí, jednají v zájmu trvale udržitelného rozvoje

Učitel vede žáky:

    • k dodržování pravidel slušného chování
    • k pochopení práv a povinností v souvislosti s principem trvale udržitelného rozvoje
    • k tomu, aby brali ohled na druhé
    • k vytváření osobních představ o geografickém a životním prostředí

Kompetence pracovní

    • žáci jsou seznámeni s pravidly bezpečného chování v terénu
    • žáci jsou vedeni k efektivní práci

Učitel vede žáky:

    • k dodržování pravidel bezpečného chování v terénu
    • k vyhledávání a využívání různých zdrojů informací