Školu v Chlumu založil asi roku 1676 František Antonín Koniáš z Vydří. Byla jednotřídní a neměla svou stálou budovu – vyučovalo se po chalupách. Teprve na konci 18. století byla zřízena škola ze špitálu svatého Felixe, který stál na tom samém místě, kde je nynější budova. U školy zůstala stát socha tohoto světce, která byla až roku 1893 přemístěna ke hřbitovní zdi.
Prvním známým učitelem, jehož jméno je uváděno roku 1735, byl Krása. Po něm přišel Jakub Royt, který byl učitelem na Chlumu asi v polovině 18. století a pak byl učitelem jeho syn František Royt, jehož čtyři synové se usadili na Chlumu a v jeho okolí. Dalším učitelem byl od roku 1836 František Semanský, který byl roku 1866 jmenován vzorným učitelem okresu sedlčanského.
Jednotřídní škola byla roku 1861 změněna na dvoutřídní a v roce 1862 se začala stavět nová patrová škola na dřívějších základech. Po dobu stavby bydlel učitel v domě – vinopalně č. 30 a děti se učily v pronajaté světnici.
Roku 1875 byla škola rozšířena o třetí třídu, přibyli také dva další učitelé a František Semanský se stal řídícím učitelem. Za učitele Semanského, v roce 1837, byla pro chlumskou školu založena Zlatá kniha neboli kniha cti, kterou pořídil velkostatkář z Kňovic Antonín Wang. Škola měla rovněž svou „Černou knihu“, do níž byli zapisováni žáci, kteří se něčím provinili.
Po smrti Františka Semanského se řídícím učitelem stal Vilém Dort, který vynikal jako dobrý houslista a preparátor. Obohatil přírodovědné sbírky školy vycpaninami ptáků a zvířat.
Až do roku 1885 byl patronem školy majitel nalžovického panství, baron Alfred Scharffenstein-Pfeil.
Chlumská školní obec byla velice rozlehlá. Patřily k ní kromě Chlumu a Nalžovic tyto osady a samoty: Kňovice, Kňovičky, Úsuší, Červený (část Chlumu) a Červený (část Nalžovic), Vrah, U Kubíčka, Hluboká Přední a Zadní, Luhy, hájovna Sejce, Častoboř, Křepenice, V Pekle, Nová Ves s Pazdernami a Račany, Podhájí Nalžovické, Baňov, Dražky, Výrov a Oboz.
V roce 1886 školní kronika uvádí, že 31. srpna toho roku „jest povinných navštěvovati školu 331 dítek“. Od 1. ledna 1887 byla proto škola rozšířena o čtvrtou třídu. Protože pro ni nebylo ve školní budově místo, vyučovalo se nejprve v domku Tomáškově č. 9, později v šenkovně bývalé vinopalny „Oulu“ (číslo 30). Zatím se měla provést přístavba školy, ale na tu se čekalo dalších šest let. V listopadu 1893 pak proběhla slavnost svěcení nové školní přístavby. Budova školy byla rozšířena o dvě třídy a kromě toho byly zřízeny dva pokojíky pro mladší učitele. Chlumská škola tak nabyla vzhledu, který je patrný z fotografie.
V únoru 1894 byl počet dětí ve škole na Chlumu 193 hochů a 196 děvčat, tedy 389 žáků a proto veleslavná zemská školní rada povolila otevřít pátou třídu. Od 1. září 1896 byla tedy chlumská škola pětitřídní.
Po první světové válce počet žáků mírně poklesl. Na příklad na počátku školního roku 1920-1921 uvádí školní kronika, že do školní matriky je zapsáno 169 hochů a 157 dívek. Z toho 14 dětí navštěvovalo měšťanku v Sedlčanech.
Po roce 1930 byla škola rozšířena na šestitřídní, a jak se psalo v časopisu Ohníčky mládí, uvědomělí občané velké školní obce se domáhali zřízení měšťanské školy na Chlumu.
Došlo k tomu v roce 1935, kdy byla budova velkoryse přestavěna na školu měšťanskou. Byla vybavena osmi učebnami, tělocvičnou s jevištěm, čtyřmi kabinety, školní kuchyní, bytem pro ředitele a školníka a krásným světlým schodištěm. Patřila k nejlepším školám sedlčanského okresu. Po nezbytných úpravách slouží dále a nyní je v ní umístěna mateřská a základní škola.
Listování kronikou
Zajímavé zprávy z nejstarších kronik chlumské školy vybrali a uspořádali žáci školy.
Ke stažení v PDF zde: kronika.pdf.
